Výstava Bornové spojuje podmořský svět s děsivými autoportréty a Rilkeho milenkami

Výstava Bornové spojuje podmořský svět s děsivými autoportréty a Rilkeho milenkami
Snímek z výstavy Šílenství je stráž noci.
Erika Bornová: Rostliny, 2019, olejový pastel na papíře.
Snímek z výstavy Šílenství je stráž noci.
Erika Bornová: Vodní bytosti, 2020, akryl a olejový pastel na papíře.
Foto: Galerie hlavního města Prahy
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
27. 9. 2021 17:42
Umělkyně Erika Bornová posílá diváky své výstavy na dno oceánu a ještě jim propůjčuje mikroskopické vidění. Podivuhodné tvary a barvy hydrogamních rostlin, trubýšů, hlavonožců, žahavců či korýšů zpodobňuje na velkoformátových, až sedmimetrových obrazech.

Výstava nazvaná Šílenství je stráž noci se koná do konce října v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci. Vedle podmořského světa představuje ještě kolekci expresivních autoportrétů a dvě sochařské instalace zobrazující milostné vztahy několika kulturních osobností konce 19. století.

Na tmavém podkladu evokujícím mořskou hlubinu šestapadesátiletá Bornová zachycuje pestrobarevné organické hemžení se zaujetím, jež se nenechává svazovat viditelnou realitou. I když, jak řekla v podcastu Petra Viziny, je členkou fanklubu britského přírodovědce sira Davida Attenborougha.

Díky němu začala podmořský mikrosvět zkoumat, zároveň si ale v obrazech hodně vymýšlí. Vzrušující kombinace zasvěcenosti a imaginace si všímá i kurátorka výstavy Martina Pachmanová. „Jakkoli Erika Bornová nezastírá svou fascinaci nevídanou přírodní ornamentalikou, stejně jako zázračnými schopnostmi některých vodních tvorů - například mořských slimáků, kteří díky autoregeneraci mohou oddělit hlavu od těla a vypěstoval na ní tělo nové -, jde jí o více než formu a rozhodně ne o naturalistickou ilustraci,“ píše v katalogu.

Je v tom nadšení z přírody, které ale překračuje biologii. Tvary i barvy si Bornová domýšlí a doplňuje inspirací z jiných zdrojů. Žížalovité organismy někdy připomínají například folklorní výšivky. Výtvarnice maluje olejovými pastely, jejichž charakteristická „chlupatá“ stopa se podobá vyšívací bavlnce.

Bohaté šlechtičny

Název výstavy Šílenství je stráž noci odkazuje k verši z básnického triptychu Kniha hodinek Rainera Marii Rilkeho, který Bornovou taktéž fascinuje. Vytvořila instalaci nazvanou Rilke a jeho ženy, sestávající z portrétu rakouského básníka přelomu 19. a 20. století a sedmi zámožných žen, jež byly často výrazně starší a měly šlechtický původ. Rilkeho obdivovaly, hmotně jej zajišťovaly a také byly jeho milenkami.

Z literáta, kterého kurátorka označuje za „estéta, nevyrovnaného samotáře, neurotika, svůdce i exaltovaného básníka“, Bornová ztvárnila otisk tváře přízračně vystupující z překližky. Je to poněkud děsivý, téměř bezbarvý reliéf s prázdnýma očima. Působí dynamicky, na rozdíl od portrétů milenek, které evokují podobizny z medailonků, jaké se v minulosti nosily jako přívěšky v záňadří.

Erika Bornová: Rainer Maria Rilke, 2018, polyuretan, akryl a písek na dřevě.
Erika Bornová: Rainer Maria Rilke, 2018, polyuretan, akryl a písek na dřevě. | Foto: Galerie hlavního města Prahy

Na výstavě jsou také zavěšeny a lehce se pohybují v průvanu. Černobílé tváře Rilkeho žen autorka namalovala na tlustý karton, do akrylových barev přimíchala také písek.

Podle kurátorky rozehrává Bornová, jež je horlivou čtenářkou Rilkeho poezie, „imaginární představení pojednávající o milostných vztazích plných vášně, dramat, obětí i intrik“. To se podle Pachmanové netýká jen instalace Rilke a jeho ženy, ale také sousoší nazvaného Alma a její muži.

To je pro změnu věnované Almě Mahlerové, múze umělců i spisovatelů a také nadané skladatelce, jež mimo jiné zkomponovala písně na Rilkeho básně.

Ve středu sousoší je Alma otočená zády k mužům, kteří prošli jejím životem. Bornová vybrala čtyři: skladatele Gustava Mahlera, malíře Oskara Kokoschku, spisovatele Franze Werfela a architekta Waltera Gropia. Kromě Kokoschky byli všichni v určitou dobu jejími manžely, porodila jim čtyři děti.

„Postavy ‚geniálních‘ mužů, vytvořené z tvrzené polyuretanové pěny a zmenšené do velikosti a podoby hracích panenek, bez atributů své 'velikosti' a v nahotě, působí groteskně a ostře kontrastují s přísností gigantické ženské polopostavy, jejíž matronovitou nahotu skrývají splývající vlasy,“ vystihuje dílo kurátorka.

Ve středu sousoší je Alma otočená zády k mužům, kteří prošli jejím životem.
Ve středu sousoší je Alma otočená zády k mužům, kteří prošli jejím životem. | Foto: Tomáš Souček

Ranní pohled do zrcadla

Poslední část výstavy tvoří soubor autoportrétů. Je jich přes šedesát a jde o výběr rychlých, divoce barevných podobizen z ánfasu. Akrylové malby na papíru visí na provázcích natažených přes celou místnost jako špinavé prádlo. Působí trochu depresivně, jako autoterapie psychotické, malířsky poučené pacientky.

Autoportréty skutečně vznikly coby doprovod léčby po úrazu. Bornová si při práci na soše Almy Mahlerové vážně poranila oko a částečně přišla o zrak.

Snímek z výstavy Šílenství je stráž noci.
Snímek z výstavy Šílenství je stráž noci. | Foto: Tomáš Souček

Asi půlroční léčení, kdy zpočátku nebylo jisté, že se oko uzdraví, doprovázela každodenním malováním vlastního obličeje.

Ráno se podívala do zrcadla a zdeformovaný odraz se následně snažila po paměti přenést na papír.

Získala tak téměř deníkový záznam toho, co jí zrakový orgán dovoloval vidět. Mozaika proměnlivých portrétů jedné tváře ale zároveň vypovídá o nestálosti lidské identity nebo různorodosti pohledů na jednoho člověka.

„Ta totální deformace viděného byla zajímavá. Nelituju toho období, ale jsem ráda, že je za mnou,“ řekla Bornová v podcastu Petra Viziny.

Výstava

Erika Bornová: Šílenství je stráž noci
(Pořádá Galerie hlavního města Prahy)
Praha, Colloredo-Mansfeldský palác, Praha, výstava potrvá do 31. října.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

V kancelářské budově v Brně vyhrožoval muž se zbraní, policie ho zajistila

Policisté zasahují v Brně v Holandské ulici. V jedné z kancelářských budov tam vyhrožoval muž se zbraní. Policie evakuovala 200 lidí, muže zajistila. Budovu prohlíží, řekl mluvčí policie David Chaloupka.

"Je potřeba prověřit ty prostory, proč ten člověk tam byl, co tam dělal a jestli nebyl s někým. Zásah ještě probíhá," řekl Chaloupka. Na místě je i záchranná služba, řekla bez dalších podrobností její mluvčí Michaela Bothová. Zatím se proto nedá říct, zda nejsou záchranáři na místě jen preventivně.

Holandská ulice je komplex několika kancelářských budov, denně tam dojíždí pracovat stovky lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy