Co o nás prozradí stín, jaký otisk po sobě zanecháme na světě a co lze zachytit teplem lidského těla nebo nakreslit rtěnkou? Odpovědi představuje bilanční výstava děl Margity Titlové v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Ukrajinský malíř Michail Ščigol prožil několik tragédií. Sotva dle židovské tradice oslavil plnoletost, na moři zmizela loď jeho sestry. Začátkem 80. let minulého století se Ščigolovi a manželce, keramičce Marině Chusidové, narodil syn postižený mozkovou obrnou. Když bylo chlapci šest, Chusidová zemřela při dopravní nehodě.
Proslavily ho intimní výjevy z domácnosti, které zachytil charakteristicky jemnými barvami a měkkým světlem. V nizozemském Amsterdamu začala historicky největší retrospektiva děl jednoho z nejznámějších umělců všech dob. Rijksmuseum vystavuje osmadvacet maleb barokního mistra Jana Vermeera.
Dosud neviděné obrazy a kresby na papíře vystavuje sochař Jindřich Zeithamml v českobudějovickém Domě umění. Přehlídka, jež začala tento čtvrtek a potrvá do 19. března, pro autora nezvykle obsahuje jedinou trojrozměrnou sochu.
K výrazným osobnostem generace 80. let minulého století patří pětašedesátiletá výtvarnice Margita Titlová, jejíž experimentální díla nově představuje pražský Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Průřezová retrospektiva začala tuto středu středu, potrvá do 14. května.
Estetiku dětských kreseb a to, jak svět vnímají nejmenší, konfrontuje umělkyně Markéta Magidová se zakořeněnými předsudky a stereotypy dospělých. Její díla se zabývají genderovými normami, jinakostí, podle ní zastaralým vzdělávacím systémem nebo vztahem mezi mýty a skutečností.
"Taková expozice se otevírá jednou za dvacet let," říká Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. To více než pět let po velké rekonstrukci hostí novou stálou výstavu. V šesti tematicky rozdělených sálech představuje třináct stovek předmětů, od vzácných církevních křížů přes mobily až po nástěnný koberec s Batmanem.
Osobité koláže i asambláže malířky Kateřiny Černé, která vloni oslavila pětaosmdesátiny, vystavuje pražské Museum Kampa. Autorka místo štětce a olejových barev používá tempery, tuš, odstřižky látek, barevné papíry, krajky, stuhy, provázky, korálky, voskovaný povrch nebo stříbrnou kovovou fólii, do jaké se balí čokoláda. Přehlídka potrvá do 12. března.
Tvorbu tří současných českých autorů nově vystavuje Alšova jihočeská galerie. Do zámecké jízdárny v Hluboké nad Vltavou umístila díla Jakuba Matušky známého pod přezdívkou Masker, Moniky Žákové a Karímy Al-Mukhtarové.
Dvě nové výstavy otevřela královéhradecká Galerie moderního umění. První představuje malby exulanta Jana Šafránka, zdejšího rodáka, signatáře Charty 77 a člena alternativního seskupení Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, ta druhá pak pohyblivé obrazy Michaely Vélové Maupicové, která roku 2018 předčasně zemřela ve věku pouhých 35 let.
"Společnost se snaží zamést téma smrti pod koberec, jako by to byla nějaká neexistující špína," říká česká malířka vystupující pod jménem Barbar. V sérii nazvané Manikarnika vytahuje na světlo motiv konečnosti života a ukazuje, že zánik může být krásný. "Když si nepřipustíme svou smrtelnost, jak se nám může dařit užít si život?" zamýšlí se na výstavě v pražském dejvickém klubu Za školou.
Jedenáct rozměrných gobelínů inspirovaných linořezy Josefa Čapka tvoří základ nové výstavy v Císařské konírně Pražského hradu. Představuje tvorbu Moravské gobelínové manufaktury, jež ve Valašském Meziříčí rozvíjí více než stoletou tradici.
Vstoupit sem znamená vkročit do jiného světa. Spletité cestičky vedou kolem vykořeněných keřů, zvětšených pilulek na gigantické košili a bludných chapadel vykukujících z dřevěných beden s fantaskními kostýmy. Pod plakáty s citáty návštěvník putuje až k hlavě ryby vystlané duchnami v zadní části velké dvorany pražského Veletržního paláce.
Většinou sice nebývala zdrojem impulzů pro vývoj umění, vždy ale dokázala vstřebat vlivy a podněty ze všech světových stran, některé rozvinout a vtisknout jim osobitý výraz. Podobně jako celá střední Evropa byla také Morava křižovatkou stylů, tavicím kotlem, říká historik Michal Konečný. Dva roky pracoval na obsáhlém, ale populárně pojatém výkladu místních dějin umění.
Elegantního veslaře v cylindru znázorňuje impresionistická malba Gustava Caillebotta, která nově rozšířila francouzskou národní sbírku umění. Výjev z let 1877 až 1878 pro stát zakoupil největší světový výrobce luxusního zboží LVMH, což je koncern miliardáře Bernarda Arnaulta. Podle agentury AP za ni dědicům zaplatil 43 milionů eur, v přepočtu přes miliardu korun.
„Nejhorší je nepřátelské letectvo nad hlavou,“ říká Bohdan Sokur. Sedmadvacetiletý malíř a tatér z ukrajinského Kyjeva patří mezi čtyři desítky účastníků výstavy Bolest těch druhých. Ta v pražském Centru současného umění Dox potrvá do 16. dubna. Sokur nedorazil na vernisáž, poslal ale nejnovější sérii deníkových črt z fronty.
Lidé, kteří je blíže poznali, neřekli Jitce a Květě Válovým jinak než „holky“. To slovo vyjadřuje důvěru, jakou k životu i práci kladenských sester chovalo okolí. A zdůrazňuje cosi jako jejich trvalou přítomnost, ačkoliv Jitka zemřela roku 2011 a její dvojče Květa o 13 let dřív.
Výtvarník Viktor Pivovarov a jeho syn Pavel Pepperstein poprvé vystavují spolu v Praze. Přehlídku nazvanou Bílá zrcadla od úterního večera nabízí DSC Gallery v Dlouhé ulici, potrvá do 8. března. Vernisáže se zúčastní jen šestaosmdesátiletý Pivovarov, který v české metropoli bydlí a hned vloni na jaře odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Jeho syn Pepperstein žije v Rusku.
Výstava v Galerii hlavního města Prahy představuje dílo svérázného chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, který patřil k obdivovatelům prvního československého prezidenta.
