Režisér prchal z Íránu 28 dnů. Němci ho vyšlou do boje o Oscara

Kultura ČTK DPA, Kultura, ČTK
24. 8. 2024 12:31
Německo pošle do boje o cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film Semínko posvátného fíkovníku, novinku íránského režiséra Mohammada Rasúlofa. Ten letos uprchl z rodné země, kde byl odsouzen k osmi letům vězení a bičování. Od té doby žije v německém exilu, informovala agentura DPA.
Mohammad Rasúlof letos emigroval z Íránu. Krátce nato představil svůj nový film na festivalu ve francouzském Cannes.
Mohammad Rasúlof letos emigroval z Íránu. Krátce nato představil svůj nový film na festivalu ve francouzském Cannes. | Foto: Reuters

"Nesmírně nás těší, že Mohammad Rasúlof v naší zemi našel bezpečí. A je nám ctí, že bude reprezentovat Německo na příštím udílení Oscarů," uvedla porota.

Rasúlof v Íránu čelil perzekuci posledních zhruba 15 let, několikrát byl zatčen a odsouzen za údajné podvracení režimu nebo ohrožování veřejného pořádku. Islámská republika mu zároveň zakázala uměleckou činnost a zabavila jeho pas, kvůli čemuž opakovaně nemohl vycestovat na mezinárodní festivaly.

Když režisér v roce 2022 poněkolikáté zkritizoval režim, znovu jej odvedla policie a strávil šest měsíců v nechvalně proslulé teheránské věznici Evín, kam režim umisťuje politické vězně. Po osvobození natočil v tajnosti celovečerní alegorické drama, které nazval Semínko posvátného fíkovníku.

Už při jeho dokončování ale věděl, že byl odsouzen, tentokrát k osmi letům vězení a bičování. Letos na jaře proto emigroval. Írán opustil pěšky, bez elektronických zařízení, skrze něž by jej režim mohl sledovat. Včetně čekání poblíž hranic a skrývání mu cesta celkově trvala 28 dnů, popsal serveru Deadline.com.

Film představil na festivalu ve francouzském Cannes, kde následně obdržel zvláštní cenu poroty. "Došel jsem k názoru, že nejdůležitější pro mě je odejít, abych mohl dál točit. Chci vyprávět i další příběhy a nic mi v tom nezabrání," vysvětlil v Cannes režisér, proč emigroval.

Mohammad Rasúlof čelil perzekuci v Íránu posledních zhruba 15 let.
Mohammad Rasúlof čelil perzekuci v Íránu posledních zhruba 15 let. | Foto: Reuters

Německo si vybral proto, že zemi navštěvoval od roku 2012 a jeho dcera studuje medicínu v Hamburku. Přesto věří, že to není natrvalo. "Když jsem překračoval hranici, otočil jsem se, naposledy jsem se podíval na svou rodnou zemi a řekl jsem si, že se tam vrátím. Myslím, že všichni Íránci, kteří museli odejít kvůli totalitnímu režimu, mají doma připravený kufr a doufají, že se jednou věci zlepší," dodal Rasúlof.

Film natočil ilegálně, bez souhlasu režimu, a místo oficiální delegace s herci do Cannes přivezl jen jejich portrétní fotografie. Na festivalu si vysloužil několik ovací vestoje.

Rasúlofův v pořadí desátý celovečerní film vypráví o rodině rozvrácené politickou situací v zemi. Protagonistou je soudce teheránského revolučního soudu, kterému doma záhadně zmizí zbraň. Protože z krádeže podezírá vlastní ženu a dcery sympatizující s protivládními demonstranty, zavede v domácnosti drastická opatření. Muž postupně propadající paranoii zároveň začíná pochybovat o rozsudcích smrti, které má vynášet na přání režimu, aniž by zkoumal důkazy.

Snímek obsahuje i skutečné záběry z protestů, jež zachvátily Írán po smrti mladé ženy kurdského původu Mahsy Amíníové. Ta v roce 2022 zemřela po zásahu mravnostní policie kvůli špatně nasazenému hidžábu, islámskému šátku zakrývající vlasy.

V reakci na to Írán zažil několikaměsíční protesty, při nichž ozbrojené složky zabily více než 500 lidí a téměř 20 tisíc jich zatkly, připomíná Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Mohammad Rasúlof patří k nejznámějším íránským režisérům.
Mohammad Rasúlof patří k nejznámějším íránským režisérům. | Foto: Reuters

Film Semínko posvátného fíkovníku do českých kin v říjnu uvede distribuční společnost Film Europe. Už tento čtvrtek 29. a znovu v sobotu 31. srpna jej s předstihem promítne pražské kino Edison Filmhub v rámci festivalu blízkovýchodní kinematografie Al Qamar.

Mohammad Rasúlof podle agentury DPA patří k nejznámějším íránským režisérům. Nejprve roku 2017 na festivalu v Canens uspěl jeho snímek Neústupný, jenž vyprávěl o muži pevných morálních zásad čelícímu korupci. Film vyhrál v soutěžní kategorii Un certain regard.

Režisérův následující počin nazvaný Není zla mezi námi, vyprávějící o trestu smrti v Íránu, vznikl v německo-česko-íránské koprodukci. Tento titul roku 2020 vyhrál hlavní cenu Zlatý medvěd na festivalu Berlinale.

Německo naposledy Oscara získalo předloni, kdy jeho zástupce, remake protiválečné klasiky Na západní frontě klid, obdržel nejen sošku pro nejlepší cizojazyčný film, ale také tři další Oscary včetně cen za výpravu, kameru a hudbu. Semínko posvátného fíkovníku mohlo Německo nyní nominovat, protože film íránského režiséra produkovala hamburská společnost, finančně jej podpořil německý fond a má německého distributora, dodává agentura DPA.

Nominace na Oscara budou oznámeny v lednu, ceny by měly být předány v březnu 2025. Česko zatím svého zástupce nevybralo.

Video: Masové protesty v Íránu: Smrt mladé Mahsy byla poslední kapkou, říká novinářka Rahimi (28. 9. 2022)

Protivládní demonstrace v Íránu okomentovala roku 2022 v DVtv novinářka původem z Afghánistánu Fatima Rahimi. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy