


Věčná debata o tom, zda lidskému tělu více prospívá steak, nebo zelenina, dostala nový rozměr. Na stůl právě přistála data z jedné z největších studií posledních let, která po dobu šestnácti let sledovala 1,8 milionu lidí. Výsledky sice potvrzují, že vegetariáni jsou u mnoha diagnóz ve výhodě, zároveň varují ty, kteří se masu vyhýbají až příliš radikálně.

Vegetariáni jsou podstatně méně ohroženi pěti častými druhy rakoviny než lidé, kteří jedí maso. S odvoláním na rozsáhlou studii o souvislosti mezi stravou a rakovinou o tom informoval britský deník The Guardian.
Do studie bylo zapojeno 1,8 milionu lidí, které vědci sledovali v průběhu několika let. Zjistili, že riziko rozvoje rakoviny slinivky bylo u vegetariánů o 21 procent nižší než u lidí konzumujících maso, o 12 procent nižší v případě rakoviny prostaty, o devět procent nižší u rakoviny prsu, o 28 procent nižší u rakoviny ledvin a o 31 procent nižší u mnohočetného myelomu. Studie byla publikována v časopise British Journal of Cancer.
„Tato studie je opravdu dobrou zprávou pro ty, kteří se stravují vegetariánsky, protože mají nižší riziko pěti typů rakoviny, z nichž některé jsou v populaci velmi rozšířené,“ uvedla hlavní výzkumnice Aurora Pérezová-Cornagová, která v průběhu tvorby studie působila na prestižní Oxfordské univerzitě.
Ačkoli se ukázalo, že vegetariánská strava má celkově spíše ochranný účinek, vědci zároveň zjistili, že vegetariáni měli téměř dvojnásobné riziko nejčastějšího typu rakoviny jícnu – spinocelulárního karcinomu – ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso. Podle výzkumného týmu by to mohlo souviset s nedostatkem některých klíčových živin, například vitaminů skupiny B. Vegani měli oproti konzumentům masa o 40 procent vyšší riziko rakoviny tlustého střeva. Možným vysvětlením je nízký průměrný příjem vápníku a také nižší příjem dalších důležitých živin.
Autoři studie zdůrazňují, že je potřeba další výzkum, aby se objasnilo, zda je riziková samotná konzumace masa, nebo zda ochranný efekt souvisí s konkrétními složkami vegetariánské stravy – přičemž vliv se může lišit podle typu rakoviny.
„Domnívám se, že rozdíl bude spíše způsoben samotným masem, ale je to názor, který jsme přímo nezkoumali,“ uvedl spoluautor studie Tim Key, který působí na Oxfordské univerzitě.
Přestože je známá souvislost mezi konzumací červeného a zpracovaného masa a rizikem rakoviny tlustého střeva, dosud nebylo možné spolehlivě posoudit souvislost mezi stravou a méně častými typy rakoviny, protože do studií bývá zahrnut nedostatečný počet vegetariánů a veganů. Aby se tomu předešlo, nejnovější studie využila údaje z různých studií o stravě a zdraví z celého světa. Díky tomu mohli vědci shromáždit data o zhruba 1,64 milionu lidí konzumujících maso, o 57 016 lidech konzumujících drůbež, ale nikoliv červené maso, o 42 910 lidech, kteří jedli ryby, ale žádné jiné maso, o 63 147 vegetariánech a 8849 veganech, kteří byli sledováni průměrně 16 let.

Výzkum zohlednil faktory, které mohou ovlivnit riziko rakoviny, například index tělesné hmotnosti a kouření. Studie, financovaná nadací pro výzkum rakoviny World Cancer Research Fund, zkoumala 17 různých typů rakoviny, včetně rakoviny trávicího traktu, plic, reprodukčního systému, močových cest a krevních nádorů.
Studie neshledala důkazy, že by vegetariáni měli nižší riziko rakoviny tlustého střeva než lidé konzumující maso. Pravděpodobně to souvisí s tím, že příjem červeného a zpracovaného masa u účastníků studie byl relativně nízký ve srovnání s novějšími skupinami sledovaných osob. Jak poznamenal Key, tato zjištění nejsou v rozporu s předchozími studiemi, které poukazovaly na souvislost mezi konzumací červeného a zpracovaného masa a rizikem rakoviny tlustého střeva.
Lidé, kteří konzumovali ryby, ale nejedli další druhy masa, měli podle studie nižší riziko rakoviny prsu, ledvin a tlustého střeva. U mužů konzumujících drůbeží, ale nikoliv červené maso, bylo zase nižší riziko rakoviny prostaty.
Studie trvala 16 let, což sice umožnilo efektivněji sledovat rizika onemocnění rakovinou, ale na druhou stranu se strava za toto období značně změnila, přibylo průmyslově zpracovaných potravin a naopak nabídka veganských alternativ je mnohem širší a bývají doplněny o vitaminy a minerály, včetně například vápníku. Podle oponentů by tak mohlo být přínosné ve výzkumu pokračovat a přitom skladbu stravy sledovat ještě podrobněji.



Podobizny Karolíny Muchové v rukou čínských fanoušků se radostně hýbaly ze strany na stranu, centrálním kurtem ve Wu-chanu se rozléhal hlasitý aplaus. Populární česká tenistka si za výrazné podpory publika připsala vítězství po urputné téměř tříhodinové bitvě, která naplno odhalila její nezlomnost. Muchová stále více ohromuje tenisový svět svou letošní bilancí.



„Já to fakt neudělal proto, že bych měl něco proti panu Řehkovi nebo že bych se cítil zhrzený porážkou,“ několikrát opakuje končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner, který rozčílil špičky své strany i část voličů. Jeho příběh, v němž se rozhodl podpořit před 2. kolem senátních voleb radní za ANO proti bývalému náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi, je z mnoha důvodů zajímavý a pozoruhodný.



Omezení Starlinku na Ukrajině vyvolalo ostrou reakci polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. Majiteli SpaceX Elonu Muskovi vzkázal, že ho Polsko coby evropský zákazník sleduje. Varšava totiž Ukrajině předplácí provoz terminálů Starlink, za který každoročně platí přibližně 50 milionů dolarů.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Norský fotbalista Sparty Jonatan Brunes vzpomíná v dobrém na angažmá v Lilleströmu, s nímž se Pražané utkají ve čtvrtek v Evropské lize. Šestadvacetiletý útočník čeká už jedenáct soutěžních zápasů na vstřelený gól a na tiskové konferenci s humorem prohlásil, že si branky šetří právě proti bývalému zaměstnavateli.