Pavla Klečková a Manu Chilaud se poznali před lety v mezinárodní společnosti, kde oba pracovali na manažerských pozicích. Před dvěma lety se ale po přečtení jedné ze zpráv o umrznutí bezdomovce v Karviné rozhodli, že svou energii vloží do projektu, který by podobným úmrtím zabránil.
"V té době jsme oba pracovali v Karviné a článek nás velmi zasáhl. Říkali jsme si, jak je možné, že v dnešní době ještě může někdo umrznout. Od té doby jsme měli stále v hlavě, že jednou bychom chtěli lidem pomáhat a vrátit tak do společnosti aspoň trošku štěstí, co sami máme," vysvětlují.
Začínali jako dobrovolníci pro Armádu spásy, kde během zimních měsíců rozdávali lidem bez domova polévku. Začátkem minulého roku však na YouTube narazili na přístřešek ve tvaru iglú, který ve Francii vymyslel inženýr Geoffroy de Reynal. Protože sám Chilaud z Francie pochází, rozhodli se jej oslovit s nabídkou na spolupráci.
Naděje pro tisíce lidí bez domova
Před necelým rokem pak doma v obývacím pokoji vyrobili první český prototyp útočiště, které zachraňuje životy.
Původně plánovali zhotovit zhruba deset sezonních nouzových přístřešků pro tři moravskoslezská města, nakonec jich vzniklo šestkrát víc a dostaly se i do Ústí nad Labem, Kolína nebo Hradce Králové. Francouzsko-českého nápadu se chytla i další zahraniční města, nejen v sousedním Slovensku, ale také v Belgii nebo Velké Británii.
"Podle některých zdrojů je v České republice 68,5 tisíce lidí bez domova, dalších 120 tisíc je ztrátou střechy nad hlavou bezprostředně ohroženo. Na území Ostravy je odhadem 900 osob bez domova a podle terénních pracovníků přes sto z nich přespává venku i v těch největších mrazech. S postupem času jsme taky například zjistili, že část z nich by využila verzi přístřešku pro pár," říká Pavla Klečková.
Iglú jsou primárně určena pro ty, kteří z různých důvodů nemohou přespávat v noclehárnách nebo azylových domech. "Mezi nejběžnější důvody patří zdravotní potíže, vlastnění psa nebo sociální fobie. Kvůli těmto aspektům jsou lidé bez přístřeší odříznutí od pomocných institucí asi nejčastěji," vyjmenovává Klečková.
Tunel z polyetylenové pěny
Přístřešek nazvaný Iglou je malý tunel z polyetylenové pěny. Ta se běžně využívá jako izolační materiál, protože dobře udržuje teplo. Nouzové obydlí se vyhřívá lidským teplem a teplota uvnitř je tak až o 18 stupňů Celsia vyšší oproti venkovní teplotě. Takže i v mrazech zde lidé bez domova přečkají noc, aniž by jim hrozila smrt umrznutím.
"Iglou je zevnitř potaženo metalizovanou fólií, která chrání před zbytky z cigaret a podobně. Nicméně uživatelům v pokynech zakazujeme uvnitř kouřit či si brát svíčku, protože s sebou mají často i deku nebo spacák. Dveře je možné uzavřít zevnitř suchým zipem," popisují autoři.
Přístřešek je zatím dostupný pro jednu osobu a je dva metry dlouhý a metr široký. Už příští zimu ale česko-francouzský tým hodlá představit iglú pro pár.
Kromě Pavly Klečkové a Manu Chilauda se na jeho výrobě v loňském roce podíleli ještě dva další brigádníci, vzhledem k vysoké poptávce však autoři svěřili zhotovení přístřešků pro další sezonu zlínské firmě SPUR.
Pomáhá i za hranicemi Evropy
"Iglou je prodáváno vždy přes charitativní organizace či města. V Ostravě jsme naše Iglou navštívili a uživatelů jsme se ptali na zpětnou vazbu, která je pro nás důležitá, abychom jej mohli neustále zlepšovat dle jejich potřeb," dodávají Klečková s Chilaudem.
Nouzové obydlí v současné době stojí pět tisíc korun, autoři by však do budoucna rádi cenu snížili.
"Iglou mají chránit lidi bez domova před mrazy, umrznutím a omrzlinami. Iglou je tedy pouze dočasné řešení na zimu a po zimě je charitativní organizace či města zpět sesbírají, vydezinfikují, případně opraví a následně uskladní pro potřeby další zimy," vysvětlují podnikatelé.
Kromě městských samospráv projevily zájem o iglú také Charita České republiky, Armáda spásy a Naděje. Od nápadu k prvnímu užitelnému prototypu přitom vedla docela dlouhá cesta. Podnikatelé vyzkoušeli pět předchozích verzí a absolvovali také akcelerační program Impact First v rámci co-workingové sítě Impact Hub.
Jejich nápad teď navíc pomáhá i za hranicemi Evropy. Díky tomu, že autoři sdílí výrobní postup a instrukce k užití jako takzvaný open source, technické výkresy a dokumenty už využívají také lidé v Peru či Íránu.
