Traktoristka, závodnice i feministický plamen. To jsou české bojovnice za emancipaci

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
5. 5. 2019 17:18
Celkem 25 příběhů bojovnic za ženskou emancipaci představuje nová výstava v pražském Náprstkově muzeu s názvem Vlastním hlasem. Expozice byla zahájena při příležitosti 100. výročí zavedení volebního práva žen v Československu a představuje přelomové body, které formovaly postavení žen v české společnosti. "Vlastní hlas je pro nás synonymem ženské emancipace. Je to úsilí žen o možnost definovat se ve společnosti, definovat své životní role, je to nárok na vlastní hlas," říká hlavní autorka výstavy Jitka Gelnarová. Na výstavě je představena Božena Němcová, první ministryně Československa Ludmila Jankovcová i traktoristka Zlata Medunová. Podívejte se na příběhy některých z nich.

Podle Gelnarové byly české bojovnice za ženská práva srovnatelné s těmi zahraničními. "Vždycky musíme brát v úvahu konkrétní podmínky země, ve které žily. V českých zemích boj za volební právo žen přišel až později, na přelomu 19. a 20. století, zatímco třeba v Americe to bylo už v polovině 19. století, ale to souvisí s vývojem a politickými podmínkami v daných zemích. V Čechách získalo všeobecné a rovné volební právo na významu až na počátku 20. století," uvedla specialistka na genderovou historii z Národního muzea a Karlovy univerzity. 

Podle ní ale proces ženské emancipace není ani dnes u konce, protože s každou dobou vyvstávají nové překážky, jež je třeba překonávat. 

Výstava v Náprstkově muzeu trvá až do konce ledna roku 2020 a její součástí je řada doprovodných akcí. 

Výstava Vlastním hlasem, Národní muzeum
Výstava Vlastním hlasem, Národní muzeum | Foto: Magdaléna Daňková

Ludmila Barbora Šimáčková

Obchodní zástupkyně americké firmy vyrábějící šicí stroje byla švagrovou národopisce a mecenáše Vojty Náprstka. Právě díky němu se stala první podnikatelkou se šicími stroji Wheeler and Wilson v Praze a později také zakládající členkou Amerického klubu dam.

Ten byl od roku 1865 prvním českým ženským emancipačním spolkem a měl poskytovat prostor pro sebevzdělání a seberealizaci žen. Členství bylo součástí života tehdejší moderní společnosti. Ženy zde měly k dispozici knihovnu, mohly vyrazit na exkurze i výlety nebo se věnovat jazykovým kurzům a navštěvovat přednášky.

Členky se věnovaly také charitě a Boženě Němcové nechaly postavit náhrobek na vyšehradském hřbitově. 

 

Právě se děje

Další zprávy