Jenže autorem děl, která se v kapli čerstvě ocitla, je Michelangelův renesanční současník a rival Raffael Santi, a tak Vatikán dočasně udělal výjimku.
U příležitosti letošního 500. výročí Raffaelova úmrtí, které připadá na 6. dubna, poprvé za mnoho staletí na zdech Sixtinské kaple visí 12 tapiserií podle jeho návrhů.
"Byly zamýšleny přímo pro tento prostor, a tak nám to přišlo jako nejvhodnější způsob, jak výročí oslavit," vysvětluje Barbara Jattaová, ředitelka Vatikánských muzeí.
Tapiserie, které podle Raffaelových náčrtků utkala slavná bruselská dílna Pietera van Aelsta, znázorňují scény ze Skutků apoštolských, což je pátá kniha Nového zákona popisující vznik křesťanské církve. Konkrétně jde o výjevy jako ukamenování svatého Štěpána, kázání apoštola Pavla v Aténách nebo oslepení kouzelníka Elymase.
Raffaelovy výjevy se vrátily do Sixtinské kaple, kde už jednou byly. Nacházely se zde v době, kdy Michelangelo roku 1512 dokončil malbu stropu a roku 1536 začal na zadní stěnu za hlavní oltář malovat obrovský výjev posledního soudu zobrazující duše zemřelých vznášející se k rozhněvanému Bohu.
Všech 12 tapiserií vytvořených z hedvábí, vlny a zlatých a stříbrných nití uplynulou dekádu detailně restaurovali odborníci z Vatikánských muzeí.
"Tohle místo je všeobecně důležité nejen pro výtvarné umění, ale samozřejmě pro naši víru," vysvětluje ředitelka muzeí Barbara Jattaová, když se prochází Sixtinskou kaplí. "Proto se o tuhle krásu chceme s lidmi podělit, byť jen na jediný týden," dodává.
Sedm tapiserií, které vznikly na objednávku papeže Lva X., bylo v kapli vyvěšeno na svátek svatého Štěpána 26. prosince 1519. Raffael je tehdy ve Vatikánu pravděpodobně ještě viděl. Čtyři měsíce nato však zemřel ve věku 37 let. Ostatní tapiserie už dílna utkala po autorově smrti.
"Poslední záznam o tom, že v Sixtinské kapli všechny visely, pochází z pozdního 16. století," doplňuje kurátorka výstavy Alessandra Rodolfoová.
Dosud byly tapiserie často vystaveny jen na několik dnů, či dokonce jen hodin a zpravidla jich lidé nemohli vidět více než deset naráz. Některá z děl měří až pět krát šest metrů. Dvě ze dvanácti jsou úzké, a tudíž pověšené na výšku.
Vybrané tapiserie se jindy střídají v klimatizovaném prostředí za sklem Vatikánských muzeí.
Jejich restaurátoři nyní výjimečně dovolili muzeu, aby naráz vystavilo všech 12 delikátních děl. Může se tak stát ovšem jenom na týden, aby nehrozilo poškození. Další faktor představují dojednané zápůjčky vybraných děl jiným muzeím.
Jedna v nejbližší době zamíří do Kvirinálských stájí, kde se konají výstavy, další koncem roku doputuje až do Národní galerie v Londýně.
"Přesně o tohle nás žádá papež František. Abychom sdíleli krásu našeho muzea a otevírali ho každému," dodává ředitelka Vatikánských muzeí Barbara Jattaová.