Advokátní kancelář Vyskočil, Krošlák a partneři včera končícímu ministrovi zaslala předžalobní výzvu s žádostí o omluvu. Pokud ministr Jiřímu Fajtovi do sedmi dnů nevyhoví, budou následovat právní kroky, zřejmě spojené s žádostí o peněžité zadostiučinění, vyplývá z dopisu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Sedmidenní lhůta, kdy se ministr může omluvit a během níž se má zdržet dalších "nepravdivých či pravdu zkreslujících výroků" o Fajtovi, vyprší ještě před 31. květnem. Antonín Staněk oznámil, že k tomuto datu svou funkci opustí, byť rezignaci ještě musí přijmout prezident Miloš Zeman.
Právníci tak Antonína Staňka tlačí k tomu, aby se ještě před odchodem z vlády postavil k nejspornějšímu kroku, jejž za necelý rok úřadování učinil. Pokud se Staněk neomluví, právní spor s Fajtem ho může provázet mnoho následujících let, kdy už třeba ani nebude působit ve vrcholné politice. Pokud by naopak Staněk omluvu zveřejnil, zpochybní vše, za čím dosud stál, a poškodí svou stranu ČSSD. Ta tento týden kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu. Dopis byl ale ministrovi doručen včera, teoreticky by se tak Antonín Staněk mohl omluvit až příští pondělí, kdy už bude po volbách.
Podle advokátní kanceláře ministr kultury své důvody pro odvolání ředitele Národní galerie formuloval tak, aby poškodil Fajtovu čest, znevážil jeho jméno i reputaci, přivodil mu co nejzávažnější újmu a ohrozil jeho možnost dále se v oboru uplatnit. "Došlo k vážnému ohrožení postavení klienta nejenom ve společnosti a profesním prostředí v České republice, ale i v zahraničí, kde též působí," stojí v předžalobní výzvě.
"Ministerstvo kultury ctí principy nestranného a nezávislého vyšetřování a nebude se mediální cestou k daným výrokům nikterak vyjadřovat, aby nebyl ohrožen či zpochybněn průběh samotného vyšetřování," řekla agentuře ČTK ministrova mluvčí Martha Häckl.
Sedmistránkový dopis Fajtova právníka se týká záležitosti, kterou ministr kultury bývalému řediteli Národní galerie opakovaně vytýkal jako jeho údajně nejzávažnější prohřešek. Fajt koncem loňského roku s galerií uzavřel licenční smlouvu, díky níž si k ředitelskému platu přivydělal 1,12 milionu korun.
Peníze dostal za dramaturgickou práci na projektu Invaze 68, jenž ve Veletržním paláci spojil fotografie Josefa Koudelky s filmovými záznamy Jana Němce, dále na koncepci knihy nazvané 1968 s lidskou tváří a také za výstavní cyklus Salm Modern, jehož první verze je nyní k vidění v Salmovském paláci. Projekty byly součástí oslav stého výročí vzniku Československa.
Odvolaný ředitel Fajt v rozhovorech opakoval, že mu tento postup, tedy uzavřít autorskou smlouvu, doporučilo ministerstvo kultury. Antonín Staněk naopak tvrdil, že jeho úřad o ničem nevěděl a že Fajt se odměnil sám.
Předžalobní výzva se teď odvolává na dopis už z listopadu 2017, ve kterém se Národní galerie prvně tázala ministerstva kultury, jakým způsobem Fajta za jeho práci odměnit. Když se pak v květnu loňského roku koncepce výstavních projektů měnila, Fajt ministerstvo informoval dalším dopisem.
"V průběhu tvorby dramaturgie a koncepce celého projektu Národní galerie průběžně urgovala ministerstvo kultury a žádala je o reakci," tvrdí Fajtovi právníci, podle nichž ale úřad na opakované výzvy nereagoval.
Nakonec bylo zástupcům vedení Národní galerie až koncem loňského roku "přede svědky na ministerstvu kultury" sděleno, že Fajt má uzavřít autorskou smlouvu. Na základě tohoto doporučení vznikl dokument, kterým minulý měsíc ministr kultury Antonín Staněk zdůvodnil Fajtovo odvolání.
"K řečení celé situace cestou smlouvy s tvůrčím předmětem klient dostal pokyn přímo z ministerstva kultury a toto řešení odpovídalo předchozím autorskoprávním vztahům mezi klientem a Národní galerií Praha," tvrdí předžalobní výzva, která dále upozorňuje, že autorské smlouvy jsou v příspěvkových organizacích ministerstva kultury běžně používané. To, že je využívá, již dříve agentuře ČTK potvrdil třeba ředitel Národního divadla Jan Burian.
Ministerstvo kultury v úterý odpoledne na svém webu zveřejnilo výsledky auditu v Národní galerii, který se Fajtově smlouvě věnuje. Auditoři došli k závěru, že Jiří Fajt porušil ustanovení zákona o střetu zájmů a "ve střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním upřednostnil svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit".
Auditorská zpráva zmiňuje Fajtovu žádost adresovanou ministerstvu kultury z 30. listopadu loňského roku o to, aby mu byly odměny proplaceny. Podle kancléřky Národní galerie zůstala bez odezvy. Další dopisy, které ve své předžalobní výzvě naopak zmiňuje Jiří Fajt a jimiž dokládá, že ministerstvo o jeho odměně prý vědělo už od podzimu 2017, auditoři nezmiňují.
Předžalobní výzva dále upozorňuje ministra Antonína Staňka, že opakovaně zmiňuje Fajtův honorář ve výši 1,2 milionu korun, když se ve skutečnosti jednalo o 1,12 milionu. Právníci se též ohrazují vůči ministrovým výrokům, že Fajt si přivlastnil duševní vlastnictví svých podřízených, nebo upozorňují, že ministr tají právní stanovisko, na jehož základě Jiřího Fajta odvolal. Další výtka směřuje k tomu, že ministerstvo kultury Fajta dehonestovalo, aniž by mu dalo prostor se k údajným pochybením nejprve vyjádřit.
Aktualizováno (16:35): Článek jsme doplnili o informace z auditu zveřejněného v úterý odpoledne ministerstvem kultury.
