Graffiti se do galerie přenést nedá, říká. Škapa vystavuje ve Špálovce

Graffiti se do galerie přenést nedá, říká. Škapa vystavuje ve Špálovce
Prosklenou fasádu Galerie Václava Špály "pomaloval" Michal Škapa samolepicí fólií, přes kterou ještě prosvítá projekce.
Dočasný ateliér, který si zde umělec zřídil, je s výstavou propojený malým oknem.
Pohled do místnosti v patře. Škapa do instalace zapojil i prosklené průčelí galerie polepené fólií.
Škapa posprejoval všechny zdi v Galerii Václava Špály.
Foto: František Ortmann
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
3. 10. 2021 17:48
Pro umělce Michala Škapu má výstava ve Špálově galerii zvláštní význam. Nejde ani tak o to, že výrazný představitel první generace českého graffiti známý pod značkou Tron posprejoval výstavní síň na prestižní adrese v centru Prahy celou, odshora dolů.

Ve „Špálovce“ teď dostal prostor deset let po své první samostatné výstavě, na které účinkoval pod vlastním jménem a tím se začal etablovat v galeriích. „Bylo to v galerii Trafačka na její vysočanské adrese. Jmenovala se 00 nic a vystavil jsem tam svá plátna a tisky,“ vzpomíná umělec a trochu překvapivě dodává, že pronikání do galerijního světa může být stejně dobrodružné jako malovat na ulici.

Posprejovanou Špálovu galerii, kde neušetřil ani skleněná průčelí, nebere bývalý writer Tron jako nějaký „zářez“, kterým by se mohl pochlubit v komunitě.

Návštěvník má sice pocit, že se ocitl ve squatu, na území dobytém pouličními živly, protože kromě počmáraných zdí tam kdosi natahal městské harampádí - nákupní vozík se zapomenutým svetrem, desítky plechovek, hliníkový plot či hromadu pneumatik. Autor ale přetvořený prostor za graffiti nepovažuje.

„Graffiti je živelná kultura ulice, nejde přenést do galerie, ani mi o to nejde. Sice z ní čerpám inspiraci, mám to rád, sleduju to, ale graffiti už nedělám, ani se je nesnažím do svých děl za každou cenu dostat,“ tvrdí Škapa.

S prací na ulici ovšem tak docela neskončil. Během telefonického rozhovoru je slyšet typický zvuk spreje. Když Škapa poznamená, jak doufá, že při mluvení nespadne ze žebříku, situace vyjde najevo: zrovna dodělává mural, tedy malbu na zdi olomouckého S-klubu.

K venkovní tvorbě se dostává už jen na legálních plochách. Jinak tvoří hlavně v ateliéru, který má ve smíchovském centru MeetFactory. A do konce pražské výstavy také ve Špálově galerii: v patře si z překližek postavil pracovní kout s oknem, přes které mohou návštěvníci sledovat umělce při práci.

Dosud tam byl jen sporadicky, tento týden se ale chystá být přítomný skoro denně. „Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je, být v té výstavě, přesídlit na exkluzivní adresu Národní 30. Baví mě si povídat s návštěvníky, kteří zas můžou vidět, jak mé práce vznikají,“ říká.

Umělec si na výstavě zřídil dočasný ateliér.
Umělec si na výstavě zřídil dočasný ateliér. | Foto: František Ortmann

Myšlenka navrchu

Výstava se jmenuje T2B, což je výraz ze slovníčku graffiti a znamená Top To Bottom, tedy odshora dolů. Tak se označuje posprejovaný vagon a Škapa se tím hlásí k principům graffiti.

Sdělení však míří dál. Počmárané zdi jsou jen efektním způsobem, jak nastolit téma jako město a jeho přeplnění. Možná je to také obraz civilizace, nános myšlenek, pravd a ideologií, které se překrývají, korodují a dominuje ta navrchu.

Michal Škapa posprejoval všechny zdi galerie.
Michal Škapa posprejoval všechny zdi galerie. | Foto: Tomáš Rasl

První místnost je černobílá. Exploze barev nastává v zadní části, kde uprostřed stojí socha, jakási komplikovaná konstrukce připomínající model kompletně posprejovaného města. Model stejně jako zdi pokrývá hustý text v neznámém písmu, které si Michal Škapa vymyslel. „Mohou to být popsané příběhy lidí, kteří v tom městě žijí,“ naznačuje.

V patře se chaos nápisů a drobných obrazců postupně mění v gigantické nástěnné malby s futuristickým, dystopickým vyzněním. Je tu barevný vesmír jako ze stránek komiksového časopisu, velké tváře a upíří rty.

Třetí část výstavy tvoří instalace v suterénu. Tmu prořezávají blikající obrazy z neonových barevných trubek, které doprovází zvuková nahrávka laseru. Neonové obrazy se zdají být čirou abstrakcí, v jednom ale návštěvník po chvíli rozezná známý plánek metra: tři barevné trasy protíná čtvrtá klikatá čára modré barvy symbolizující Vltavu.

Najednou si člověk není jistý, jestli i ostatní obrazy nezobrazují cosi konkrétního. Zkoumání ale komplikuje neustálé zhasínání neonů - jako by šlo o blikající reklamu, jež nemá být rozluštěna.

Kostlivec v kamionu

Třiačtyřicetiletý Michal Škapa patří k vyhledávaným současným tvůrcům, jeho práce nechybějí například na aktuální výstavě Vanitas v Centru současného umění Dox. Velkou sólovou přehlídku měl před třemi lety v pražské Ville Pellé, samostatně se představil o rok později v opavském Domě umění a loni opět v hlavním městě v Galerii U Betlémské kaple.

Je také vyhledávaným autorem velkoplošných muralů. V někdejší proluce na pražské Národní třídě nakreslil vrakoviště aut s velkým kamionem, za jehož volantem sedí kostlivec. Freska nezanikla ani při stavbě administrativní budovy nazvané Drn - stala se její součástí.

Loni Michal Škapa vytvořil jednu z největších venkovních maleb světa. Je velká 5250 metrů čtverečních, vznikla za 23 dní a vzešla ze soutěže, kterou spolupořádalo ilustrátorské studio Drawetc. Nejlépe je vidět při odletu a přistání na Letišti Václava Havla, protože je umístěna na zdi velké skladové haly poblíž přistávací dráhy.

Výstava

Michal Škapa: T2B
Galerie Václava Špály, Praha, výstava potrvá do 17. října.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy