Traktoristka, závodnice i feministický plamen. To jsou české bojovnice za emancipaci

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
5. 5. 2019 17:18
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.

Podle Gelnarové byly české bojovnice za ženská práva srovnatelné s těmi zahraničními. "Vždycky musíme brát v úvahu konkrétní podmínky země, ve které žily. V českých zemích boj za volební právo žen přišel až později, na přelomu 19. a 20. století, zatímco třeba v Americe to bylo už v polovině 19. století, ale to souvisí s vývojem a politickými podmínkami v daných zemích. V Čechách získalo všeobecné a rovné volební právo na významu až na počátku 20. století," uvedla specialistka na genderovou historii z Národního muzea a Karlovy univerzity. 

Podle ní ale proces ženské emancipace není ani dnes u konce, protože s každou dobou vyvstávají nové překážky, jež je třeba překonávat. 

Výstava v Náprstkově muzeu trvá až do konce ledna roku 2020 a její součástí je řada doprovodných akcí. 

#zenskaemancipace: Výstava Vlastním hlasem, která bude k vidění od 26. dubna v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, vám představí ženy, které se nebály jít proti dobovým konvencím. Dnes se seznamte s Annou Bayerovou (1853 - 1924), která v době, kdy měly ženy v monarchii vstup na akademickou půdu zakázán, vystudovala medicínu ve Švýcarsku a stala se druhou českou lékařkou.

Zveřejnil(a) Národní muzeum dne 21. March 2019

Anna Bayerová

Americký klub dam podnítil u mnoha žen ambice stát se podnikatelkami, učitelkami, ale i lékařkami. Jednou z nich byla i Anna Bayerová. Protože však v monarchii měly ženy až do roku 1899 vysokoškolské studium zakázané, vydala se do Švýcarska, kde se spolu s Bohuslavou Keckovou staly prvními českými lékařkami.

Bayerová však musela vykonávat svou lékařskou praxi v zahraničí. Natrvalo se do Čech vrátila až roku 1910 a trvalo čtyři roky, než zde mohla působit jako lékařka. Kromě praxe vyučovala zdravovědu na dívčích školách. 

Na výstavě je k vidění její lékařský diplom ze sbírek Národního muzea. "Dosažení akademického vzdělání bylo vedle podílu na politické moci jednou z posledních oblastí, na které se zaměřovaly požadavky ženského hnutí na přelomu 19. a 20. století," uvádí autorky výstavy. První ženou, která dosáhla lékařského titulu v Českých zemích, byla Anna Honzáková. 

 

Právě se děje

Další zprávy