Co koupila pražská galerie. Malby i sochy vystavuje v Městské knihovně

Co koupila pražská galerie. Malby i sochy vystavuje v Městské knihovně
Díla The Spell of the Drug (vlevo) od Igora Korpaczewského a Vozík od Jana Merty.
Dílo Lubomíra Typlta nazvané Útěk.
Dílo Jiřího Thýna.
Dílo Michala Pěchoučka nazvané Lásku poznáš.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
5. 10. 2021 15:36
Díla, která v letech 2017 až 2020 do sbírek zakoupila Galerie hlavního města Prahy, ukazuje nová výstava v Městské knihovně. Jmenuje se No Art Today? a začíná tuto středu. Její první část potrvá do 30. ledna a zahrnuje malby, sochy či grafiky. Druhá část v Domě fotografie potrvá déle, do 16. listopadu.

Galerii zřizuje pražský magistrát, který jí také umožňuje rozšiřovat sbírky. Kurátoři do nich vybírají nová díla na základě studia zejména pražské umělecké scény a také s ohledem na nedávné výstavní projekty.

Sály na jedné straně Městské knihovny "akcentují témata abstraktních tvarových i textových variací", uvádějí pořadatelé. Ukazují díla Františka Kyncla, Jana Hampla, Milana Kozelky, Jana Šerých, Mileny Dopitové, Jitky Svobodové či Lenky Vítkové. Této sekci dominují monumentální sochy Jiřího Příhody a Magdaleny Jetelové.

Velká pozornost je věnována současnému audiovizuálnímu umění. Jeho autory, rozvíjejícími společenská i čistě obrazová témata, jsou na výstavě Jiří Černický, Ján Mančuška, Mark Ther, Adéla Babanová, Martin Kohout nebo Roman Štětina.

Součástí přehlídky jsou dále práce, jež vznikly v rámci galerijního cyklu mladých tvůrců nazvaného Start Up, konkrétně videa Jiřího Žáka, Richarda Janečka, skupiny Apart nebo instalace Marie Tučkové.

Další část Městské knihovny se soustřeďuje na figurativní zobrazení nebo na problematiku společnosti, tělesnosti a genderu. Díla Tomáše Císařovského, Patricie Fexové či Tomáše Smetany ilustrují dění především na umělecké scéně v metropoli.

K pozici jedince v současném světě se vyjadřují malby, které vytvořili Igor Korpaczewski, Jiří Petrbok, Josef Bolf, Pavla Malinová, Margita Titlová-Ylovsky, Jan Merta a Josef Žáček, nebo sochy Dominika Langa a Anny Hulačové.

Galerie hlavního města Prahy mezi lety 2017 až 2020 získala téměř 700 děl od 90 autorů. Některá koupila, jiná obdržela jako dar.

Její sbírka se soustřeďuje na umění od 19. století do současnosti. Roztříděna je do pěti oddílů: malby, plastiky, kresby, grafiky a nábytku.

Těžiště kolekce spočívá v umění druhé poloviny 20. století a zejména v současné tvorbě. Galerie spravuje přibližně 17 tisíc předmětů, všechny je možné vidět také on-line. Podle webu Otevřené sbírky patří Galerie hlavního města Prahy k těm, které mají ze všech zdejších institucí největší digitální katalogy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Radě OSN pro lidská práva bude poprvé předsedat Čech. Od 1. ledna se funkce ujme Václav Bálek

Stálý představitel Česka při Organizaci spojených národů (OSN) v Ženevě Václav Bálek se od Nového roku stane předsedou Rady OSN pro lidská práva. Poprvé jí bude předsedat Čech, uvedlo v páteční tiskové zprávě ministerstvo zahraničí.

Česká republika v radě v květnu nahradila Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou radu opustila.

Předsedu volí členové rady ze svých řad vždy na období jednoho roku, Bálek vystřídá Argentince Federica Villegase. O tom, že Česko usiluje o pozici předsedy rady, informovala česká diplomacie už na konci června.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Vlakové expresy zvládnou nově cestu z Prahy do Budějovic za hodinu a 40 minut

Vlakové expresy zvládnou od neděle, kdy začne platit nový jízdní řád, cestu z Prahy do Českých Budějovic za hodinu a 40 minut. Z Prahy do Tábora to bude 59 minut. Cesta tak bude asi o 20 minut rychlejší. Jde o rekordní časy v historii zdejší železniční dopravy, vyplývá z tiskové zprávy Českých drah (ČD). Rychlost na trase bude skoro 100 kilometrů za hodinu. Zrychlí se i cestování do Milevska, Bechyně či Jindřichova Hradce, tedy do dalších zastávek na 4. železničním koridoru i mimo něj.

"Cesta vlakem mezi Prahou a jihočeskou metropolí bude zhruba o 20 minut kratší než v končícím jízdním řádu. Oproti 80. letům se však jízdní doba zkrátila dokonce na polovinu. Tehdy se cestovalo z Prahy do Českých Budějovic zhruba tři a půl hodiny. Nové cestovní časy tak umožňují pohodlnější denní dojíždění za prací nebo do školy na trase České Budějovice - Tábor - Praha a zpět," řekl člen představenstva ČD a náměstek pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

U všech spojů EuroCity a InterCity sjednotil národní dopravce maximální rychlost na 160 kilometrů za hodinu. Ve vlacích bude jídelní vůz, wifi nebo zásuvky pro dobíjení cestovní elektroniky. Linka Ex 7 Jižní expres bude patřit k nejrychlejším v Česku a podle ČD konkurovat provozu na silnicích, kde často vznikají kolony. Cestovní průměrná rychlost vlaků dosáhne 98 kilometrů za hodinu. Mezi Prahou a Táborem překročí 100 kilometrů za hodinu. "Cesta vlakem tak bude rychlejší než autem. Lidé se navíc vyhnou častým kolonám na silnici I/3 a na dálnici D1 a problémům s parkováním v aglomeracích, ve kterých vlaky zastavují," uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Rumunsko se zlobí kvůli zablokování vstupu do Schengenu, povolalo si velvyslance v Rakousku

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru.

Rakousko na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie odmítlo podpořit vstup Rumunska do Schengenu. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že přes Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči pašují migranty do EU a do Rakouska. Vídeň také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Spolu s Rumunskem musí na vstup dál čekat také Bulharsko, obě země přitom podle Evropské komise splňují potřebné podmínky už více než deset let.

"Vzhledem k postoji Rakouska hlasovat proti přistoupení Rumunska do schengenskému prostoru byl povolán ke konzultacím mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rumunska v Rakouské republice Emil Hurezeanu," uvedla v prohlášení rumunská diplomacie. Snížení úrovně diplomatických vztahů je podle ministerstva "politickým gestem, které zdůrazňuje rozhodný nesouhlas s jednáním Rakouska".

Zdroj: ČTK
Další zprávy