Chlap na mateřské? Už neplatí, že děti hlídají jen bačkorové

Petra Jansová Petra Jansová
21. 6. 2015 9:37
Rozhovor s jedním z organizátorů Tátafestu a psychoterapeutem Karlem Fišerem o tom, proč by otcové měli mít svátek a proč je důležité, aby se aktivně věnovali svým dětem.
Tátafest
Tátafest | Foto: archiv Tátafest

Rozhovor - Druhá květnová neděle patří matkám, první červen dětem a každá třetí červnová neděle je věnována všem otcům a tatínkům.

Přestože v Česku se Den otců ve velkém nectí, ve světě má už stoletou tradici. Poprvé se slavil ve Spojených státech v městečku Spokane ve státě Washington a jeho iniciátorkou se tehdy stala žena. Sonora Smart Dodd totiž chtěla poděkovat svému otci, který vychoval ji a další čtyři sourozence jako vdovec.

Oslava získala oblibu a v roce 1966 se stala v USA oficiálně ustanoveným Dnem otců, který připadá na třetí červnovou neděli. Dnes se slaví ve více než 40 zemích světa. Populární se stal například ve Skandinávii, Německu, Španělsku nebo Bulharsku.

První akcí, která ho v Česku oslavila, byl Tátafest, organizovaný Ligou otevřených mužů (LOM) a Unií center pro rodinu a komunitu. Letos se bude konat už podeváté.

Jak potvrzuje jeden z organizátorů, psychoterapeut Karel Fišer, Češi mají o akci rok od roku vyšší zájem. "Loni jsme zaznamenali rekordní zájem. Letos se navíc Tátafest koná poprvé pod záštitou MPSV a garantkou se stala i paní ministryně. Vážíme si toho. Pro nás to znamená, že naše práce má smysl a získává i státní podporu," dodává.

Aktuálně.cz: Den otců se slaví po celém světě. V České republice se do povědomí veřejnosti dostal díky Lize otevřených mužů a hapenningu Tátafest. Co vás tehdy motivovalo k tomu akci zorganizovat?

Karel Fišer: Tátafest pro nás byl a je vynikajícím způsobem, jak zdůraznit, že si svátek si zaslouží i tátové. Ty chceme zároveň podporovat v tom, aby si ho skutečně zasloužili. Klademe důraz především na aktivní otcovství, tedy takové, kdy se muž svým dětem během společně stráveného času věnuje aktivně. Nejde jen o to potomky pohlídat a při tom si vyřizovat maily nebo číst noviny.

A.cz: Proč se tedy dnešní muži nevěnují dětem, tak jak by měli? 

Souvisí to určitě jak s komunismem, tak i s obdobím 90. let. Porevoluční doba s sebou přinesla velkou dávku svobody, na kterou jsme tehdy ještě nebyli připraveni a neuměli jsme s ní pracovat. Na generaci současných otců, respektive těch, kteří se jimi stali tenkrát, se zároveň podepsaly i generace před nimi. Mužská, přesněji otcovská role se omezovala na živitelství, na otcích se především chtělo, aby přinesli domu peníze a postarali se o rodinu hlavně po ekonomické stránce.

A.cz: Změnila se postupem času role mužů-otců?

Určitě. Umíte si představit, že jste v 70. letech potkala na ulici tatínka s kočárkem? Dnes je to zcela normální a běžné. Jeden můj kamarád, Slovinec, který tady studoval, se tomu vždycky smál. Nebyl na to zvyklý, protože vyrůstal v tvrdé machistické společnosti. Mimochodem, Slovinsko teď patří, pokud jde o změnu tradiční role otce, k nejprogresivnějším státům v Evropě.

A.cz: Otcovské role jsou v různých společnostech vnímány rozdílně. Jak je to v Česku? Jsme ve srovnání se západní Evropou nebo Spojenými státy pozadu?

Na nás se opravdu hodně podepsal komunismus a také generace našich otců, kteří byli v podstatě vychováni jen matkami. Svoji roli sehrál ale i emancipační proces žen, který se vším tak trochu zahýbal. Na Západě přišel mnohem dřív než u nás a tím pádem se tam dřív řešily i otázky související s mužskou rolí. Podle mého je fajn, že se už i v Česku začíná něco dít, vidíte stále více otců s kočárkem, muži mohou jít na mateřskou a tak dále. Jako by se začalo říkat, že táta je také důležitý a že se dokáže o děti postarat stejně dobře jako maminka, a to i od úplně malého miminka. Stačí se zkrátka jen nebát a mít odvahu. Díky bohu se změnil názor, že chlap, který je na rodičovské, je "bačkora".

A.cz: Aktivní otec přece není jen ten, který je na rodičovské.

Rozhodně ne. To se samozřejmě týká i zaměstnaných mužů, dejme tomu i vysokých manažerů. Je zkrátka důležité, aby i oni si našli čas na své děti.

A.cz: Proč je otec pro výchovu dětí nepostradatelný?

Popravdě já moc nemám rád tohle generalizování, záleží to totiž na konkrétním typu člověka. Nicméně dá se předpokládat, že žena bude mít tendenci děti opečovávat a muž přistoupí k výchově dobrodružněji. Důležití jsou samozřejmě oba dva. Aktivní otec rozhodně není ten, který matku nahradí.

A.cz: Jak tedy v tomto kontextu vnímáte například střídavou péči o děti v případě rozvodu rodičů?

LOM považuje střídavou výchovu za perspektivní variantu uspořádání péče o děti. Samozřejmě pod podmínkou, že se na ní rodiče svobodně dohodnou. Také je třeba respektovat zájmy dítěte, zejména aby mělo stabilní životní režim, tedy například chodilo do jedné školy.

Já jsem si myslel, že mateřská dovolená je pohodička, nohy nahoře a dítě řve, ale ono to tak úplně není. Je to spíš nevolnictví, ale dělám to rád, říká bloger a otec Dominik Landsman. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 6 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy