Traktoristka, závodnice i feministický plamen. To jsou české bojovnice za emancipaci

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
5. 5. 2019 17:18
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.

Podle Gelnarové byly české bojovnice za ženská práva srovnatelné s těmi zahraničními. "Vždycky musíme brát v úvahu konkrétní podmínky země, ve které žily. V českých zemích boj za volební právo žen přišel až později, na přelomu 19. a 20. století, zatímco třeba v Americe to bylo už v polovině 19. století, ale to souvisí s vývojem a politickými podmínkami v daných zemích. V Čechách získalo všeobecné a rovné volební právo na významu až na počátku 20. století," uvedla specialistka na genderovou historii z Národního muzea a Karlovy univerzity. 

Podle ní ale proces ženské emancipace není ani dnes u konce, protože s každou dobou vyvstávají nové překážky, jež je třeba překonávat. 

Výstava v Náprstkově muzeu trvá až do konce ledna roku 2020 a její součástí je řada doprovodných akcí. 

Foto: ČTK

Eliška Junková

Automobilová závodnice Eliška Junková patřila mezi prvorepublikové ikony. Byla jedna z prvních, která obdržela řidičské oprávnění, zprvu doprovázela manžela jako spolujezdkyně a mechanička, brzy se však stala sama závodnicí. "Svá vítězství jsem nepovažovala za něčí porážku. Tím méně za porážku mužů," uvedla Junková v roce 1925. 

Jejím nejslavnějším závodem byla účast na Targa Florio na Sicílii, který jako první žena v roce 1928 dokončila. Ve stejném roce však s kariérou skončila, poté, co její muž zahynul při automobilové nehodě. S automobilovým světem však spolupracovala i poté a pomáhala i s přípravami prvního ročníku závodu na Masarykově okruhu.

V současné době se chystá čtyřdílné filmové drama o jejím životě, jehož autorem je Pavel Kosatík.  

 

Právě se děje

Další zprávy