V americkém státě Michigan 34letá žena skoro rok tajně bydlela uvnitř vývěsního štítu na střeše obchodu s potravinami Family Fare. V prostoru o rozměrech zhruba 1,5 krát 2,5 metru měla dokonce počítač, kávovar či pokojovou rostlinu. Její útočiště náhodou našli stavební dělníci, když pátrali, kam vede záhadný prodlužovací kabel.
Většina nocleháren v Praze, které nabízejí přespání lidem bez domova, je kvůli mrazivému počasí plná. Organizace, které pomoc potřebným poskytují, mohou navýšit kapacity pomocí takzvaných teplých židlí. Vytížena jsou i denní centra a některá místa navyšují zdravotnický personál. Vyplývá to z vyjádření mluvčích jednotlivých organizací.
Každý, kdo někdy procházel pražským Žižkovem, ji může potkat. Paní Vlastu, žižkovskou madonu. "Spojuje všechny esence pražského Žižkova. Vyzařuje z ní cosi, co by se dalo popsat jako otevřenost, prostota a jednoduchost, ale zároveň i její těžký úděl, pomyslný kříž, který nese na svých bedrech," říká fotograf a duchovní Filip Michael Štojdl, který Vlastin život zachytil na svých snímcích.
Žebrání se psy by v Praze mohl být konec. Metropole plánuje proti lidem, kteří pomocí zvířat ze soucitných kolemjdoucích loudí peníze, zakročit. Podle Jarmily Pávkové z neziskové organizace Psí život však není situace jednostranná. "Je důležité odlišovat organizované skupiny a bezdomovce. Ne každý člověk v nouzi má psa kvůli příslibu výdělku, pro mnohé z nich je to nejbližší přítel," říká.
Roky žili po ubytovnách nebo na ulici. Před časem dostali díky projektu sociálního bydlení šanci opět se začlenit do společnosti. Ne každý na takovou příležitost dosáhne. Platforma pro sociální bydlení tvrdí, že v současnosti je v Česku přes 80 tisíc lidí v bytové nouzi. Část z nich žije na ubytovnách či v azylových domech, část pendluje po příbuzných, někteří skončí na ulici.
Ruské úřady hledají nové způsoby k doručování mobilizačních výzev. Tamní policisté nyní podle svědectví na sociálních sítích odchytávají mladé muže přímo na ulicích - u vchodů do metra, v hostelech či před obytnými domy. Podle nezávislého serveru Mediazona probíhá verbování do války i v centrech pro bezdomovce nebo ubytovnách s migranty a dělníky.
Doma jsou na periferii. Někdy je to okraj města, jindy vesnice, vždy jde ale o okraj společenský. Tuláci, poustevníci, dobrovolní samotáři. Pro produktivní společnost zdánlivě nepotřební lidé. Spisovatele Aleše Palána ale fascinují a překvapivě hodně čtenářů jeho knih o těchto "budižkničemech" také. Ostatně jak říká jeden z nich: "Prásknout dveřmi a utéct pryč chtěl někdy každý."
"Vy nerozumíte našemu světu, my nerozumíme tomu vašemu. Jsme holky z ulice. Tak co jiného bychom měly otisknout na tričko?" vymezuje se hned zkraje Monika. Jedna z pěti žen sedících kolem stolu, které mají zkušenost se životem bez domova. Nyní se podílejí na druhém ročníku bienále Ve věci umění, jež v Městské knihovně pořádá tranzit.cz ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy.
Rebel, který věčně končí za mřížemi, ale taky intelektuál, jenž napsal několik knížek. Hrdina časosběrného dokumentu René – Vězeň svobody je člověk, kterého filmař potká jednou za život. Není tak divu, že ho režisérka Helena Třeštíková sledovala přes tři dekády. V rozhovoru vysvětluje, proč nad ním nezlomila hůl, když ji vykradl, i jak se srovnala s tím, že jeho příběh stále nedospěl k happy endu.
Armáda spásy otevřela v Praze ordinaci praktického lékaře určenou lidem bez domova a pro chudé a sociálně vyloučené. Ordinace je v Centru sociálních služeb Bohuslava Bureše, které Armáda spásy provozuje v Praze 7. Zdravotnický personál poskytne ošetření i lidem bez dokladů či bez zdravotního pojištění. Podobnou ordinaci už provozuje v Ostravě.
František Kynčl je vyučený zahradník a živil se v oboru. Pak se ale podle jeho vlastních slov jeho srdce „dotkla Boží láska“ a on zcela změnil svůj život. Začal pracovat v Technických službách Tábor a uklízet město spolu s bezdomovci. Za hodinu úklidu jim dával stravenku. V říjnu se stal laureátem Ceny Via Bona. Tou Nadace Via zviditelňuje téma dárcovství, filantropie a dobročinnosti.
V rámci projektu Housing First pomáhají neziskové organizace Romodrom a Nová možnost sociálně vyloučeným osobám v Česku získat standardní bydlení. Teď za svou snahu získaly celoevropské ocenění za boj proti bezdomovectví. O tom, jak se zrodila myšlenka projektu a jak pandemie bezdomovectví ovlivnila, hovořily v dalším podcastu Aktuálně.cz Eva Nedomová a Jana Volná, které za projektem stojí.
Joshua Spriestersbach měl v posledních letech velkou smůlu. Nejdřív skončil na ulici bez střechy nad hlavou a poté strávil skoro tři roky v psychiatrické léčebně. Policie si ho totiž spletla se zločincem hledaným kvůli drogám, a i když muž opakoval, že je nevinný, dlouho mu nikdo nevěřil.
Praha se rozhodla naočkovat lidi bez domova a drogově závislé, kterým pomáhá nezisková organizace Drop In. V prvním kole dostalo jednodávkovou vakcínu Janssen 106 zájemců. Podívejte se, jak očkování na dvou místech probíhalo.
Evropa čelí krizi dostupného bydlení. Až 82 milionů Evropanů se potýká s vysokými cenami za bydlení, nebo jim dokonce hrozí, že o ně přijdou. Nejhorší je situace ve velkých městech, jako jsou Paříž, Varšava, Athény nebo Praha.
Naše hlavní nástroje jsou motivace a důvěra, říká o výběru zaměstnanců v second handu Přestupní stanice Eva Dudová. Dává práci lidem bez domova, kteří se tak díky stálému zaměstnání mohou snáze opět postavit na vlastní nohy. Lidé, kteří z Přestupní stanice odcházejí, jsou podle ní zaměstnaní a mají kde bydlet. Pandemie ale vším otřásla a teď mají problémy, dodává.
Jedna sedí každý den obklopena taškami na autobusovém nádraží a čeká na autobus, který nikdy nepřijede. Pak přespí v noclehárně. Další žije ve stanu s mužem, který ji pravidelně bije. Další brzy propustí z práce, přijde o ubytovnu a nebude mít kam jít. O osudech žen bez domova vypráví fotografka Michaela Škvrňáková na výstavě Venuše v množném čísle.
Nová počítačová hra Hobo: Though Life ukazuje odvrácenou tvář kapitalismu v Česku po roce 2000. Simulátor bezdomovce se snaží přiblížit život na ulici a klade důraz na "survival" prvky, takže není nouze o střety s policií, vybírání košů nebo hledání teplého místa k přenocování. "K tématu jsme přistupovali opatrně, abychom nepůsobili, že si z bezdomovců děláme legraci," tvrdí vývojáři.
Armáda spásy v zimních měsících denně poskytuje okolo 2500 míst v azylových domech, denních centrech a noclehárnách. Na koho nezbude postel, na mrazivou noc s vděkem přijme aspoň volnou židli. I ta může pomoci zachránit život. Díky příspěvkům veřejnosti na tzv. nocleženky se sociálním pracovníkům podařilo zachránit spoustu bezdomovců. Se střechou nad hlavou přišla často i práce a plat.
Pětasedmdesátiletý italský bezdomovec, který minulý týden umrzl na milánském železničním nádraží, měl na účtu přes 100 tisíc eur (2,59 milionu korun). Dostával i měsíční penzi, informoval deník Corriere della Sera.
