Rozhovor - Druhá květnová neděle patří matkám, první červen dětem a každá třetí červnová neděle je věnována všem otcům a tatínkům.
Přestože v Česku se Den otců ve velkém nectí, ve světě má už stoletou tradici. Poprvé se slavil ve Spojených státech v městečku Spokane ve státě Washington a jeho iniciátorkou se tehdy stala žena. Sonora Smart Dodd totiž chtěla poděkovat svému otci, který vychoval ji a další čtyři sourozence jako vdovec.
Oslava získala oblibu a v roce 1966 se stala v USA oficiálně ustanoveným Dnem otců, který připadá na třetí červnovou neděli. Dnes se slaví ve více než 40 zemích světa. Populární se stal například ve Skandinávii, Německu, Španělsku nebo Bulharsku.
První akcí, která ho v Česku oslavila, byl Tátafest, organizovaný Ligou otevřených mužů (LOM) a Unií center pro rodinu a komunitu. Letos se bude konat už podeváté.
Jak potvrzuje jeden z organizátorů, psychoterapeut Karel Fišer, Češi mají o akci rok od roku vyšší zájem. "Loni jsme zaznamenali rekordní zájem. Letos se navíc Tátafest koná poprvé pod záštitou MPSV a garantkou se stala i paní ministryně. Vážíme si toho. Pro nás to znamená, že naše práce má smysl a získává i státní podporu," dodává.
Aktuálně.cz: Den otců se slaví po celém světě. V České republice se do povědomí veřejnosti dostal díky Lize otevřených mužů a hapenningu Tátafest. Co vás tehdy motivovalo k tomu akci zorganizovat?
Karel Fišer: Tátafest pro nás byl a je vynikajícím způsobem, jak zdůraznit, že si svátek si zaslouží i tátové. Ty chceme zároveň podporovat v tom, aby si ho skutečně zasloužili. Klademe důraz především na aktivní otcovství, tedy takové, kdy se muž svým dětem během společně stráveného času věnuje aktivně. Nejde jen o to potomky pohlídat a při tom si vyřizovat maily nebo číst noviny.
A.cz: Proč se tedy dnešní muži nevěnují dětem, tak jak by měli?
Souvisí to určitě jak s komunismem, tak i s obdobím 90. let. Porevoluční doba s sebou přinesla velkou dávku svobody, na kterou jsme tehdy ještě nebyli připraveni a neuměli jsme s ní pracovat. Na generaci současných otců, respektive těch, kteří se jimi stali tenkrát, se zároveň podepsaly i generace před nimi. Mužská, přesněji otcovská role se omezovala na živitelství, na otcích se především chtělo, aby přinesli domu peníze a postarali se o rodinu hlavně po ekonomické stránce.
A.cz: Změnila se postupem času role mužů-otců?
Určitě. Umíte si představit, že jste v 70. letech potkala na ulici tatínka s kočárkem? Dnes je to zcela normální a běžné. Jeden můj kamarád, Slovinec, který tady studoval, se tomu vždycky smál. Nebyl na to zvyklý, protože vyrůstal v tvrdé machistické společnosti. Mimochodem, Slovinsko teď patří, pokud jde o změnu tradiční role otce, k nejprogresivnějším státům v Evropě.
A.cz: Otcovské role jsou v různých společnostech vnímány rozdílně. Jak je to v Česku? Jsme ve srovnání se západní Evropou nebo Spojenými státy pozadu?
Na nás se opravdu hodně podepsal komunismus a také generace našich otců, kteří byli v podstatě vychováni jen matkami. Svoji roli sehrál ale i emancipační proces žen, který se vším tak trochu zahýbal. Na Západě přišel mnohem dřív než u nás a tím pádem se tam dřív řešily i otázky související s mužskou rolí. Podle mého je fajn, že se už i v Česku začíná něco dít, vidíte stále více otců s kočárkem, muži mohou jít na mateřskou a tak dále. Jako by se začalo říkat, že táta je také důležitý a že se dokáže o děti postarat stejně dobře jako maminka, a to i od úplně malého miminka. Stačí se zkrátka jen nebát a mít odvahu. Díky bohu se změnil názor, že chlap, který je na rodičovské, je "bačkora".
A.cz: Aktivní otec přece není jen ten, který je na rodičovské.
Rozhodně ne. To se samozřejmě týká i zaměstnaných mužů, dejme tomu i vysokých manažerů. Je zkrátka důležité, aby i oni si našli čas na své děti.
A.cz: Proč je otec pro výchovu dětí nepostradatelný?
Popravdě já moc nemám rád tohle generalizování, záleží to totiž na konkrétním typu člověka. Nicméně dá se předpokládat, že žena bude mít tendenci děti opečovávat a muž přistoupí k výchově dobrodružněji. Důležití jsou samozřejmě oba dva. Aktivní otec rozhodně není ten, který matku nahradí.
A.cz: Jak tedy v tomto kontextu vnímáte například střídavou péči o děti v případě rozvodu rodičů?
LOM považuje střídavou výchovu za perspektivní variantu uspořádání péče o děti. Samozřejmě pod podmínkou, že se na ní rodiče svobodně dohodnou. Také je třeba respektovat zájmy dítěte, zejména aby mělo stabilní životní režim, tedy například chodilo do jedné školy.
