New York - Milovníky tajemna, konspiračních teorií a spletitých příběhů čeká 14. května velký den. Na pulty knihkupectví v desítkách zemí se dostanou první výtisky napjatě očekávaného nového románu Dana Browna s názvem Inferno.
Každá další kniha amerického spisovatele vyvolává mezi čtenáři obrovský zájem od chvíle, kdy se před deseti lety proslavil díky celosvětovému úspěchu svého detektivního thrilleru Šifra mistra Leonarda (Da Vinciho kód). Inferno je už čtvrtou částí série, kterou spojuje hlavní postava univerzitního profesora a odborníka na symboly Roberta Langdona.
Tajemný překlad v bunkru
Vydání "nového Browna" je pro nakladatelský průmysl událostí číslo jedna, protože tento autor kvůli masové oblibě prodává miliony výtisků. Řadí se tak třeba po bok J. K. Rowlingové a její série o Harrym Potterovi či E. L. Jamesové, která se svou erotickou trilogií trhá knihkupecké rekordy.
Na den D se proto už měsíce připravují stovky lidí: zaměstnanci nakladatelství, knihkupci, překladatelé i tvůrci reklamních kampaní.
Román vyjde 14. května najednou celkem v šesti jazycích. Kromě angličtiny ještě například ve francouzštině, němčině, španělštině či italštině. Na překladech pracovalo 11 lidí v naprostém utajení a v podmínkách, které připomínají spíš práci válečných špionů. Překladatelé byli dva měsíce společně zavření v ostře střežené místnosti italského nakladatelství Mondadori v Miláně a museli podepsat slib mlčenlivosti, aby se sebemenší podrobnost ohledně zápletky nedostala na veřejnost ještě před vydáním.
Čeština pro vlastníka práv tak atraktivní není, a tak zdejší čtenáři budou muset na české vydání počkat až do podzimu, kdy se ho chystá vydat nakladatelství Argo. Titul zůstane věrný originálu - Inferno.
5-14-13 je pět míst pí
Informací o dalším Langdonově dobrodružství je velmi málo a pečlivě je dávkuje sám autor. Ví se například to, že hlavní hrdina tentokrát bude vtažen do pátrání, jehož základem je první díl Božské komedie renesančního básníka Danta Alighieriho.
Roli tentokrát bude hrát i matematika: nakladatelství Doubleday totiž prozradilo, že výběr data vydání není náhodný. Úterní datum v přepisu 5-14-13 dává při čtení pozpátku prvních pět míst čísla pí, jedné z nejdůležitějších matematických konstant.
Leccos se dá soudit i z krátké ukázky, kterou Brown čtenáře navnadil už v březnu, a z obálky, na níž je kromě Dantova portrétu také pohled na Florencii s dominantou chrámu Santa Maria del Fiore.
„První kapitoly Inferna se natolik blíží sebeparodii, až to vypadá, že Dan Brown se ocitl v situaci svého hrdiny Roberta Langdona, který začátek knihy stráví na nemocničním lůžku a netuší ani, jaký den v týdnu vlastně je. V tu chvíli vypadá celá Brownova chytrolínská série v ohrožení," napsala v recenzi Inferna Janet Maslin pro New York Times. "Když pak v jednu chvíli Langdon požádá svého nakladatele o soukromý tryskáč, dostane se mu samozřejmě záporné odpovědi, nakladatel ovšem dodá: 'Nechte mě to říct jinak. Nemáme soukromá letadla pro autory tlustospisů o historii náboženství. Ale pokud chcete napsat Padesát odstínů ikonografie, můžeme si promluvit.' A víte co? Dan Brown právě to napsal."
Brown už hledal grál i zednáře
Brownův opus magnum - román Šifra mistra Leonarda, jíž se prodalo už přes 80 milionů kusů - například zrecykloval motiv hledání svatého grálu a spojil ho s odhalením týkajícím se fresky Leonarda da Vinciho Poslední večeře.
Vyústěním románu bylo zjištění hrdinů, že Ježíš Kristus měl dítě s Máří Magdalenou a že jejich potomstvo žije dodnes. Poměrně krotká konspirace zdánlivě vycházející z "nezpochybnitelných" důkazů kvůli řadě smyšlených obvinění rozladila církev, ale také odborníky. Ti poukazovali na řadu chyb, jichž se Brown dopustil.
Zatím posledním Brownovým počinem je Ztracený symbol z roku 2010. "Sakra, koho to zajímá? A pokud někoho ano, je Brownův galimatyáš věrohodný? Postavy mluví a navzájem se zkoušejí ze znalostí svobodného zednářství, architektury a reduktivních klišé o náboženstvích. Ohromují se věděním: třeba že naše číslice jsou arabské (fíha!). Problém je, že o Ztraceném symbolu už nelze říct, že proti Brownovým napodobitelům je to pořád dobrá literatura. Brown přestal být trapným plagiátorem nápadů z Umberta Eca, ale nepřímo úměrně ke vzrůstu svého ega přišel o své tvůrčí schopnosti a začal plagiovat sám sebe. Poslední slovo knihy je „naděje". Ano, naděje, že už se s Langdonem nikdy nesetkáme - kéž by," napsal v recenzi románu Ztracený symbol na Aktuálně.cz Radomír D. Kokeš.
Brown zkrátka nepíše literaturu pro odborníky. Fakta používá dosti volně a dávkuje je tak, aby čtenáře neobeznámené s historií, dějinami umění či literatury neodradil.
Stejné to nejspíš bude s jeho novým románem - nedá se čekat, že by zápletka vycházející z Dantových veršů oslovila vědce, ale jeden pozitivní efekt mít může. Spolu s Brownovými knihami možná z knihkupectví začne rychleji mizet i mnohem hodnotnější literární dílo: Danteho Božská komedie.
