


Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.

Film režisérky Jolany Matějkové Ženská otázka Jiřiny Šiklové bude mít premiéru v úterý 19. května ve 21:00 na ČT2.
„Hodinový film o Jiřině Šiklové vznikl ještě v tvůrčí producentské skupině Aleny Müllerové, která ženské hnutí svojí tvorbou velmi podporovala, a osobnost Jiřiny Šiklové si o zpracování ve velkém dokumentu říkala jak svým působením v českém disentu, tak svou porevoluční činností ve prospěch demokracie, sociální práce a lidských práv. S režisérkou Jolanou Matějkovou a dramaturgyní Janou Marxtovou jsme se snažily ve filmu ukázat neutuchající energii, kterou Jiřina Šiklová disponovala, její rozhodné a nekompromisní postoje i její důvěrné myšlenky tak, jak se o ně dělila například v dopisech z vězení se svými blízkými. Doufám, že výsledkem je živoucí a neidealizovaný pohled do vnitřního světa výjimečné ženy, jejíž práce tu naštěstí zůstala a má následovníky,“ říká kreativní producentka Zuzana Trávníčková.

„Když se vám něco nelíbí, změňte to,“ říkala Jiřina Šiklová a mnohé skutečně změnila. Navázala tak na své předchůdkyně, jako byla prvorepubliková politička a propagátorka ženského hnutí Františka Plamínková, a zároveň ovlivnila současnou generaci žen, které její myšlenky nesou dál.
„Chtěla jsem ve filmu připomenout ženy, na které Jiřina Šiklová v sociální práci navazovala, a ukázat také, jak Jiřina žije skrze své knihy a studentky ve společnosti dál. Jak a co je učila... Zvala své studentky k sobě domů, tahala je prý také všude s sebou jako koťata. Sdílela s nimi jejich životy v náročných momentech. Ukazovala jim, jak být statečná, mluvit k davu a nebát se jít do kontroverzních situací. Vyučovala, jak propojovat lidi a mít pochopení pro slabší. Pomáhala jim ve společnosti prosadit mediační a probační službu… Přednášela o ageismu (věkové diskriminaci) a ukazovala tvář stáří a své odcházení v praxi. Učila je odpouštět,“ uvádí scenáristka a režisérka filmu Jolana Matějková.
„Důležitou linkou ve filmu je pro mě výpověď jejího syna, psychoanalytika Jana Šikla. Ten s velkou otevřeností vypráví o svém ne vždy lehkém vztahu s matkou, která měla také vystudovanou psychoanalýzu. Jan Šikl dává v bytě, kde bydlela, a na rodinné chalupě nahlédnout do toho, jak jejich vztah zrál a proměňoval se. Vedl k hlubšímu pochopení,“ dodává.

Jiřina Šiklová (1935 – 2021) v polovině šedesátých let minulého století spoluzaložila katedru sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Spolupracovala s Petrem Pithartem při pašování exilových tiskovin do zahraničí a zpět. V roce 1981, kdy byla akce prozrazena a StB pozatýkala desítky osob, byla Jiřina Šiklová obviněna z podvracení republiky. Po propuštění z vězení, v roce 1982, v práci pro disent pokračovala. Po revoluci v roce 1989 začala opět přednášet a iniciovala založení katedry sociální práce na FF UK v Praze, kterou do roku 2000 vedla. Založila také centrum a knihovnu Gender Studies v Praze. Takzvaná ženská otázka pro ni neznamenala jen rovnost práv, ale širší pohled na postavení žen v každodenním životě.
V roce 1995 získala Jiřina Šiklová cenu Žena Evropy, o čtyři roky později medaili I. stupně za zásluhy o republiku. Publikovala v desítkách odborných časopisů a je autorkou několika knih. Po publikaci Vyhoštěná smrt, která přináší úvahy o umírání a smrti z roku 2013 byl její další knihou titul s názvem Omlouvám se za svou nepřítomnost: dopisy z Ruzyně 1981–82 vydanou v roce 2015. Angažovala se i v politice, několikrát kandidovala za Stranu zelených. Letos 22. května uplyne pět let od její smrti.



V části Česka se po noční pauze opět otevřely volební místnosti, aby v nich lidé mohli dovršit výběr svých budoucích zástupců v horní komoře Parlamentu. Stejně jako při minulé obměně třetiny Senátu před dvěma lety rozhodne jen 22 duelů o senátorské křeslo. Zbývající pět členů horní komory za Strakonicko, Děčínsko, Rychnovsko, Trutnovsko a Vyškovsko totiž bylo zvoleno už před týdnem v úvodním kole.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Staré houbařské atlasy ji doporučovaly jako chutnou houbu vhodnou do nálevu či do omáček, spousta lidí ji po vzoru svých prarodičů sbírá dodnes. Přesto se čechratka podvinutá zapsala do dějin medicíny jako jedna z nejzákeřnějších hub českých lesů. V lidském těle totiž funguje jako časovaná bomba: člověk ji může bez obtíží jíst desítky let, než další porce vyvolá fatální sebedestrukci krve.






Spojené státy zabránily vývozu íránské ropy za 25 miliard dolarů (541 miliard korun). V pátek to uvedl admirál Brad Cooper, který je náčelníkem amerického velitelství CENTCOM. To řídí operace namířené proti Íránu a působení armády na Blízkém východě. Podle Coopera americké síly chrání nákladní lodě při plavbě Hormuzským průlivem.