Traktoristka, závodnice i feministický plamen. To jsou české bojovnice za emancipaci

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
5. 5. 2019 17:18
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.

Podle Gelnarové byly české bojovnice za ženská práva srovnatelné s těmi zahraničními. "Vždycky musíme brát v úvahu konkrétní podmínky země, ve které žily. V českých zemích boj za volební právo žen přišel až později, na přelomu 19. a 20. století, zatímco třeba v Americe to bylo už v polovině 19. století, ale to souvisí s vývojem a politickými podmínkami v daných zemích. V Čechách získalo všeobecné a rovné volební právo na významu až na počátku 20. století," uvedla specialistka na genderovou historii z Národního muzea a Karlovy univerzity. 

Podle ní ale proces ženské emancipace není ani dnes u konce, protože s každou dobou vyvstávají nové překážky, jež je třeba překonávat. 

Výstava v Náprstkově muzeu trvá až do konce ledna roku 2020 a její součástí je řada doprovodných akcí. 

Portrét Boženy Němcové od Josefa Hellicha koupený za deset tisíc korun. Božena Němcová prý mimochodem nebyla spokojená s vyobrazením svého oblečení ani postoje.
Portrét Boženy Němcové od Josefa Hellicha koupený za deset tisíc korun. Božena Němcová prý mimochodem nebyla spokojená s vyobrazením svého oblečení ani postoje. | Foto: Jakub Plíhal

Božena Němcová

Jednou z nejvýraznějších ženských postav 19. století byla spisovatelka Božena Němcová. Podle autorky výstavy Jitky Gelnarové měla být spisovatelka a matka čtyř dětí důkazem vyspělosti malého národa, ale protože toužila po osobní svobodě, tvrdě narážela na bariéry patriarchální společnosti.

V polovině 19. století se její manželství s úředníkem Josefem Němcem rozpadlo a živila se psaním na plný úvazek. Na veřejnosti se však přetřásaly její milostné vztahy a často byla kritizována, že je špatnou manželkou i hospodyní. Na sklonku života se potýkala s chudobou a dluhy. 

Na výstavě je k vidění její unikátní psací souprava. Kalamář podle autorky výstavy symbolizuje nástroj osobní svobody i obživy. 

 

Právě se děje

Další zprávy