Berlinale je o svobodě a toleranci. Festival začal minutou ticha za oběti z Hanau

Reuters ČTK Reuters, ČTK
Aktualizováno 20. 2. 2020 21:02
Letošní ročník Berlinale promítne film uvězněného íránského režiséra zkoumající, co v diktatuře znamená pojem svoboda, nebo příběh tří lidí, kteří válčí s provozovateli sociálních sítí ve snaze získat zpět kontrolu nad svými životy.

Čtvrteční večerní zahájení festivalu poznamenala středeční střelba v hesenském Hanau, kde vrah zabil devět lidí. "Události tam nás hodně zasáhly," řekla při úvodním ceremoniálu nová šéfka festivalu Mariette Rissenbeeková. Přítomné vyzvala k minutě ticha za oběti. "Berlinale je o svobodě, toleranci, respektu, otevřenosti," zdůraznila.

"Naše myšlenky jsou dnes, den po otřesném a zřejmě rasisticky motivovaném násilném excesu, u zavražděných lidí a jejich rodin," poznamenala zase pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu Monika Grüttersová. Přítomní nezvykle dlouhým potleskem vestoje ocenili její slova o tom, že nikdy není možné spolupracovat s rasisty.

Podobná slova na jevišti volil i další řečník, berlínský starosta Michael Müller, který se vyhranil vůči pravicově populistické až radikální straně Alternativa pro Německo. "AfD chce jinou zemi a já v jejich zemi nechci žít," prohlásil politik.

Po slavnostním ceremoniálu následovala projekce zahajovacího filmu, dramatu Můj rok se Salingerem kanadského režiséra Philippa Falardeaua. V jedné z hlavních rolí účinkuje Sigourney Weaverová, známá ze sci-fi ságy Vetřelec, komedie Krotitelé duchů nebo dramatu Gorily v mlze.

Program jubilejního 70. ročníku Berlínského filmového festivalu podle nové ředitelky Mariette Rissenbeekové "zkoumá umělecká a politická témata". Jedná se o návrat ke kořenům akce, která začala za studené války. Tehdy německou metropoli ještě rozdělovala Berlínská zeď.

O hlavní cenu, takzvaného Zlatého medvěda, letos usiluje osmnáct filmů. Jedním z nich je Dau. Nataša ruského režiséra Ilji Chržanovského. Jedná se o první výsledek časosběrného projektu Dau, kdy autor po dlouhou dobu snímal herce v uzavřeném prostředí napodobujícím Stalinův Sovětský svaz.

Íránský režisér Mohammad Rasúlof se nebude moci zúčastnit premiéry svého snímku Zlo neexistuje, neboť jej tamní režim loni odsoudil za "protiíránskou propagandu a ohrožování bezpečnosti státu".

Film se zabývá silou morálky nebo trestem smrti. Díky účasti firmy Europe Media Nest vznikal v české koprodukci, přestože nedostal dotaci od Státního fondu kinematografie a nevyužil ani zdejších pobídek. Podle šéfky fondu kinematografie Heleny Bezděk Fraňkové tak nesplňuje podmínky Evropské úmluvy o koprodukci, která stanovuje přesný podíl tvůrců na nákladech, a nelze o něm hovořit jako o českém snímku.

Letošní Berlinale se "vrací ke kořenům, snaží se opět zaměřit na kvalitní artové filmy", shrnuje Scott Roxborough, šéf evropské kanceláře časopisu Hollywood Reporter.

Na festivalu se částečně podepíše také aktuální epidemie koronaviru. Podle Matthijse Woutera Knola, šéfa k festivalu přidruženého filmového trhu European Film Market, zhruba 100 lidí odřeklo účast. To však představuje jen zlomek z odhadovaných 21 tisíc lidí z branže, které filmový trh Berlinale očekává. Celkově přehlídku dle odhadů navštíví až půl milionu lidí.

Porotě předsedá herec Jeremy Irons.
Porotě předsedá herec Jeremy Irons. | Foto: ČTK/DPA

Porota, jíž předsedá britský herec Jeremy Irons, bude vybírat vítěze například mezi belgicko-francouzským dramatem Delete History o provozovatelích sociálních sítí nebo snímkem Berlin Alexanderplatz. Jeho autor, v Německu narozený Afghánec Burhan Qurbani, vytvořil novou adaptaci klasického románu Alfreda Döblina z roku 1929. Z jeho protagonisty však udělal uprchlíka ze západní Afriky.

K dalším očekávaným snímkům patří Minamata od Andrewa Levitase. V něm Johnny Depp hraje amerického válečného fotografa W. Eugena Smithe, který se vrací z důchodu, aby v Japonsku 70. let minulého století naposledy prokázal statečnost. Dále festival uvede třeba televizní seriál Stateless, jenž zkoumá život imigrantů v Austrálii a hlavní roli v něm dostala Cate Blanchettová.

Trochu jinou připomínku kořenů Berlinale, které vzniklo po druhé světové válce, pořadatelé zažili již během příprav. Z názvu druhé hlavní festivalové Ceny Alfreda Bauera museli vypustit jméno kritika, jenž hrál v hitlerovském Německu důležitější roli, než bylo dříve známo.

K očekávaným hostům akce patří kromě Johnnyho Deppa a Cate Blanchettové herci Salma Hayeková, Helen Mirrenová, Javier Bardem nebo Roberto Benigni.

Příprava červeného koberce.
Příprava červeného koberce. | Foto: Reuters

Česko bude zastoupeno koprodukčním snímkem Služebníci slovenského režiséra Ivana Ostrochovského, dalším koprodukčním dílem Frem slovenské režisérky Viery Čákanyové a především dramatem polské režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán s Ivanem Trojanem v hlavní roli.

Sekce Berlinale Classics uvede poválečný snímek Alfréda Radoka Daleká cesta, v kategorii Generation Kplus pak bude promítnut studentský film nazvaný Lístek (Leaf), který v ateliéru animované tvorby zlínské univerzity vytvořila Aljona Baranovová. Šestiminutový snímek vypráví o návratu námořníka domů.

Soutěžní filmy jsou s výjimkou jednoho, který je dokumentem, všechny hrané. Na rozdíl od minule žádný neprodukovala streamovací služba. Loňské zařazení dramatu o zakázané lesbické lásce Elisa a Marcela z produkce Netflixu do hlavní soutěže vzbudilo spory, ozývaly se i hlasy požadující vyřazení snímku.

Podobným kontroverzím se nové vedení festivalu, Ital Carlo Chatrian a Nizozemka Mariette Rissenbeeková, tentokrát vyhnulo. Přehlídku vedou poprvé, předtím v jejím čele 18 let stál Dieter Kosslick.

Loni hlavní cenu, Zlatého medvěda, získal francouzsko-izraelsko-německý snímek Synonyma izraelského režiséra Nadava Lapida.

Film Šarlatán vypráví příběh léčitele Jana Mikoláška, který žil v letech 1887 až 1973. | Video: CinemArt
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy