


Mělo to být osm dní rutinního testu, skončilo to jako devítiměsíční drama v zajetí vesmíru. Nově uzavřené vyšetřování NASA odhaluje, že loď Starliner od Boeingu dělily od katastrofy jen drobnosti. NASA události z roku 2024 klasifikovala jako nehodu typu A, testovací let Starlineru se tak ocitl ve stejné kategorii jako katastrofy raketoplánů Challenger a Columbia, při nichž zahynulo 14 lidí.

Rok 2024 měl být triumfem návratu americké kosmické lodi do služby. Místo toho se proměnil v příběh, který bude připomínat, jak tenká je hranice mezi technologickým průlomem a katastrofou. Loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici v červnu 2024, s astronauty Butchem Wilmorem a Suni Williamsovou na palubě. Testovací mise měla trvat jen přibližně osm dní a potvrdit připravenost plavidla pro rutinní dopravu posádek.
Stalo se však něco, s čím inženýři nepočítali: krátce po startu začalo unikat helium v pohonném systému a při přibližování ke stanici selhávaly trysky. Po týdnech analýz NASA rozhodla vrátit kapsli na Zemi bez posádky. Astronauti zůstali na ISS více než devět měsíců, než se našla bezpečná cesta zpět. Domů se dostali až v březnu 2025, kdy je dopravila loď Crew Dragon společnosti SpaceX.
Nyní vyšetřovací zpráva NASA k nepovedenému testovacímu letu kosmické lodi Starliner přináší jeden z nejtvrdších verdiktů v moderní historii amerického pilotovaného programu. Události, které v roce 2024 uvěznily dva astronauty na oběžné dráze na devět měsíců, agentura klasifikovala jako „Type A mishap“ – nejzávažnější stupeň selhání mise. To řadí testovací let Starlineru do stejné kategorie jako katastrofy raketoplánů Challenger (1986) a Columbia (2003).
„K chybám docházelo už od počátku programu a pokračovaly během jeho realizace – včetně správy kontraktů, dohledu, technické důslednosti i rozhodování vedení,“ uvedl administrátor NASA Jared Isaacman. Společnost Boeing kosmickou loď postavila a NASA podle něj od samého začátku schvalovala odchylky a souhlasila s jejím letem.
„Jak vývoj pokračoval, konstrukční kompromisy a nedostatečná kvalifikace hardwaru přesahovaly úplné porozumění NASA,“ dodal. Nešlo jen o technickou závadu, ale o kombinaci organizačních tlaků, špatné komunikace a tolerance rizika.
Vyšetřovatelé nyní popsali „kulturu nedůvěry“ mezi NASA a Boeingem, chaotické porady a prostředí, v němž byly kritické názory přehlíženy. Manažery na obou stranách vnímá zpráva jako příliš tolerantní k riziku a odmítající nesouhlasné pohledy – přesně ty faktory, které historické analýzy označují za klíčové při katastrofách Challengeru a Columbie.
Administrátor NASA Jared Isaacman připustil, že agentura nenaplnila vlastní standardy. Podle něj NASA musí „přijmout zodpovědnost za své chyby“ a zajistit, aby se podobná situace neopakovala. „Posádku jsme sice bezpečně vrátili domů, ale cesta, kterou jsme k tomu zvolili, neukázala NASA v jejím nejlepším světle,“ dodal.
Ještě přímočařeji hovořil přidružený administrátor NASA Amit Kshatriya. „Agentura astronauty zklamala,“ uvedl Kshatriya na tiskové konferenci. „I když to oni sami neřeknou, musíme to přiznat my. Musíme si uvědomit, že neseme odpovědnost vůči nim, vůči všem současným posádkám i těm, které se teprve chystáme vyslat na další mise.“
Zpráva identifikovala kombinaci hardwarových poruch, nedostatečného testování a manažerských selhání. NASA navíc připustila, že strategický tlak na zajištění dvou nezávislých dopravních systémů mohl ovlivnit rozhodování během mise. Agentura proto oznámila, že Starliner nepoveze další posádku, dokud nebudou technické příčiny zcela vyřešeny.
Pro Boeing jde o další reputační ránu. Program Starliner provázely problémy od začátku a společnost čelila kritice i v civilním letectví kvůli problémům s letouny Boeing 737 Max. Firma uvedla, že od mise provedla technické úpravy a změny ve firemní kultuře.









Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.



Čína je odhodlaná postavit se proti nezávislosti Tchaj-wanu a její schopnost rozdrtit to, co nazývá tchajwanským separatismem, je nezlomná. Několik hodin před příletem amerického prezidenta Donalda Trumpa na návštěvu Pekingu to uvedl čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu.



Americká cla přispěla v loňském roce k dalšímu poklesu globálního obchodu s vínem. Spotřeba vína pak pokračovala v propadu na nejnižší úrovně za více než 60 let kvůli ekonomickým tlakům a měnícímu se vkusu. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno.



Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je Venezuela znázorněná jako 51. americký stát. Stalo se to jen krátce poté, co dal najevo, že by z Venezuely americký stát rád udělal.



Mezi Spojenými státy a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl novinářům ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt. Americký prezident také řekl, že udělá všechno pro to, aby válka na Ukrajině skončila.