Traktoristka, závodnice i feministický plamen. To jsou české bojovnice za emancipaci

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
5. 5. 2019 17:18
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.

Podle Gelnarové byly české bojovnice za ženská práva srovnatelné s těmi zahraničními. "Vždycky musíme brát v úvahu konkrétní podmínky země, ve které žily. V českých zemích boj za volební právo žen přišel až později, na přelomu 19. a 20. století, zatímco třeba v Americe to bylo už v polovině 19. století, ale to souvisí s vývojem a politickými podmínkami v daných zemích. V Čechách získalo všeobecné a rovné volební právo na významu až na počátku 20. století," uvedla specialistka na genderovou historii z Národního muzea a Karlovy univerzity. 

Podle ní ale proces ženské emancipace není ani dnes u konce, protože s každou dobou vyvstávají nové překážky, jež je třeba překonávat. 

Výstava v Náprstkově muzeu trvá až do konce ledna roku 2020 a její součástí je řada doprovodných akcí. 

Vlastním hlasem výstava,  Ludmila Bozděchová
Vlastním hlasem výstava, Ludmila Bozděchová | Foto: Výstava Vlastním hlasem, Národní muzeum

Ludmila Bozděchová

První poštovní úřednice, respektive telegrafistka, se zasadila u císaře o to, aby v tomto oboru mohly pracovat i ženy.

"Můj úmysl jest prositi o nějaké místo při C. K. Státním telegrafu v Praze, čemuž dle přiložených vysvědčení vyhověno býti může, cíle mých snah a tužeb však jen tenkráte dosáhnouti možno, když vaše císařské a královské veličenstvo nejmilostivěji vyřknouti ráčí, že: 'Ženy při státních telegrafech a poštách jakožto úřednice dovoleno zaměstnati'," napsala Bozděchová císaři Františku Josefu I. v červnu 1871. 

Císař jí vyhověl a od ledna následujícího roku se ženy mohly stát telegrafistkami a poštovními úřednicemi, ovšem pod podmínkou celibátu. 

 

Právě se děje

Další zprávy