reklama
 
 

Moje postižení mi nevěřila ani vlastní máma, děti se mi smály. Projděte si příběhy neslyšících

Máma mi nevěřila. Prostě slyšíš, a hotovo! Foto: Veronika Cézová

Máma mi nevěřila. Prostě slyšíš, a hotovo!

Všechno začalo v porodnici. Během velmi těžkého porodu lékaři rozhodli, že Marie přijde na svět kleštěmi. "No a asi mi něco skřípli, protože neslyším na levé ucho. Nemám tam ani malé zbytky sluchu, nic. Jako dítě jsem jinak nikdy neměla nemocné uši, žádné záněty středního ucha… Nikdo mi tedy dlouho nevěřil, že neslyším. Protože když jsem se s někým bavila, nebylo na mně vůbec nic vidět," vypráví Marie Fišerová (na snímku).

Už jako dítě si uvědomovala, že na jedno ucho neslyší. "Vyrůstala jsem na Vysočině, jednou za rok k nám do školy přišel doktor, neřešilo se to. Ale já jsem to věděla. Měla jsem však dost autoritativní mámu, která mi nevěřila. Dokonce mi řekla, že si vymýšlím."

V sedmnácti letech, když jezdila do Jindřichova Hradce na obchodní akademii, sebrala odvahu a zašla k lékaři. "Ten mi potvrdil, že neslyším na levé ucho."  A reakce mámy? "Ani když jsem to měla potvrzené od doktora, máma to neřešila. Pro ni jsem slyšela a hotovo."

autor: Zuzana Hronová | 20. 6. 2018 6:25

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama