Byl to začátek možná nejsledovanější loňské události v české politice. Na Zelený čtvrtek před novináře předstoupil tehdejší ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD a oznámil, že odvolal ředitele pražské Národní galerie Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa.
Odstartoval tím několikatýdenní spor, v němž se za Fajta postavili ředitelé předních světových muzeí, jako pařížského Centre Pompidou nebo Metropolitního muzea v New Yorku, zatímco tisíce Čechů podepsaly petici za Staňkovo odvolání.
Ministrův politický pád nakonec vyústil ve vládní krizi, když Staňka nejprve odmítal odvolat prezident Miloš Zeman a posléze celé léto blokoval jmenování jeho nástupce.
Ministrem kultury se v září nakonec stal Lubomír Zaorálek, který se pak omluvil odvolanému řediteli olomouckého muzea. Nad Jiřím Fajtem se však až doteď vznášelo podezření, že si jako ředitel Národní galerie počínal protiprávně. Exministr Staněk coby důvod jeho odvolání zmiňoval autorskou smlouvu, díky níž si Fajt za 16 měsíců práce navíc přivydělal 1,12 milionu korun k ředitelskému platu.
Fajt namítal, že uzavřít autorskou smlouvu mu doporučili Staňkovi podřízení, a dokládal to dopisy mezi Národní galerií a ministerstvem z listopadu 2017 a května 2018, kde byla řeč o vypořádání jeho odměny. Staněk naopak tvrdil, že jeho úřad o ničem nevěděl, že Fajt odměnil sám sebe, a právě proto na něj podal trestní oznámení. To nyní policie odložila, jak v pondělí odpoledne napsala agentura ČTK.
"Informaci, že trestní oznámení na pana Fajta byla odložena, jsme dostali. Podání trestního oznámení od předchozího ministra Staňka bylo stejně jako v případě Muzea umění v Olomouci zřejmě neadekvátní. Mrzí mě, jak se to celé odehrálo," reagoval ministr Lubomír Zaorálek.
Aktuálně.cz o reakci požádalo i Antonína Staňka. "Ponechám bez komentáře," napsal. Později večer na Twitteru doplnil, že "o vině a trestu rozhoduje soud, ne média".
Nepřísluší mi hodnotit práci policie. O vině a trestu rozhoduje soud ne média. Odložení věci neznamená překážku věci rozhodnuté a trestní stíhání lze v budoucnu kdykoli v průběhu promlčecí lhůty zahájit. Odložení věci je oproti zastavevení trestniho stíhání Pyrhovo vítězství.
— Antonín Staněk (@StanekAntonin) May 4, 2020
"Jsem rád, že už je to za mnou. Od začátku jsem věděl, že jsem neudělal nic z toho, co mi bylo podsouváno jako důvod mého odvolání, ale stejně to byla krajně nepříjemná situace," komentuje pro Aktuálně.cz rozhodnutí policie Fajt.
"Před rokem jsem tak ze dne na den přišel o práci, která mě bavila a byla veřejností i pozitivně hodnocena, a najednou jsem sám jen se svým svědomím musel čelit mase zlovolných pomluv a obviňování z údajného podvodu," vzpomíná.
Žaloby na Filipa a Klause
Jiří Fajt byl na policii vypovídat dvakrát, jednou kvůli autorské smlouvě a podruhé kvůli kontraktu na použití digitálních technologií, uzavřenému mezi Národní galerií a berlínskou firmou Jonzn Space. Tu české instituci doporučily Státní umělecké sbírky Drážďany a právě této smlouvy se týkalo Staňkovo druhé trestní oznámení. I to nyní policie odložila. Podle zápisu ve veřejně přístupném registru smluv Národní galerie s berlínským partnerem již letos v lednu uzavřela dohodu o narovnání.
Mezitím se na justici obrátil také Jiří Fajt. Jeho žalobu, v níž napadl neplatnost své výpovědi, vloni v prosinci zamítl Obvodní soud pro Prahu 1. Fajt se neodvolal. "Týkalo se to způsobu, kterým ministr Antonín Staněk takzvaně pověřil řízením tehdejšího ředitele Národní galerie Ivana Morávka. Protože verdikt ale padl v době, kdy už ani jeden nebyli ve svých funkcích, přišlo mi zbytečné dál zatěžovat soudy sporem, který pozbyl smyslu," vysvětluje Fajt.
Na projednání naopak čekají další dvě žaloby, které bývalý ředitel Národní galerie podal na předsedu KSČM Vojtěcha Filipa a někdejšího prezidenta Václava Klause kvůli tomu, jak se o něm vyjadřovali v médiích. "A teď budeme s právníkem zvažovat případné možnosti dalšího postupu proti lidem, kteří mě před rokem křivě obviňovali," naznačuje Fajt zastupovaný advokátem Františkem Vyskočilem, aniž by upřesnil, zda má na mysli Antonína Staňka nebo prezidenta Miloše Zemana. Ten v souvislosti s Fajtovým odvoláním mluvil o možném "rozkrádání" ministerstva kultury.
Fajt je ve sporu s hlavou státu již od roku 2015, neboť Miloš Zeman jej stejně jako docenta Ivana Ošťádala odmítá jmenovat profesorem Univerzity Karlovy.
Právě o dlouhodobé nevraživosti Zemana vůči Fajtovi vloni média spekulovala jako o skutečném důvodu, proč byl kunsthistorik odvolán z čela Národní galerie. Několik měsíců předtím deník MF Dnes informoval o údajné dohodě mezi ministrem kultury Staňkem a prezidentem Zemanem. Spočívat měla v tom, že Staněk odvolá Fajta a Zeman za to pomůže Staňkovi udržet se v úřadu.
Pražský hrad i Staněk dohodu popřeli. "O něčem takovém slyším poprvé," reagoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. "Mrzí mne, že dlouhodobě naplánovaná schůzka s panem prezidentem je redukována na spiklenecké teorie," dodal Staněk. Poté, co Fajta vyhodil, ale prezident skutečně otálel s odvoláním Staňka. Ten podal demisi ke konci května, Miloš Zeman ji přijal až na konci července.
Vstoupit dvakrát do stejné řeky
Nynější odložení trestních oznámení Jiřímu Fajtovi teoreticky otvírá možnost se vrátit do Národní galerie, kde byl nejprve v 90. letech minulého století ředitelem Sbírky starého umění a následně generálním ředitelem v letech 2014 až 2019.
Od té doby se na jeho postu vystřídali dočasní ředitelé Ivan Morávek a nynější šéfka Anne-Marie Nedoma. Před několika týdny však ministerstvo kultury vyhlásilo nové výběrové řízení na generálního ředitele. Uzávěrka je do 17. června, nový ředitel má nastoupit nejpozději v lednu 2021.
Fajt dosud prohlašoval, že dokud nebudou vyřešena trestní oznámení, nehodlá nad konkurzem ani uvažovat. "Teď upřímně říkám, že nevím," dodává. "V osobních konverzacích vnímám, že sílí hlasy těch, kteří by si můj návrat přáli. Zároveň se ptám sám sebe, jestli se tak zásadně změnila voda v té řece, do které jsem nechtěl podruhé vstupovat," říká Fajt, který už jako ředitel Národní galerie kritizoval, že ministerstvo kultury svou příspěvkovou organizaci financuje stále stejnou částkou jako v 90. letech minulého století, což dělá zhruba čtvrt miliardy korun ročně.
K jedné změně však od té doby došlo. Na podzim nový ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD zřídil takzvanou Garanční radu Národní galerie, jíž předsedá architekt Josef Pleskot a která má fungovat jako zprostředkovatel mezi ministerstvem a galerií. Rada má nicméně jen poradní funkci a ministerstvo si dál ponechává možnost ředitele odvolat ze dne na den, jako to udělal právě Antonín Staněk.
Projekty v Bruselu a New Yorku
Přední český odborník na středověké a raně novověké umění střední a středovýchodní Evropy Fajt, který příští pondělí oslaví šedesátiny, se u veřejnosti zapsal jako autor významných výstav o Mistru Theodorikovi, Jagelloncích či Karlovi IV.
Už roky pracuje střídavě v Česku a Německu. Tam také coby držitel českého i německého pasu odjel s rodinou krátce předtím, než byly v březnu v souvislosti s šířením pandemie koronaviru uzavřeny hranice. "Tady v Berlíně roušky nosíme jen v obchodech nebo hromadné dopravě. Já jsem naštěstí zdravý a normálně dál pracuji," popisuje Fajt, který má částečný úvazek v lipském vědeckovýzkumném Společenskovědním centru pro dějiny a kulturu střední Evropy. "A kromě toho jako takzvaný privatdozent, to znamená po habilitaci, hodlám zase vyučovat na Technické univerzitě v Berlíně," doplňuje.
I kdyby se znovu nepřihlásil do konkurzu na ředitele Národní galerie, práce má dost. Na sklonku loňského roku mu prestižní německé nakladatelství vydalo obsáhlou knihu o norimberském malířství za časů Karla IV., jako kurátor uspořádal výstavu děl Jana Švankmajera v Drážďanech, letos v Brně zahájil přehlídku Františka Skály. A teď vymýšlí několik dalších.
"Jedna výstava se bude týkat kulturního dění v zemích někdejšího východního bloku v 80. letech 20. století, ta druhá se zaměřuje na vztah renesančního malíře Raffaela Santiho k medicejskému papeži Lvu X. Začít měla na podzim v Královských muzeích v Bruselu, ale kvůli koronaviru je odložena na podzim 2021," popisuje. Další projekty chystá v Čechách, například výstavní portrét soukromé sbírky manželů Zemanových pro nově budovanou pražskou Kunsthalle.
Kromě toho se Fajt angažoval v nedávném založení detašovaného pracoviště lipského centra v Praze, které již začalo fungovat pod záštitou Akademie věd České republiky. "Jedním z mých okruhů činnosti tam je příprava výstavních projektů. Teď právě začínáme s Metropolitním muzeem umění v New Yorku konzultovat projekt na téma dvorského umění v Evropě. Měl jsem kvůli tomu letět do Ameriky, i to ale kvůli koronaviru nabralo zpoždění. Ani tak si na nedostatek pracovních příležitostí naštěstí nemohu stěžovat, ačkoliv dopady probíhající epidemie na kulturní provoz lze jen stěží odhadovat a budou bohužel značné," dodává Jiří Fajt.
