Pořadatelé přehlídky, která se koná v někdejších papežských stájích Scuderie del Quirinale, ještě před vernisáži prodali po internetu více než 70 tisíc vstupenek, což je na římské poměry rekord. A ještě tento týden se slavnostního zahájení zúčastnil italský prezident Sergio Mattarella.
Jenže předem zajištěný úspěch výstavy nakonec mohou narušit opatření, jimiž chce italská vláda zamezit šíření nákazy. Mezi nařízení, která ministři zvažují, patří zákaz všech davových shromáždění nebo doporučení, aby od sebe lidé na veřejnosti udržovali alespoň metrový odstup. To je ale v těsném prostoru Scuderie del Quirinale, kde se lidé budou tísnit před uměleckými díly, nedosažitelné.
"Držíme si palce a modlíme se, abychom mohli pokračovat dle plánu," vzkazují pořadatelé výstavy, která se veřejnosti otevřela tento čtvrtek a potrvá do 2. června.
Za uplynulé necelé dva týdny se přitom v Itálii novým typem koronaviru nakazilo přes 2500 lidí a nejméně 79 zemřelo. "Ve světle současné zdravotnické krize v celé zemi výstava maximálně dbá na bezpečí návštěvníků a striktně dodržuje pravidla stanovená vládou. Počet návštěvníků, kteří jsou vpuštěni do sálu, je regulován tak, aby mezi sebou mohli dodržovat dostatečný odstup," doplnili ve středu pořadatelé.
Raffael Santi, známý také jako Raffaello Sanzio da Urbino, se narodil roku 1483 a po krátké nemoci zemřel ve věku pouhých 37 let v Římě. Patřil k nejoceňovanějším umělcům své doby a stejně jako Michelangelo nebo Leonardo byl znám jen pod svým křestním jménem.
Výstava připomíná nejen jeho nejslavnější malby, ale také stopy, které zanechal v archeologii, architektuře či poezii. Stejně tak jsou k vidění jeho tisky, sochy a tapiserie. Protože podle kurátorů Raffael dosáhl mistrovství až v Římě, výstavu neuspořádali chronologicky - začíná tak jeho vrcholnými díly vytvořenými krátce před smrtí a postupuje proti proudu času k době, kdy působil ve Florencii a Umbrii.
Kurátoři v Římě shromáždili 204 děl včetně 120 od Raffaela, což je nejvíc, kolik se jich kdy ocitlo na jednom místě. Ty ostatní divákům zprostředkovávají souvislosti z období vrcholné renesance, kdy Raffael působil a kdy se umělci často pracující pro papeže nechávali ovlivnit ideály humanismu i tělesné krásy z antických památek.
Dnes se Raffaelovy mistrovské kusy nacházejí v muzeích po celém světě. Madridské Prado, Národní galerie v Londýně nebo washingtonská Národní galerie umění ty své nyní půjčily na římskou výstavu, která je podle francouzské veřejnoprávní televize France 24 pojištěna na 4 miliardy eur, v přepočtu 101,7 miliardy korun.
"Jsem přesvědčený, že už nikdy neuvidíte tolik Raffaelových děl na jednom místě," konstatuje Eike Schmidt, ředitel nejnavštěvovanější florentské galerie umění. Jmenuje se Galleria degli Uffizi a do Říma poslala 40 kreseb i devět maleb včetně slavné Madony Granduca (Madony s dítětem) nebo La velaty (Ženy se závojem).
Že Raffaelova díla dodnes vzbuzují vášeň, potvrdilo, když vědecká rada galerie Uffizi minulý měsíc rezignovala - právě na protest proti Schmidtovu rozhodnutí půjčit jednu z autorových nejcennějších maleb do Říma, přestože to rada nedoporučila.
The entire scientific committee of the @UffiziGalleries has resigned in protest of the museum's decision to lend Raphael portrait to Rome show when it advised against it https://t.co/Q5w44ulMzS
— The Art Newspaper (@TheArtNewspaper) February 26, 2020
Jedná se o známý portrét papeže Lva X., který je podle badatelů základním kamenem florentské sbírky a jako takový by město neměl nikdy opustit.
Schmidt však doporučení vědců nedbal a usoudil, že slavné, nedávno zrestaurované plátno zaslouží alespoň dočasný návrat do města, kde vzniklo a kde se také Raffael proslavil.
Do Říma jej pozval papež Julius II. roku 1508, kdy umělci bylo teprve 24 let. Ve Vatikánu pak vytvořil svá nejznámější díla včetně monumentální freskové výmalby čtyř místností Apoštolského paláce, kterým se od té doby přezdívá Raffaelovy sály. Patří k nejnavštěvovanějším částem Vatikánských muzeí.
Raffael si však udržel i přízeň dalšího papeže, Lva X. z rodu Medicejských. Ten umělce pověřil výstavbou dnešní baziliky svatého Petra, kterou Raffael vedl až do své smrti v roce 1520. A právě Lev X. si také objednal portrét, jenž nyní vedl k rezignaci vědecké rady galerie Uffizi.
Portréty obou papežů, Julia II. a Lva X., jsou vedle sebe v Římě vystaveny poprvé.
Raffaelovu výstavu v galerii Scuderie del Quirinale připravila kurátorka Marzia Faiettiová. Pracovala na ní tři roky, přičemž nejvíc času zabralo přesvědčit další muzea, aby se na čas vzdala svých nejcennějších děl. Například boloňská Pinakotéka zapůjčila Extázi svaté Cecílie, madridské Museo del Prado poslalo do Říma Madonu s růží a washingtonské muzeum zase Madonu Albu.
"Podařilo se nám získat víc, než jsme doufali. Jsem nesmírně vděčná. Ukazuje to, že Itálie má s těmito galeriemi přátelské vztahy," poznamenává Faiettiová. "Je to jediná příležitost a jediný okamžik, kdy se mohlo sejít tolik děl na jednom místě," dodává kurátorka, která výstavu v Římě označuje za vrchol letošních oslav 500. výročí Raffaelova úmrtí. Další velkou přehlídku v říjnu otevře Národní galerie v Londýně.
Raffaello 1520-1483
Kurátoři: Marzia Faiettiová, Matteo Lafranconi, Vincenzo Farinella a Francesco Paolo Di Teodoro
Scuderie del Quirinale, Řím, výstava potrvá do 2. června.
