Krátce před začátkem nedělní show se na konci mola vedoucího z monstrózního pódia nafoukl veliký balon potištěný právě měsíčním povrchem. Třiatřicetiletý Weeknd teď možná prožívá svůj úplněk - nejzářivější období - a jeho turné pracující s postapokalyptickými motivy stvrzuje tento předěl, po němž následují ubývání a nov.
Konec jedné fáze naznačují i masivní kovové kostry převážně výškových budov jako newyorské Empire State Building nebo CN Tower ze zpěvákova rodného Toronta, které zlověstně ční nad stagí. Aby byl dojem konce civilizace silnější, při jednom z největších hitů The Hills scéna několikrát vzplane vysokými plameny lemujícími celé molo až za stříbřitou sochu vzatou z deset let starého klipu Echoes of Silence. Ta slouží jako centrální bod dění. Zpěvák se u ní často zastaví a kolem ní krouží také rej tanečnic, v dlouhých bílých hábitech připomínajících přízraky.
Opulentnost výpravy ukazuje Weekndův vzestup od podzimu 2020, kdy měl v rámci turné k tehdy nové desce After Hours přijet původně ještě do pražské O2 areny. Ta pojme okolo 18 tisíc lidí, zatímco nedělní koncert v Letňanech podle pořadatelů přilákal 60 tisíc diváků - podobně jako minulý týden na stejném místě synthpopová skupina Depeche Mode.
Kromě zapnutých mobilních telefonů nad hlavami četnost příznivců ukazovaly i bílé náramky se dvěma diodami, které posluchači dostali při příchodu. Plastový suvenýr na jedno použití se během písní rozsvěcoval v různých barvách a hlediště měnil v hejno umělých světlušek.
Před třemi lety musel být Weekndův koncert zrušen kvůli pandemii koronaviru, od té doby se zpěvák stal jednou z největších hvězd světové pop-music. Jeho skladba Blinding Lights se celý rok 2020 držela v první desítce americké hitparády a dnes je nejúspěšnější písní všech dob v žebříčku časopisu Billboard i na Spotify, kde má 3,7 miliardy přehrání.
Čtyřnásobný držitel Grammy pohybující se na hranici popu, R&B a hiphopových kořenů v žánru trap následně vloni vydal album Dawn FM. Proto aktuální turné zaštiťují názvy těchto dvou desek, z nichž v Praze předvedl 12 skladeb včetně největších hitů, jako právě Blinding Lights a Save Your Tears. Zazněly v poslední čtvrtině, zatímco písněmi z nové desky typu Sacrifice nebo Take My Breath koncert začínal.
V průběhu dvou hodin a celkově více než třicítky písní ze všech svých nahrávek Weeknd shrnul dosavadní, téměř patnáctiletou kariéru. Předvedl také nezveřejněný song Another One of Me, který podle svých slov napsal už v roce 2012.
Často sáhl po kompozici, na níž spolupracoval s někým dalším, jako například Hurricane (spoluautorem je raper Kanye West), Low Life (raper Future), Starboy (elektronické duo Daft Punk) nebo Moth to a Flame, na níž se podílela taneční skupina Swedish Mafia House a která pražský koncert uzavřela. Vypadalo to jako večírek na konci světa.
Málokdy udělal Weeknd mezi písněmi pauzu, třeba aby představil kapelu, kvůli dešti ukrytou pod pódiem. I skladby o hédonistické únavě s výraznějším R&B zvukem směrovali bubeník Ricky Lewis a klávesista Mike Dean ke zlověstnějšímu syntezátorovému hučení.
Například Call Out My Name stojící na doprovodu utlumeného piana a subtilním beatu z pět let staré desky My Dear Melancholy působila díky táhlému elektronickému zvuku mnohem intenzivněji a představovala jeden z nejsilnějších okamžiků večera.
Svým způsobem je tato píseň pro Weeknda charakteristická, s podobnou náladou pracuje opakovaně. Zpívá s uvědoměním vlastní osamělosti a chyb, které udělal ve vztahu k druhému. Ten je však pryč a my po něm jen můžeme volat. Hledáme tak útěšnou náruč někoho, kdo už je nepřístupný.
Tuto linku podtrhuje světelná show - paprsky stovek reflektorů pátrají noční oblohou po citové záchraně ne nepodobné batmanovskému signálu, jenž ve filmech září nad městem Gotham, když nastane nouze. Právě tím, a samozřejmě silnými melodiemi i kombinací aktuálního zvuku s nostalgií po 80. letech, Weeknd promlouvá ke společnosti prostoupené internetem a blízkostí simulovanou sociálními sítěmi. Ty leckoho přiměly vytvořit si masky, jež ukazujeme světu v rámci našich sociálních rolí. "Cítil jsem se tak sám uvnitř narvané místnosti," přiznává Weeknd například ve skladbě After Hours, kde volá po záchraně.
Při pražském koncertu se nezastaví, a tak může místy působit trochu odtažitě. Například skladbu I Feel It Coming ale zpívá mezi zábranami u prvních řad fanoušků a fanynek, s nimiž se ochotně fotí, nechává je zapět refrén a stihne podepsat pár memorabilií. Uvědomuje si svou roli popového idolu.
Masky jsou ostatně pro Weeknda klíčové - téměř celou první hodinu se po pódiu a dlouhém molu pohybuje ve stříbrné masce připomínající tu, kterou nosil před třemi roky zesnulý raper MF Doom.
V uplynulých letech zpěvák pracoval s identitou popového hédonisty, jenž ve slastech hledá útěchu a útěk před emocemi, neboť to je jednodušší než čelit vlastním pocitům a případným omylům.
Proto na koncertě snímá masku z obličeje v dramatickém gestu, následující píseň ji ještě třímá v ruce a několikrát se k ní obrací, jako by reflektoval vše, co mu dala i vzala.
@klarafoltova ❤️The weeknd❤️ #theweeknd #prague #concert #love #blindinglights @The Weeknd ♬ původní zvuk - klarafoltova
Smysl to dává také v kontextu Weekndových nedávných vyjádření. "Právě procházím jakousi katarzí. Dostávám se do bodu, kdy budu připravený kapitolu jménem The Weeknd uzavřít. Neznamená to, že bych přestal s hudbou, ať už si budu říkat The Weeknd, nebo Abel," řekl v květnu magazínu W hudebník, jenž se narodil jako Abel Makkonen Tesfaye. "Chci zabít The Weeknda. A dříve či později to udělám. Rozhodně se snažím shodit tuhle kůži a znovu se narodit," dodal s tím, že v této roli už vše řekl. Album, na němž pracuje nyní, má být s touto identitou posledním.
Weekndovy oslnivé písně, které v kulisách rozpadlého města na pódiu znějí současně i nostalgicky, tak budí i dojem konečnosti. Možná společně se zpěvákovým bílým úborem ohlašují konec jedné éry a začátek nové. Ať už bude jakákoliv, aktuální turné zachytilo Weekndovu současnou blyštivou velikost.
