Traktoristka, závodnice i feministický plamen. To jsou české bojovnice za emancipaci

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
5. 5. 2019 17:18
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.

Podle Gelnarové byly české bojovnice za ženská práva srovnatelné s těmi zahraničními. "Vždycky musíme brát v úvahu konkrétní podmínky země, ve které žily. V českých zemích boj za volební právo žen přišel až později, na přelomu 19. a 20. století, zatímco třeba v Americe to bylo už v polovině 19. století, ale to souvisí s vývojem a politickými podmínkami v daných zemích. V Čechách získalo všeobecné a rovné volební právo na významu až na počátku 20. století," uvedla specialistka na genderovou historii z Národního muzea a Karlovy univerzity. 

Podle ní ale proces ženské emancipace není ani dnes u konce, protože s každou dobou vyvstávají nové překážky, jež je třeba překonávat. 

Výstava v Náprstkově muzeu trvá až do konce ledna roku 2020 a její součástí je řada doprovodných akcí. 

Františka Plamínková
Františka Plamínková | Foto: Wikimedia Commons, Langhans Studio – Langhans Archiv Praha

Františka Plamínková

Politička Františka Plamínková před první světovou válkou působila jako učitelka a dlouhodobě bojovala za práva žen. "V nové republice prosazovala ženské zájmy dvěma cestami, jako politička i jako aktivistka - předsedkyně Ženské národní rady. Zde úzce spolupracovala s další významnou českou feministkou Miladou Horákovou," uvádí Gelnarová. 

Plamínková zastupovala české ženské hnutí i v zahraničí a vysloužila si tak přezdívku "feministický plamen". Mezi lety 1925 a 1939 byla senátorkou a věnovala se rovnoprávnosti mužů a žen, stejně jako změnám ustanovení rodinného práva v občanském zákoníku. 

V září 1938 dokonce napsala dopis Adolfu Hitlerovi, ve kterém jej označila za diktátora. V roce 1942 byla popravena na Kobyliské střelnici.  

 

Právě se děje

Další zprávy