Od invaze vojsk po průmyslové Mostecko. Koudelka daroval životní dílo státu

Své slavné fotografie z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa vystavil Josef Koudelka před třemi roky ve Veletržním paláci.
Díla Josefa Koudelky (na snímku) jsou nově umístěna v Centrálním depozitáři Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Pětipodlažní kruhová novostavba ve Stodůlkách se otevřela roku 2006.
Na Koudelkovo přání jsou velkoformátové fotografie skladovány v cestovních bednách.
Do Prahy připutovaly z různých míst, kde měl světoznámý autor výstavy.
U jednání o Koudelkově daru českému státu byla od počátku, to znamená od roku 2007, také ředitelka Uměleckoprůmyslového musea Helena Koenigsmarková (na snímku).
Foto: Lukáš Bíba
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
21. 9. 2021 17:58
„Stala se mi neuvěřitelná věc. Já, který jsem celý život dostával, jsem v situaci, kdy můžu dávat,“ začal svou úterní řeč v konírně pražského Nosticova paláce třiaosmdesátiletý fotograf Josef Koudelka.

S ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem z ČSSD zde podepsal druhou část darovací smlouvy. Světoznámý umělec původem z Boskovic převedl na čtyři české instituce přibližně 2000 fotografií shrnujících životní dílo.

Podstatně největší část, okolo 1800 snímků a dokumentů, přechází do sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Mám jistotu, že dar se dostal na správné místo i do správných rukou, kde s ním budou dobře zacházet,“ dodává zvučným hlasem fotograf. Ředitelka muzea Helena Koenigsmarková mu kompliment vrací. „Josef Koudelka je pečlivý, shromažďuje každý dokument i výstřižek. Není jen bohém, který spí pod širákem a hodně cestuje. To je výhodou pro další zpracování jeho díla,“ říká.

Předměty jsou už od jara umístěny v Centrálním depozitáři Uměleckoprůmyslového musea ve Stodůlkách. Úterním podpisem však bylo zavrženo mnohem delší úsilí. Jednání o daru začala již v roce 2007.

Rozhodnutí, které instituci fotograf dílo odkáže, nakonec příliš těžké nebylo. „S Josefem Koudelkou jsme byli v kontaktu od té doby, kdy jsme mu udělali první výstavu v devadesátých letech,“ vzpomíná Koenigsmarková. Koudelkovy vazby na muzeum, jehož sbírky zahrnují kolekce světově nejvýznamnějších českých fotografů jako Františka Drtikola a Josefa Sudka, jsou ale ještě starší.

Byla to historička fotografie Anna Fárová, kurátorka Uměleckoprůmyslového musea, která na konci 50. let minulého století k umělecké tvorbě popostrčila leteckého inženýra se zálibou ve fotografování. Uspořádala mu první výstavu a později využila svých konexí, aby se za hranice podařilo propašovat Koudelkovu historicky významnou reportáž z invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Dramatický cyklus černobílých fotografií otiskly bez uvedení autora desítky zahraničních médií v roce 1969 k prvnímu výročí invaze. Negativy skončily v pařížské agentuře Magnum Photos, která Koudelku v roce 1974 přijala za člena. V té době žil už čtvrtým rokem v emigraci.

Koudelkovy fotky z invaze vojsk Varšavské smlouvy před několika lety vystavila pražská Národní galerie.
Koudelkovy fotky z invaze vojsk Varšavské smlouvy před několika lety vystavila pražská Národní galerie. | Foto: Lukáš Bíba

Depozitář pro Koudelku

Začátky jednání o daru se potkaly s přípravami na stavbu depozitáře Uměleckoprůmyslového musea. „S nadsázkou říkám, že jsme depozitář začali stavět kvůli Koudelkovi, ale samozřejmě jsme potřebovali místo pro všechny sbírky, které byly do té doby umístěny v hlavní výstavní budově. Nyní máme jeden z nejmodernějších depozitářů v Evropě a i tak citlivý materiál jako fotografie tu má optimální podmínky,“ vysvětluje Helena Koenigsmarková.

Každá část sbírek, sklo, nábytek, textil nebo fotografie, má nejen svého správce a příslušné kurátory, ale také badatelnu pro odbornou veřejnost.

Kurátor Tomáš Pospěch.
Kurátor Tomáš Pospěch. | Foto: Lukáš Bíba

Instituce teď usiluje o vytvoření pozice kurátora, který by měl na starosti výhradně zpracování Koudelkových fotografií a péči o ně. Zda se podaří, záleží na zřizovateli, tedy ministerstvu kultury. Zatím pozici na částečný úvazek zastává teoretik fotografie Tomáš Pospěch. Ten s Irenou Šorfovou z Nadace Josefa Koudelky připravuje i celkový soupis fotografova daru státu. „Nebude to reprezentativní kniha, ale katalog, dokumentace. Doufáme, že vyjde do Vánoc,“ upřesňuje ředitelka.

Koudelka, dosud jediný český člen prestižní agentury Magnum Photos, daroval některé soubory ještě třem institucím. Moravská galerie v Brně, která má také sbírku umělecké fotografie, získala cyklus Černý trojúhelník, panoramatické snímky průmyslové krajiny Mostecka a ještě soubor Invaze 68 plus výběr z cyklu Cikáni.

Národní galerie obdržela soubor De-creazione, který fotograf vytvořil roku 2013 pro prezentaci Vatikánu na Benátském bienále, a vedle toho soubor Cikáni ze 60. let.

Posledním obdarovaným je Národní muzeum, jež získalo novodobé zvětšeniny cyklu Invaze 68. „Ale původní fotografie Invaze 68 jsou u nás. Ze všech čtyř institucí se zdaleka nejvíc nachází v naší sbírce. Ve většině případů máme i v jiné variantě to, co dostávají další instituce,“ shrnuje Helena Koenigsmarková.

Dar Josefa Koudelky státu.
Dar Josefa Koudelky státu. | Foto: Lukáš Bíba

Autorské značky

Koudelkův dar nezahrnuje jen hotové fotografie, ale také dokumenty zaznamenávající pracovní postupy. „Jsou to například návrhy výstav, knihy, katalogy, výstřižky. A také kontakty, otisky fotografických negativů. Jsou na nich rukopisné značky označující výběr snímků k použití. Právě komplexnost Koudelkova daru našemu muzeu by měla budoucím badatelům umožnit pracovat na jednom místě,“ objasňuje ředitelka.

Součástí dokumentace je dále 69 cestovních deníků. „Jsou to velmi autentické komentáře, Tomáš Pospěch z nich připravuje knihu. Také jeden americký autor o mně už tři roky píše biografii,“ říká Josef Koudelka.

I když si je vědom, že jeho léta se krátí, stále má hodně práce. Při pořádání archivu naráží na snímky, kterým dříve nevěnoval pozornost. „Teď jsem zjistil, že je to materiál dost důležitý. Snažím se ho dát dohromady,“ říká například o fotografiích, které pořídil při opakovaných návštěvách blázince v Palermu, kam se vracel 15 let. „Dokonce jsem čestným občanem Palerma,“ dodává.

Josef Koudelka nevěří na inspiraci. „Jsem dělník. To znamená ráno se probudit a jít objevovat svět. Všechno, co mě zajímalo, fotografovat. Pak se podívat, co vlastně z toho vychází.“

Při třídění snímků si drží odstup. „Snažím se, aby mé fotky ve mně nevyvolávaly žádné emoce. Chci posuzovat jen kvalitu a nic jiného,“ říká přísně. Jak ale dodává, nyní je především rád, že čtrnáctileté jednání o předání díla do českých muzeí má za sebou.

„Průběh darování byl hodně náročný, protože jsme museli sladit nároky francouzského práva a agentury Magnum a fotografovy podmínky. Například mu záleží na tom, aby mohl vyhovět žádostem o výstavy, které dostává. Také naopak, když budeme chystat jeho výstavu my, musí to být s jeho vědomím a ve spolupráci s Nadačním fondem Josefa Koudelky,“ přibližuje Helena Koenigsmarková, na jejíž muzeum už se začaly obracet zahraniční instituce. Například prestižní muzeum fotografie Musée de l’Elysée ze švýcarského Lausanne, kde by příští rok rádi připravili Koudelkovu retrospektivu.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze nečeká, že by s Koudelkovým darem výrazně narostla agenda spojená s pořádáním výstav v cizině.

„Výstavy pro zahraničí připravujeme běžně ze všech sbírek. Počítáme s tím, že žádostí o zapůjčení díla Josefa Koudelky budeme mít přibližně stejně, jako když jsme žádáni o zápůjčky na výstavy Františka Drtikola nebo Josefa Sudka, to je také tak jednou ročně. Nestaneme se žádnou výstavní agenturou,“ ubezpečuje ředitelka.

Fotografie Josefa Koudelky v depozitáři Uměleckoprůmyslového musea.
Fotografie Josefa Koudelky v depozitáři Uměleckoprůmyslového musea. | Foto: Lukáš Bíba

30 tisíc negativů

Koenigsmarková by ráda, aby se muzeum dál rozvíjelo. „Česká fotografie je velmi významná, má tolik celosvětově uznávaných představitelů. Naše muzeum opatruje kompletní pozůstalost Františka Drtikola a asi 20 tisíc fotografií Josefa Sudka. Chybí nám proto muzeum fotografie jako pobočka Uměleckoprůmyslového musea, kde bychom mohli naše fotografické sbírky častěji vystavovat,“ uvažuje.

Koudelkův dar se bude ještě rozšiřovat, jak potvrzuje sám fotograf. Jeho agentura Magnum Photos v Paříži zatím spravuje všechny negativy. Ty by však měly být do dvou let převedeny na Uměleckoprůmyslové museum. Celkem je jich 30 tisíc.

„Tolik filmů jsem za padesát let nafotografoval. Není to jen dokument o mně, ale o celé epoše. Jsou tam věci, které by neměly být zapomenuty,“ říká Koudelka. „To, co je ode mne známo, to jsou jen kousky. To je právě to, co se snažím udělat, když ještě žiju a už nemůžu cestovat, a tedy ani fotografovat. Chci zjistit, co všechno tam je. Až jednou tady nebudu, tak už do toho takhle nikdo nepůjde.“

Josef Koudelka byl od roku 1970 bez přestání desítky let na cestách. „V průběhu padesáti let jsem nebyl v žádné zemi déle než tři měsíce. Měl jsem pravidlo alespoň 40 dní v roce spát venku. Bylo důležité být v úzkém kontaktu s přírodou. Když jsem emigroval, ani jsem jinou možnost neměl.“

Mezinárodně proslul souborem Invaze 68, který je dnes považován za klasické dílo poválečné reportážní fotografie. Stejnojmenná kniha z roku 2008 obsahující 249 snímků dosud vyšla ve 12 jazycích.

Vysoký kredit mají ale i další fotoknihy věnované souborům Cikáni, Exily či Chaos. K posledním patří publikace Ruins doprovázející stejnojmennou výstavu, která právě putuje po evropských městech. Cyklus, jenž shrnuje 30 let Koudelkova zaznamenávání krajiny ve Středomoří, by se měl v dohledné době dostat také do Česka.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Nejméně šest lidí zahynulo v noci na neděli na jihu evropské části Ruska při srážce autobusu s nákladním autem Kamaz

Dalších 12 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na místní úřady a zdravotnické zdroje.

Tragická nehoda se odehrála po druhé hodině ranní místního času (nedlouho po půlnoci SELČ) u městečka Jaškul v Kalmycké republice, ležící při Kaspickém moři. Autobus Neoplan vezoucí 28 pasažérů se tam čelně srazil s protijedoucím nákladním autem. Příčina kolize zatím není jasná.

Na místě nehody zemřelo pět lidí, později v nemocnici podlehla zraněním jedna z cestujících. Hospitalizováno je nyní sedm zraněných lidí, z toho stav jedné ženy je vážný. Dalších pět osob, které utrpěly lehká a středně vážná zranění, péči nemocnice nepotřebovalo a byly propuštěny do domácího ošetřování, sdělil agentuře TASS republikový ministr zdravotnictví Jurij Kikenov.

před 1 hodinou

Muže v lese na Novojičínsku vážně zranil traktor, přimáčkl ho na strom

Letecky čtyřiašedesátiletého muže přepravili do Fakultní nemocnice Ostrava. Novináře o tom v neděli informoval mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl. Neštěstí se stalo v obci Spálov. Muž pracoval v lese a traktor ho tam přimáčkl ke stromu. Na místo byla vyslána pozemní i letecká posádka.

"Pacient zůstal při vědomí, utrpěl však život ohrožující poranění. Zasahující lékař při prvotním vyšetření zjistil mnohočetná poranění, a to v oblasti hrudníku, břicha a pánve," uvedl Humpl. Posádky muži na místě poskytly neodkladnou péči a poté byl letecky přepraven do traumatologického centra fakultní nemocnice.

před 1 hodinou

Vláda projedná změnu zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy

Úprava má zahrnout změny vyplývající z evropské směrnice například v souvislosti s ochranou některých údajů žadatelů o oprávnění. Uvádí to materiál, který má ČTK k dispozici. Návrh vládě v pondělí předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle materiálu evropská směrnice zavádí dílčí změny ve dvou oblastech. První je forma, v níž se podávají oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Jde o zavedení tzv. standardních datových formátů, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, stojí v překládací zprávě.

Další oblastí je podle materiálu ochrana některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. "Dále se doplňují případy, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit," stojí v dokumentu.

před 1 hodinou

Senát na rozdíl od Sněmovny zpřístupní ve čtvrtek své sídlo veřejnosti

Při příležitosti státního svátku, který připomíná vznik samostatného československého státu v roce 1918, si lidé si budu moci prohlédnout Valdštejnský a Kolovratský palác v centru Prahy. Budou ale muset dodržovat protiepidemická opatření. Kancelář Senátu to uvedla na svém webu. Sněmovna na státní svátek 28. října zůstane uzavřena. Důvodem jsou podle informací tiskového odboru zejména pokračující oprava fasád sněmovních budov na Malostranském náměstí i nynější protikoronavirová opatření.

Sídlo Senátu bude otevřeno od 9:00 do 16:00. Ve Valdštejnském paláci si budou moci návštěvníci prohlédnout nejkrásnější historické prostory, mezi něž patří Rytířská síň, Audienční síň nebo Mytologická chodba. Podívat se budou moci také do jednacího sálu, kde dříve byly ustájeni koně vévody Albrechta z Valdštejna a kde nyní senátoři schvalují zákony. V Kolovratském paláci nahlédnou příchozí mimo jiné do Růžového a Zeleného salonku, kde zasedala prvorepubliková vláda.

Další zprávy