Poetický a zároveň dobrodružný film s Terezou Rambou v hlavní roli, oceňované drama z Blízkého východu okořeněné suchým humorem, zasněné melodie z divokého Irska, originální divadelní podání antických mýtů v režii tandemu SKUTR i výstava českého malíře, který se výrazně prosadil také ve Francii.
Streamovačky: Cukrkandl (OnePlay)
Český rodinný film režiséra Pavla Jandourka Cukrkandl přináší dobrodružně laděný příběh z prostředí maloměsta Medov. Mladá lékařka Anna Jesenská (Tereza Ramba) zdědí po strýci dům se skleníkem a zubařskou ordinací, který má mezi místními pověst prokletého místa. Obyvatelé se jí vyhýbají, dokud Anička neobjeví zvláštní bylinu, díky níž jsou zákroky na zubařském křesle bezbolestné. Její nečekaný úspěch však vyvolá rivalitu s místním zubařem Drumlem (Maroš Kramár). Snímek kombinuje pohádkové motivy, humor i lehké napětí a staví na kontrastu dobra a závisti. Natáčelo se v Luhačovicích, Hodoníně, Úštěku, Zubrnicích a také na Slovensku.
Streamovačky: Cukrkandl (OnePlay)
Český rodinný film režiséra Pavla Jandourka Cukrkandl přináší dobrodružně laděný příběh z prostředí maloměsta Medov. Mladá lékařka Anna Jesenská (Tereza Ramba) zdědí po strýci dům se skleníkem a zubařskou ordinací, který má mezi místními pověst prokletého místa. Obyvatelé se jí vyhýbají, dokud Anička neobjeví zvláštní bylinu, díky níž jsou zákroky na zubařském křesle bezbolestné. Její nečekaný úspěch však vyvolá rivalitu s místním zubařem Drumlem (Maroš Kramár). Snímek kombinuje pohádkové motivy, humor i lehké napětí a staví na kontrastu dobra a závisti. Natáčelo se v Luhačovicích, Hodoníně, Úštěku, Zubrnicích a také na Slovensku.
Film: Drobná nehoda, česká premiéra 26. února
Do českých kin vstupuje oceňované íránské drama Drobná nehoda, které rozehrává komorní, ale morálně vrstevnatý příběh o pomstě a nejistotě. Bývalý politický vězeň Vahid unese muže, o němž je přesvědčen, že ho v minulosti mučil, a spolu s dalšími někdejšími spoluvězni řeší, zda mají právo vzít spravedlnost do vlastních rukou. Postupně však začínají pochybovat, jestli identifikovali správného člověka. Snímek natočil íránský režisér Džafar Panahí, známý svým civilním režijním stylem. Film čerpá z jeho osobních zkušeností s vězněním a vedle typického suchého humoru přináší politicky více otevřený tón než jeho předchozí práce. Výsledkem je tragikomické drama, které spojuje napětí thrilleru s existenciální otázkou, zda má smysl pomstít se za brutalitu systému potrestáním jednotlivce.
Hudba: Maria Somerville, Venuše ve Švehlovce, Praha, 5. března 2026
Irské pohlazení po duši. Hudebnice Maria Somerville vystoupí 5. března v Praze a následně i a 6. března v brněnském Kabinetě múz v rámci koncertní série Heartnoize. Naživo představí především materiál z alba Luster, které vydala u labelu 4AD. Nahrávka navazuje na její debut All My People a rozvíjí zasněnou estetiku kombinující žánry shoegaze, ambient, folk i elektroniku, inspirovanou krajinou západního Irska, především jejího rodného kraje v regionu Connemara. Album Luster získalo výraznou mezinárodní pozornost a server Pitchfork jej zařadil mezi Best New Music. Jako předkapela se představí dublinský projekt Nashpaints, který pracuje s akustickými nástroji a terénními nahrávkami.
Divadlo: Proměny, Národní divadlo (Státní opera), Praha, 1. 3. a 5. 3. v 19 hodin
Klasika v osobitém podání. Inscenace Proměny na scéně Národního divadla vychází z antického díla Publia Ovidia Nasona a nabízí divadelní výběr z jeho mytologických příběhů, které spojuje motiv proměny jako základního principu lidské existence. Tvůrci pracují s epizodickým vyprávěním sahajícím od mýtů o stvoření světa až po osudy hrdinů a bohů. Autorskou adaptaci připravil režijní tandem SKUTR, který dlouhodobě rozvíjí scénické projekty založené na asociativní dramaturgii a obrazové imaginaci. Na jevišti Státní opery inscenace kombinuje hereckou akci s živou hudbou dvou komorních souborů a staví na volné kompozici výjevů místo lineárního děje. Výsledkem je stylizovaná scénická interpretace klasického textu určená současnému publiku.
Výstava: Miloslav Moucha – Skrze čas, Galerie Nová síň, Praha, 10. 2. až 8. 3. 2026
Výstava představuje tvorbu malíře Miloslava Mouchy (1942), jednoho z mála českých umělců, kteří se výrazně prosadili i v zahraničí. Po odchodu z Československa po roce 1968 působil ve Francii, kde byl jmenován profesorem na École des Beaux-Arts v Besançonu, vystavoval na mezinárodních přehlídkách a jeho díla se dostala do významných veřejných sbírek. Po návratu do Česka navázal na svou zahraniční kariéru a jeho práce jsou dnes zastoupeny v řadě institucí i soukromých kolekcí. Kurátorský výběr se soustředí především na Mouchův dlouhodobý zájem o krajinu a přírodní motivy, které v jeho pojetí neslouží jako realistický záznam, ale jako prostředek osobní a existenciální výpovědi. Výstava ukazuje konzistentní linii tvorby, která se dlouhodobě pohybuje mezi krajinomalbou a metaforickým obrazem reality.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Fenomén Cimrman. „Vymýšlet si postavy, které nikdy nežily, to se nám opravdu příčí“
Divadlo Járy Cimrmana patří už desítky let ke stálicím českého kulturního života. Jeho hry se staly etalonem českého smyslu pro humor a citovat z nich zvládnou Češi napříč generacemi. U zrodu fenoménu jménem Cimrman stál scenárista a spisovatel Jiří Šebánek, který roku 1966 seznámil se svým nápadem kolegy z rozhlasu Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.
„Neobvyklé deformace.“ Experti tří univerzit zachraňují miliardovou „Masaryčku“
Čtyřmiliardová modernizace centrálního Masarykova nádraží v Praze je jedním z nejviditelnějších projektů, do něhož se Správa železnic v poslední době pustila. Deník Aktuálně.cz už před půlrokem informoval, že při stavbě se nejspíš pracovalo se špatně vypočítanými studiemi, což ohrozilo stabilitu zastřešující a průchozí platformy. Práce se dostaly do mnohaměsíčního skluzu, chystá se vymáhání peněz.
Z vězení na bojiště. Trestanecký prapor sahá i po těch, které jiní nechtěli
Ukrajina kvůli nedostatku vojáků otevírá armádu i odsouzeným. Ve speciálních jednotkách dokonce nacházejí místo i ti vězni, které jiné brigády odmítají – ženy a starší muži. Pro mnohé z nich je služba druhou životní šancí, zároveň však znamená nasazení v nejnebezpečnějších částech fronty.