Důvodů je víc. Mediální firmu CME, jejíž jsou Voyo s Novou součástí, před několika roky za téměř 50 miliard korun koupila finanční skupina PPF. S cílem oživit spící videotéku na ni přesunula nejsledovanější novácký seriál Ordinace v růžové zahradě 2. Začala pro Voyo točit příběhy podle skutečných událostí jako minisérii o Ivetě Bartošové nebo drama Král Šumavy. A do čela videotéky postavila mediálního manažera Daniela Grunta. To vše v době, kdy Češi zavření doma kvůli pandemii začali víc platit za filmy a seriály na internetu.
Za situace, kdy se média potácejí od jedné krize k druhé, Grunt během dvou let vybudoval Nově byznys s odhadovanými tržbami až jedné miliardy korun ročně. A zatímco konkurenční HBO kvůli úsporám přestává v Česku točit filmy i seriály, Voyo a Nova minulý týden avizovaly 46 novinek. "Stáváme se největšími tvůrci videoobsahu na českém trhu," oznamuje teď Daniel Grunt v rozhovoru pro Aktuálně.cz, prvním, který poskytl už jako generální ředitel Novy. Tím se stal v lednu, kdy s přihlédnutím k úspěchu Voyo usedl na vlivný post šéfa největší české komerční televize, z něhož dříve úřadovali Vladimír Železný nebo Petr Dvořák. Bezprostředně nahradil Kláru Brachtlovou a Jana Vlčka, kteří se posunuli do CME.
Kolik si předplácíte videoték?
Máme doma Voyo, Netflix, HBO Max, Disney+, Eurosport, Amazon Prime Video a teď nově Skyshowtime. Plus na hudbu Spotify a Xbox Gold na hry, takže devět služeb.
Kromě toho lidé platí za noviny a weby, YouTube bez reklam, podcasty, videorozhovory, ověření účtu na Twitteru, výhledově možná překladače nebo umělou inteligenci. Není toho už moc?
Je toho strašně moc. A podle mě to neskončí tak, že si zvykneme platit za deset služeb. Zdrcne se to. V Americe si dnes lidé platí průměrně čtyři videotéky na jednu domácnost. To bude strop. V Česku si podle našich odhadů asi jeden milion domácností předplácí průměrně 1,5 služby. Já myslím, že to půjde podobným směrem jako Skandinávie, kde se vedle nadnárodních videoték typu Netflixu uchytilo lokální Viaplay a má nějaké tři miliony uživatelů. Ve Skandinávii si lidé platí průměrně 2,5 služby na rodinu a nějak tak to bude i v Česku.
Podle vás si Češi výhledově budou platit třeba nadnárodní Netflix a vedle toho místní Voyo?
Na to vsázíme, že vedle těch velkých hráčů uspěje jeden lokální a tím bude naše Voyo. Videotéky jako Netflix si uvědomují význam lokálního faktoru, ale chybí jim znalost mentality, toho, jak tu lidé žijí, jaké jsou za nimi historické příběhy, co mají rádi. My jim s touhle zkušeností vyrábíme obsah na míru. Nejenom v Česku a na Slovensku, ve dvoumilionovém Slovinsku už Voyo předčilo Netflix a je tam jedničkou na trhu, hezky se rozbíhá v Rumunsku. Tak jako máte Viaplay ve Skandinávii, máme my šanci stát se lokálním lídrem pro střední a východní Evropu.
Jak jsme se vůbec dostali do fáze, kdy vybíráme z osmi videoték? Třeba mobilních operátorů v Česku tolik nikdy nebylo.
Podle mě byl covid zlomový faktor, který naučil Čechy platit za obsah na internetu, a teď se všichni přetahují, u koho ty peníze skončí. Samozřejmě už dřív tady existovalo nějaké množství uživatelů Netflixu nebo lidí, co na App Store a Google Play platili za hry nebo nákupy v rámci her.
Zásadní roli sehrála čím dal vyšší penetrace smartphonů s datovými tarify, kdy začalo být hrozně snadné něco na internetu koupit. Ale rozhodl až covid. Ve finále je jedno, přes co se kdo "rozplatí". Nejtěžší je přimět člověka, který na internetu nikdy za nic neplatil, k první koruně. Pak už to jede.
Vy jste právě oznámili, že Voyo má 500 tisíc předplatitelů v Česku a na Slovensku. Můžeme říct, že platících Čechů je okolo 400 tisíc?
Řekněme, že se blížíte pravdě.
Přitom služba začala v roce 2011 a deset let stagnovala?
Stručně řečeno: před třemi roky investiční skupina PPF koupila firmu CME včetně Novy a Voyo, vyhodnotila si, že mediální trh poroste v oblasti plateb za obsah od diváků, nastavila cíl získat do roku 2025 milion předplatitelů pro Voyo a já to dostal za úkol jako nový šéf digitálního obsahu.
Pro mě to byla výzva. Když jsem tu ambici říkal kamarádům z byznysu, ťukali si na čelo, jestli jsem se nezbláznil, že Voyo má po deseti letech existence pár desítek tisíc předplatitelů. Stačily dva roky pandemie a jsme o hodně jinde.
Podle loňské studie agentury Nielsen Admosphere nejenže vzrostla ochota Čechů platit na internetu, ale mezi lidmi ve věku 15 až 24 let je vyšší než u starších. Berete na to ohled?
Pro Voyo je nejdůležitější skupina 25 až 45 let, typově mladé rodiny s dětmi. Nabízelo by se jít po nejmladších, kteří už jsou zvyklí platit na internetu, ale do nich své brutálně drahé seriály pálí Netflix a tomu nemůžeme konkurovat. Také se jedná o poměrně málo loajální skupinu, jde tam, kde je zrovna obsah.
Co námitka, že pokud nevstoupíte do životů generace Z teď a neukážete jim, že jejich problémy zajímají i vás, neoslovíte je nikdy?
Všechno pro Voyo děláme s ambicí nabrat milion předplatitelů, nemůžeme si dovolit jít pouze po takhle úzké cílové skupině. Ale snažíme se s ní potkávat na sociálních sítích TikTok nebo Instagram, aby s námi měla zkušenost a vhled do toho, co u nás najde. A začátkem března uvedeme seriál Sex O’Clock, který je příjemně přidrzlý a podívají se na něj teenageři i padesátníci. Mě bavil. A jsem přesvědčený, že můj patnáctiletý syn se na něj také rád podívá.
Stovky tisíc předplatitelů jste získali v době, kdy skončila konjunktura a domácnosti začaly šetřit kvůli inflaci a cenám energií. Platí si tedy Voyo bohatší lidé?
Je otázka, čemu říkáte bohatší, 159 korun měsíčně za účet pro celou rodinu je méně než jeden lístek do kina. Jsou to lidé, kteří mají počítač, chytrou televizi nebo tablet, umí s tím pracovat a zajímají se o nové věci. Ta internetová gramotnost evokuje mladé, ale zároveň se ta skupina hodně rozšiřuje, už máme i dost předplatitelů starších 50 let.
Jak to víte? Při registraci na Voyo člověk nevyplňuje datum narození, pohlaví, ani bydliště.
Máme průzkumy. Po předplatitelích jsme nechtěli víc údajů, protože jsme potřebovali rychle růst, a tak jsme cíleně odstraňovali jakékoliv překážky, na které by cestou k platbě narazili. Chtěli jsme, aby byla co nejjednodušší. Ze stejného důvodu lidem nedáváme na výběr z více typů předplatného.
Mělo by Voyo půl milionu diváků, kdyby nebylo Ordinace v růžové zahradě 2?
Těžko říct, určitě extrémně pomohla. Ordinaci lidi 15 let vídali na obrazovkách Novy. Když jsme ji přesunuli na internet, byl to i symbolický vzkaz trhu, že to myslíme vážně a že Voyo nebude jen nějaká nadstavba. Riskovali jsme, že o velkou část diváků přijdeme. Ale skokově to přineslo nárůst předplatitelů a pořád za Ordinací přicházejí další.
Ordinaci sledovalo 900 tisíc lidí týdně, přesunem na Voyo jste přišli o příjmy z reklamy, čili jste riskovali desítky milionů korun měsíčně?
Ano. A náklady zůstaly, protože seriál dál točíme ve stejné kvalitě, se stejnými tvářemi, ve stejné délce.
Skupina Nova ročně na televizní reklamě utrží přes pět miliard korun, víc než polovinu toho, co se točí na trhu. Bude tohle číslo klesat, jak se lidi přesouvají na internet?
To není tak černobílé. Nevěřím, že většina populace bude koukat buď na streamovací služby, nebo televizi, spíš se to smíchá. Dnes lidé tráví asi 3,5 hodiny denně u televizoru, stejně jako před covidem, ale zároveň rostou streamovací služby. To znamená, že lidé ukrajují ze svého volného času a konzumují čím dál víc zábavy. Jednou to narazí na strop a pak půjde o to, co nejefektivněji to rozložení diváků řídit. Což bude i můj hlavní úkol. Jednostranně vyrůst na Voyo tím, že požeru televizi Nova, není žádaný výsledek. I když z předplatitelů Voyo máme víc peněz než z televizní reklamy.
Daniel Grunt (47)
Rodák z Litoměřic vystudoval ekonomii na zemědělské univerzitě. Začínal v roce 2002 jako šéf marketingu portálu Centrum.cz. Na největší české komerční televizi Nově poprvé pracoval v letech 2008 až 2010, kdy jej tehdejší ředitel Petr Dvořák jmenoval ředitelem internetových služeb.
V minulé dekádě Grunt osm let budoval digitální aktivity konkurenční Primy, načež se v únoru 2021 vrátil na barrandovskou televizi jako šéf oblasti nových médií skupiny CME s cílem rozvíjet videotéku Voyo.
Minulý měsíc vystřídal Jana Vlčka a Kláru Brachtlovou na pozici generálního ředitele Novy. Tu od roku 2020 znovu vlastní finanční skupina PPF, v rámci nákupu společnosti Central Media Enterprises ji za 48 miliard korun získala společně s televizemi na Slovensku, Rumunsku, Bulharsku a Slovinsku. Ve všech těchto zemích chce uspět i Voyo.
Voyo se vyprofilovalo minisériemi podle skutečných událostí jako Případ Roubal a výpravnějšími historickými příběhy typu Král Šumavy. Zůstane to tak?
Ne, budeme to hodně rozšiřovat. Na začátku jsme chtěli rychle růst a tvorba nového titulu trvá. Než zadáte téma, než se napíše scénář a celé se to natočí, uběhnou dva roky. Abychom proces urychlili, sahali jsme po příbězích, které už lidé znají a prožili je, takže byla šance, že je zaujmou. Plus pro potřeby Novy se bavíme třeba také o licenčních pořadech, kdy něco ze zahraničí přetočíte s místními herci. To byl ale jenom start.
Teď směr určuje nový šéf vývoje obsahu Michal Reitler, který v České televizi jako kreativní producent vyrobil Duklu 61, Most nebo Devadesátky?
Ano. Minulý týden jsme oznámili 46 nových projektů a stáváme se největšími tvůrci videoobsahu na českém trhu. Vzniká tu velká továrna, která bude zásobovat Voyo i Novu. Už v prvním pololetí uvedeme Vědmu, naše první fantasy z prostředí staré Prahy s Dagmar Havlovou a Jaroslavem Duškem, následovat bude druhá řada veleúspěšné minisérie Iveta, akční thriller Extraktoři nebo třídílná Matematika zločinu. V přípravách jsou další projekty od těch nejzajímavějších tvůrců, jako třeba pokračování Krále Šumavy, odlehčené krimi série z prostředí Chorvatska Dobro došli a Bóra nebo stand-up speciál Ondřeje Sokola. Jdeme hodně do šířky.
I konkurenční Prima spustila videotéku a plánuje miliardové investice do obsahu. Nehrozí, že se teď zfilmuje každý sebeprůměrnější scénář v republice?
Za sebe říkám, že raději nasadím méně věcí, ovšem kvalitnějších, než abychom šli po kvantitě. Určitě ale bude větší poptávka po kreativních profesích.
Pro nás je důležité i kultivovat prostředí, chovat se k tvůrcům férově a přilákat ty nejlepší, od Davida Ondříčka přes Marka Najbrta po Jiřího Vejdělka. Ani Miroslav Donutil, který hraje v duchařském seriálu Za domem v lese, se na Nově myslím dřív moc neobjevoval. Díky Voyo tak rozšiřujeme síť lidí, se kterými spolupracujeme.
Vaše minisérie o Králi Šumavy je nominovaná na Českého lva, stejně jako vloni Případ Roubal. Je pro vás důležité mít nálepku kvality?
Nestavíme obsah Voyo s cílem vyhrávat festivalové ceny. Jsme komerční služba a potřebujeme co nejširší zásah. Ale každé ocenění nás těší a přispívá k tomu, jak se mění vnímání značky. Před dvěma roky si lidé podle průzkumů představovali, že na Voyo najdou Kameňáky a Babovřesky. Dnes o něm mají lepší povědomí a k tomu pomáhají i ceny.
HBO vloni zastavila výrobu v Česku zřejmě s úvahou, že sice přijde o diváky minisérií jako Hořící keř či Pustina, ale že většina lidí si ji platí kvůli Rodu draka nebo The Last of Us. Byla to chybná úvaha?
Těžko říct. V tomhle příběhu, kdy se začali stahovat z lokální tvorby po celé Evropě, podle mě hraje nejdůležitější roli spojení dvou obřích firem Warner Bros. s Discovery. Najednou potřebovali ušetřit strašné peníze a hledali, kde rychle uspoří co nejvíc. Pro nás je to samozřejmě skvělé, ubylo konkurence a uvolnily se další kreativní kapacity, které rádi zaměstnáme.
Nejnověji vám konkuruje i česká videotéka Prima+, pochválil byste tam něco?
Budu ji sledovat, ale nechci se vyjadřovat ke konkurenci.
Chystáte další díly minisérií o Ivetě Bartošové a Králi Šumavy, to mají být frančízy?
Ano. Je to jednoznačný trend všude na světě, protože kdykoliv přicházíte s něčím novým, musíte značku zavést a přivést k ní lidí, což stojí spoustu peněz i času. Proto chceme stavět na věcech, které nám dobře fungují, ideálně jednou vytvořit nějaký náš Marvel Cinematic Universe.
Nova příští rok oslaví 30 let. Kolik vám bylo, když z jejích obrazovek k národu promlouval Vladimír Železný?
Devatenáct nebo dvacet.
Vnímáte, že sedíte na jeho židli, nebo je to dnes úplně jiná práce?
Takhle nad tím nepřemýšlím. Dělám v médiích od roku 2002, vždy jsem bral Novu jako nejsilnější mediální firmu v republice a to se nemění. Pro mě je velký závazek dostát zodpovědnosti, tím spíš v době, kdy se mění, jak lidé konzumují obsah.
Generálním ředitelem jste od ledna, kdy vrcholila kampaň před prezidentskými volbami. Už vám volali nějací politici?
Nevolali. A ani si nemyslím, že by na mě měli číslo, nikde ho totiž nerozdávám, a je to tak správně.
Kandidát na prezidenta Andrej Babiš z hnutí ANO v jednu chvíli oznámil, že přijde do předvolební debaty k vám, ale ne do České televize. Přemýšlel jste, jestli to nedělá v domnění, že vaši moderátoři nebudou tak přísní?
Neřekl bych. Máme editoriální radu, která dbá na vyváženost zpravodajství, usilujeme o maximální transparentnost a neutralitu, vytvořili jsme kodex, že všichni redaktoři, kteří se točí okolo volebního zpravodajství, nesmí komunikovat své politické názory na sociálních sítích. Andrej Babiš k nám šel, protože věděl, že to bude fér. A každý, kdo sledoval naše debaty, dosvědčí, jak byly skvěle vedené a že jsme se ke všem kandidátům chovali stejně.
Než se Nova vrátila do vlastnictví PPF, dnešní ministr zahraničí za piráty Jan Lipavský nebo předseda senátního výboru pro bezpečnost Pavel Fischer psali americkým zákonodárcům, ať obchod prošetří kvůli podnikání PPF v Číně. Totéž žádal americký senátor Marco Rubio. Přišly vám ty obavy adekvátní?
Ne. Z mého pohledu to bylo úsměvné. PPF je nadnárodní investiční skupina a firmu CME koupila, protože v ní vidí hodnotu a myslí si, že ta hodnota poroste. Aby rostla, musíte mít co největší podíl na trhu, takže nemůžete zastávat názor jenom jedné skupiny, tím byste poškodili vnímání celé televize. Absolutně by se to nevyplatilo.
Před lety vzbudila kritiku nahrávka porady televize Prima, na které management instruoval redaktory, ať na vrcholu uprchlické krize líčí lidi prchající před válkou jako hrozbu, protože si to přeje majitel. Čistě teoreticky: měl byste zábrany udělat něco takového?
Já tohle nikdy nebudu muset řešit, protože v kodexu jsme jasně deklarovali, že taková situace u nás nenastane.
A chtěl byste, aby si lidé se zpravodajstvím na Nově spojovali nějaká přídavná jména jako liberální, nebo konzervativní?
Nechtěl. Já chci, aby byly zprávy na Nově neutrální, nejlepší a nejsledovanější. Kdybychom se profilovali názorově, odstřihneme se od velké části potenciálních diváků. Fakt tímhle směrem neuvažujeme.
Vláda nedávno odmítla zvýšit koncesionářské poplatky. Jaký má na ně názor šéf největší české komerční televize?
Je to roky nastavený způsob, jak financovat veřejnoprávní televizi. Pro nás jako komerční subjekt to má ten dopad, že jeden hráč na trhu dostává obrovské peníze, čímž vzniká nerovnováha. Donedávna se rozpočet České televize rovnal součtu rozpočtů všech komerčních televizí. Proto by bylo dobré, aby Česká televize co nejvíc investovala do tvorby veřejnoprávních formátů. Dělají to dobře a myslím, že tomu své rozpočty mohou věnovat ještě v daleko větší míře.
Mluví se o nástupu umělé inteligence. Sebere práci někomu na Nově?
Těžko říct, ale může pomoct. Třeba když děláme programovou skladbu a vymýšlíme dramaturgii 11 kanálů tak, aby obstály vůči konkurenci. Umělá inteligence může i vylepšit akviziční strategii pro Voyo, udržet na něm co nejvíc lidí, predikovat jejich možné odchody a nastavovat tomu nějaké protiakce.
A poslední věc. Ještě dojíždíte z Litoměřic?
Ano, autem to mám sice na Barrandov osmdesát kilometrů, ale máme v Litoměřicích zázemí, dvě babičky a dědy, děti tam chodí na osmileté gymnázium. Nechci je vytrhávat z kolektivů.
Jezdíte každý den, nebo i ředitel Novy někdy dělá na home office?
Když jsem šéfoval Voyo, někdy jsem se v pátek zavřel doma a pracoval na dlouhodobější strategii, aby mi lidi pořád nechodili do kanceláře. Teď je pro mě důležitější sedět tady a potkávat je osobně. Abych měl přehled.
