Nedávný případ v bosenském Vareši připomíná, že hrozba olova je stále aktuální. Toxický kov už zasáhl miliony lidí po celém světě – od tragédie v nigerijské Zamfaře, kde zemřely stovky dětí, přes kontaminovanou vodu v americkém Flintu až po současnou krizi v Bangladéši, která ohrožuje 35 milionů dětí. Přinášíme přehled některých z nejzávažnějších případů otravy olovem.
Olovo zabíjí: Od 35 milionů zasažených dětí po stovky mrtvých
Když se na přelomu roku v bosenském městě Vareš otrávila více než stovka lidí olovem, nebyla to izolovaná událost. Byl to spíš další článek v dlouhém řetězci selhání – průmyslových, politických i morálních.
Od stovek milionů postižených dětí v jižní Asii až po stovky mrtvých v afrických vesnicích – otrava olovem patří k největším, a přesto nejméně viditelným globálním zdravotním krizím současnosti. Olovo je toxický kov, který nemá žádnou chuť ani zápach a ohrožuje především děti, které ho mohou vstřebat až pětkrát více než dospělí. I to nejmenší množství u nich může způsobit trvalé následky – přetrvává v těle a způsobuje nenapravitelné poškození, které může trvat celý život.
Jeho některé zdroje jsou přitom zřejmé, například hračky, vodovodní potrubí, kuchyňské nádobí, barvy nebo staré baterie. Jiné jsou však méně viditelné – kontaminovaná půda, některé druhy koření a kosmetiky, nebezpečná recyklace autobaterií nebo prach v samotných domovech, kde děti žijí.
Historie posledních desetiletí ukazuje, že olovo znovu a znovu proniká do vody, půdy, potravin i lidských těl. A nejčastěji zasahuje děti.
Olovo zabíjí: Od 35 milionů zasažených dětí po stovky mrtvých
Když se na přelomu roku v bosenském městě Vareš otrávila více než stovka lidí olovem, nebyla to izolovaná událost. Byl to spíš další článek v dlouhém řetězci selhání – průmyslových, politických i morálních.
Od stovek milionů postižených dětí v jižní Asii až po stovky mrtvých v afrických vesnicích – otrava olovem patří k největším, a přesto nejméně viditelným globálním zdravotním krizím současnosti. Olovo je toxický kov, který nemá žádnou chuť ani zápach a ohrožuje především děti, které ho mohou vstřebat až pětkrát více než dospělí. I to nejmenší množství u nich může způsobit trvalé následky – přetrvává v těle a způsobuje nenapravitelné poškození, které může trvat celý život.
Jeho některé zdroje jsou přitom zřejmé, například hračky, vodovodní potrubí, kuchyňské nádobí, barvy nebo staré baterie. Jiné jsou však méně viditelné – kontaminovaná půda, některé druhy koření a kosmetiky, nebezpečná recyklace autobaterií nebo prach v samotných domovech, kde děti žijí.
Historie posledních desetiletí ukazuje, že olovo znovu a znovu proniká do vody, půdy, potravin i lidských těl. A nejčastěji zasahuje děti.
Bangladéš: generace v ohrožení
Podle zjištění organizace UNICEF z roku 2020 má v Bangladéši hladinu olova v krvi vyšší než 5 mikrogramů na decilitr přibližně 35 milionů dětí – tedy asi 60 procent všech dětí v zemi. To je hranice, při níž už dochází k měřitelnému poškození zdraví, může způsobit snížení IQ a poruchy chování.
Hlavním zdrojem je nelegální recyklace olověných baterií z elektrických rikš, které zaplavily města jako levná alternativa dopravy. V tisících improvizovaných dílen se baterie rozebírají a taví bez ochranných pomůcek. Olovo se šíří vzduchem, vsakují ho pole i studny.
Průměrné hladiny olova v krvi pracovníků dosahují více než 65 mikrogramů na decilitr. Pro srovnání – už hladiny nad 45 mikrogramů na decilitr s sebou nesou velice závažná rizika, jako chudokrevnost, poškození ledvin a trvalé neurologické poškození. V některých komunitách je navíc otrava tak běžná, že se stala součástí běžného života: děti ztrácejí schopnost soustředění, zhoršuje se jim paměť, přestávají zvládat školu. Olovo tu pomalu bere budoucnost.
Flint: když selže stát
Varováním, co se může stát, je americké město Flint. Mezi lety 2014 a 2015 město vystavilo více než 100 tisíc svých obyvatel olovu v pitné vodě poté, co bez odpovídající chemické úpravy změnilo zdroj vody. Kyselá voda začala narušovat staré potrubí a uvolňovat olovo přímo do kohoutků domácností. Obyvatelé si stěžovali na chuť, zápach a vzhled vody – téměř rok a půl ji však pili.
Podíl dětí se zvýšenou hladinou olova v krvi v nejvíce zasažených čtvrtích vyskočil zhruba ze 4 na více než 10 procent. Odhaduje se, že otrava postihla 8 až 12 tisíc dětí mladších šesti let. Po letech soudních sporů soud v roce 2021 schválil vyrovnání ve výši 626 milionů dolarů.
Flint však nadále zůstává symbolem toho, jak rychle se může i v rozvinuté zemi zhroutit systém ochrany veřejného zdraví.
Kabwe: koloniální dědictví, které nezmizelo
Zambijské město Kabwe patří k nejznečištěnějším místům planety. Téměř století se zde těžilo olovo a zinek pro potřeby britského impéria. Důl se uzavřel až v roce 1994, ale miliony tun toxického odpadu zůstaly.
Pach obsahující olovo se dosud šíří z velkých, nekrytých odvalů bývalého dolu do okolních obytných oblastí a kontaminuje domy, zahrady, školy a silnice, čímž ohrožuje až 200 000 lidí, z toho přibližně 39 tisíc dětí. Více než 95 procent z nich má hladinu olova v krvi nad 10 mikrogramů na decilitr, polovina dokonce přes 45 mikrogramů na decilitr – tedy hodnotu vyžadující okamžitou lékařskou péči. Přesto systematická dekontaminace postupuje pomalu a zdravotní péče je nedostatečná.
Kabwe tak zůstává příkladem environmentální nespravedlnosti: zisky odešly, jed však zůstal.
Čína: průmyslový boom a jeho stín
V čínské provincii Henan rozhodly úřady v roce 2009 o přesídlení asi 15 tisíc lidí žijících v blízkosti hutního komplexu společnosti Yuguang Gold and Lead. U necelé tisícovky dětí totiž testy odhalily nebezpečně vysoké hladiny olova v krvi. Vláda zároveň uzavřela většinu olověných závodů v regionu.
Nebyl to však ojedinělý incident – o tři roky dříve, v provincii Gansu, skončily stovky lidí v nemocnici kvůli emisím z přilehlé hutě. A v roce 2025 otřásl stejnou provincií další skandál: 233 z 251 testovaných dětí v mateřské škole v Tianshui mělo zvýšené hladiny olova poté, co kuchyně používala průmyslové pigmenty místo potravinářských barviv.
Rychlá industrializace sice vytáhla miliony lidí z chudoby, současně však vytvořila prostředí, v němž kontrola bezpečnosti často zaostává za tempem růstu.
Vernon: z recyklace znečištění
Exide Technologies patřila mezi největší světové výrobce, distributory a recyklátory olověných akumulátorů. Ty se používají v automobilech, golfových vozících, vysokozdvižných vozících, elektrických autech a motocyklech. Recyklují se tak, že se rozdrtí, neutralizuje se sírová kyselina a oddělí se polymery od olova a mědi.
Od roku 2010 však byly provozy sedmi továren Exide Technologies na olověné akumulátory spojeny s koncentracemi těžkých kovů v ovzduší. Jedním z nich bylo i město Vernon, kde továrna po desetiletí zamořovala olovem a arzenem více než 10 000 domů v okolních čtvrtích Los Angeles. Toxické emise ohrožovaly obyvatele, zejména děti, což nakonec vedlo k uzavření továrny v roce 2015 a zahájení masivního, státem vedeného programu čištění.
Kosovo: selhání mezinárodní mise
Když v roce 1999 skočila válka v Kosově, tisíce Romů, Aškalů a Egypťanů musely opustit své domovy ve městě Mitrovica. OSN přesídlila zhruba 600 z nich do táborů – které však byly v blízkosti bývalého důlního komplexu Trepča a kontaminované olovem. Otravy olovem vedly k úmrtí několika obyvatel táborů a jiným způsobily vážné následky.
U dětí testy naměřily extrémní hladiny olova v krvi, půda obsahovala až stovky násobků bezpečných limitů. Přesto trvalo téměř deset let, než je úřady evakuovaly. V roce 2016 vydal panel OSN průlomové stanovisko, v němž shledal misi OSN v Kosovu odpovědnou za porušování práv vysídlených osob. Panel vyzval OSN, aby obětem poskytla odškodnění a omluvila se – ani jednoho se však oběti nedočkaly.
Zamfara: zlato a smrt
Nejsmrtelnější zdokumentovaná epidemie otravy olovem propukla v roce 2010 ve státě Zamfara v Nigérii. Krize začala, když se vesničané, motivováni vysokými cenami zlata, zapojili do nebezpečného neformálního těžebního provozu a přinášeli do svých domovů rudy bohaté na olovo k drcení a zpracování. To rozptýlilo toxický prach po obytných oblastech a způsobilo rozsáhlou kontaminaci. Lékaři bez hranic odhadují počet dětských obětí na více než 400, některé studie však počítají i více než sedm set.
Zatímco sanace v mnoha vesnicích a lékařská péče poskytovaná organizacemi jako právě Lékaři bez hranic významně snížily úmrtí dětí vystavených otravě z 43 procent v roce 2010 na 1 procento v roce 2011, hrozba stále přetrvává.
Bunker Hill: americká lekce ze 70. let
V roce 1973 požár filtrační jednotky dolu a hutního závodu Bunker Hill v idahském Silver Valley způsobil jednu z největších otrav olovem v historii USA.
Filtrační jednotka měla zachycovat znečišťující látky vznikající při tavení hornin. Ceny olova a stříbra však stoupaly k historickým maximům, takže místo aby čekalo na nové filtry a opravy, vedení společnosti pokračovalo v provozu dolu. Zvýšili těžbu, obešli filtrační kroky a po jedenáct měsíců vypouštěli škodlivé plyny přímo do okolí. Bez filtrů těžební provoz ukládal do oblasti odhadovaných 35 tun olova měsíčně, což bylo čtyřikrát více než před požárem.
Pak začali v oblasti hynout koně. Když v září 1974, rok po požáru, začala přicházet data o hladinách olova v krvi dětí, výsledky byly šokující. Devětadevadesát procent dětí žijících do jednoho kilometru od hutě mělo hladinu olova v krvi přes 40 mikrogramů na decilitr. Jedno roční dítě dosáhlo rekordních 164 mikrogramů na decilitr – nejvyšší hodnoty zaznamenané u dítěte v USA.
Oblast byla později zařazena do federálního programu Superfund. Sanace trvala desítky let a stála stovky milionů dolarů. I dnes však olovo stále kontaminuje půdu v celé oblasti Silver Valley a nadále se splachuje do přítoků a do řeky Coeur d’Alene River a jezera Lake Coeur d’Alene.
Tichá pandemie
Otrava olovem není tak dramatická jako virus nebo přírodní pohroma. Nedočteme se o ní denně v novinových titulcích. Přesto podle odhadů ovlivňuje stovky milionů lidí po celém světě. Poškozuje mozek, snižuje IQ, zvyšuje riziko srdečních onemocnění i násilného chování. A škody jsou často nevratné.
Příběhy z Bangladéše, Zambie, Číny, USA či Nigérie spojuje jedno: opakované podcenění rizik, selhání dohledu a skutečnost, že nejvyšší cenu platí děti. Olovo zabíjí. Někdy rychle, častěji však pomalu – a s následky, které přetrvávají celé generace.
Zdroje: UNICEF, Science Direct, Harvard Law School, National Library of Medicine, Gonzaga University,
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Generace v dýmu. Evropské dívky ovládly žebříček, který v sobě skrývá riziko
Evropa má problém. Nová analýza Světové zdravotnické organizace ukazuje, že starý kontinent zůstává globálním centrem spotřeby tabáku. A nejhorší pohled se naskýtá na nejmladší generaci.
ŽIVĚFico přijal pozvání Zelenského na jednání, schůzku chce v EU, a ne na Ukrajině
Slovenský premiér Robert Fico přijal pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke společnému jednání o ukrajinsko-slovenské spolupráci. Na rozdíl od Zelenského, který navrhl schůzku na Ukrajině, by však Fico dal přednost jednání na území Evropské unie. Fico to uvedl v prohlášení po telefonátu se Zelenským.
Rusko se ocitlo v pasti, píše prestižní list. V „zóně smrti“ nejde přežít věčně
Ruské hospodářství se ocitlo v tzv. zóně smrti – země nyní padá do stavu, ze kterého už možná není ani návratu, varuje analýza listu The Economist. Zbrojovky sice jedou naplno, zbytek země ale strádá. I přesto Vladimir Putin ale věří, že se Západ vyčerpá dřív než on, a proto v boji pokračuje i za cenu možného budoucího kolapsu.
ŽIVĚMířili jsme na íránského prezidenta i na ajatolláha Chameneího, zní z Izraele. Trefili dívčí školu, hlásí Írán
Izraelsko-americké útoky cílily v sobotu ráno i na íránského prezidenta Masúda Pezeškjána a duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, uvedl nejmenovaný izraelský činitel. Izraelská televize Channel 12 s odkazem na další anonymní zdroje uvedla, že údery byly velmi úspěšné, pokud jde o likvidaci íránského vedení. Pentagon oznámil, že operace proti Íránu se jmenuje Epic Fury (Epická zuřivost).
Fantastická Maděrová. Po zlaté olympiádě zazářila i ve Světovém poháru
Snowboardistka Zuzana Maděrová skončila při prvním startu po vítězství na olympijských hrách druhá v paralelním obřím slalomu na Světovém poháru v polské Krynici.