Praha - Letošními finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého jsou Daniela Baráčková, Aleš Čermák, Dominik Lang, Václav Magid a Richard Nikl. Mezinárodní porota je vybrala z mladých výtvarníků, kterých se letos přihlásilo 79, nejvíce ve více než dvacetileté historii soutěže.
Cena se letos vrací do Veletržního paláce, který na podzim představí práce finalistů a bude hostit i listopadové vyhlašování vítěze, jehož reži se ujme David Jařab.
Nově se bude výstava finalistů konat společně s expozicí loňského laureáta Vladimíra Houdka. Finalisté se veřejnosti opět představí od května do září nejen v Praze, ale i v Brně, Českých Budějovicích, Ostravě a Plzni. Vybrala je porota, které potřetí předsedá kurátor MoMA v New Yorku Christian Rattemeyer.
"Porota se rozhodovala nepopulisticky a ocenila opravdu výjimečné umělecké výkony autorů, kteří mají svými riskantními projekty někdy malou šanci prosadit se na veřejnosti," řekla předsedkyně Chalupeckého společnosti Lenka Lindaurová.
Čtěte také
Fascinuje mě kruh, říká malíř Vladimír Houdek
Daniela Baráčková porotu přesvědčila prací s nejrůznějšími médii. Vytváří akce, videa, obrazy, instalace a ve svých projektech tematizuje své osobní prožitky. Intuitivním zprostředkováním zdánlivě jednoduchých událostí či pohnutek vytváří inscenovaná díla s obecným přesahem. Autor, editor a zakladatel nezávislého nakladatelství Ausdruck Books Aleš Čermák porotu zaujal svým zájmem o téma komunikace, jímž se zabývá v hlubší rovině, než je zdánlivě aktuální elektronická komunikace.
Dominik Lang je ve finále již potřetí. Podle poroty je jedním z nejslibnějších mladých umělců v Česku i na mezinárodní scéně. Ve svých instalacích znovu uvažuje nad modernistickou tradicí a kombinuje ji se současnými způsoby prezentace.
Václav Magid se dostal do finále již podruhé, byl vybrán především na základě svých posledních projektů, v nichž analyticky zkoumal vzájemné pozice umění, filozofie, estetiky a sociální sféry. Richard Nikl je veřejnosti zatím málo známý, fascinuje ho radikální nahodilost technologických sítí, nekonečný proud obrazů a nepřetržité obměňování digitálního materiálu, které od základů proměňuje uvažování o původu a odkazování.
Cena pro obveselení
Cena Jindřicha Chalupeckého vznikla v roce 1990 zprvu jako spontánní nápad malíře Theodora Pištěka pro potěšení těžce nemocného výtvarného teoretika Jindřicha Chalupeckého. K realizaci nápadu si přizval Václava Havla a Jiřího Koláře, laureátem prvního ročníku se stal Vladimír Kokolia.
Cena je od té doby každý podzim udělována umělci, kterému ještě nebylo 35 let. Společnost Jindřicha Chalupeckého stanovuje sedmičlennou porotu (jež se různě obměňuje, většinou zůstává dva až tři roky stejná), ve které sedí minimálně tři zahraniční teoretikové, kurátoři či umělci. Do soutěže se může přihlásit kdokoliv, kdo splňuje její podmínky, zároveň také může být někým dalším nominován (odborníky oslovenými Společností JCH).
Soutěž tak probíhá po celý rok a nechává její fanoušky v napětí. Letos vyhlásila poprvé shortlist už v březnu, nominovaní se ukáží celkem v pěti městech, aby nakonec zakotvili ve Veletržním paláci od 27. září do 1. prosince.
Vítězný laureát obdrží dohromady 150 tisíc korun: 50 tisíc jako podporu na svůj další umělecký rozvoj, 100 tisíc na realizaci výstavy, která se koná vždy rok poté v Galerii Václava Špály. Dále je mu umožněno strávit šest týdnů v New Yorku a může si rovněž vybrat jakékoli české centrum na světě a realizovat tam svou výstavu. Důležité je samozřejmě povědomí médií a veřejnosti, které cena vyvolává.
