Laureátem Státní ceny za překladatelské dílo se stal romanista Jiří Našinec zejména za převody textů Charlese Nodiera či Mircey Eliada a za všestranný přínos k popularizaci rumunské literatury. Ocenění ministerstva kultury si pak ze slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.
"Jsem přesvědčen, že dnešní předávání cen ministerstva kultury znovu ukazuje sílu, velkou schopnost a mezinárodní - v tom dobrém slova smyslu - srovnatelnost a konkurenceschopnost naší kultury," prohlásil ministr kultury Martin Baxa z ODS.
Tučková se stala teprve třetí ženou, která dostala Státní cenu za literaturu. Podle ní to ukazuje, že nastoupila silná generace autorek, která dokáže oslovit veřejnost. Spisovatelka uvedla, že pro ni román Bílá Voda hodně znamená, protože při psaní prošla dlouhodobým osobním hledáním. "V té knize se proplétá opravdu to osobní s tím veřejným, které se může týkat každého z nás," řekla.
Státní cena za literaturu je udělována na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje na dlouhou tradici založenou už za první republiky v roce 1920 a přerušenou rokem 1948. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla, nebo dosavadní tvorby.
Cena ministerstva kultury za přínos divadlu byla udělena režisérce a vysokoškolské pedagožce Zoje Mikotové za rozvíjení osobité poetiky básnického divadla opřeného o pohyb, vtip a múzičnost a za umělecké a pedagogické úsilí propojovat svět neslyšících a slyšících. Mikotová při přebírání ceny vyzdvihla roli brněnské JAMU, kde se před 30 lety podařilo založit obor pro neslyšící. "Daří se to udržovat i dále, daří se hledat nové formy, ty, které jsou potřebné a které mají význam jak pro děti a mládež, tak snad i pro divadlo, které mluví, i když nemluví," prohlásila.
V hudbě uspěl varhaník Karel Paukert. Porota mu cenu udělila za celoživotní koncertní a pedagogickou činnost, Paukert podle ní zvláště po odchodu z Československa v roce 1960 šířil dobré jméno zdejšího interpretačního a dramaturgického umění v Evropě i Americe.
Za přínos v oblasti kinematografie a audiovize byla oceněna scenáristka a dramaturgyně Marcela Pittermannová, která dle hodnotitelů pozvedla tvorbu pro děti a mládež na mezinárodní a nadčasovou úroveň.
In memoriam pak tuto cenu dostal filmový a divadelní režisér Evald Schorm za zásluhy v oblasti filmové tvorby, s přihlédnutím k tvorbě divadelní a operní, za příkladný celoživotní etický a občanský postoj a za pedagogické působení v oblasti filmu. Schorm už měl být oceněn v roce 2018, tehdy to ale vdova po režisérovi Blanka Schormová a syn Oswald Schorm odmítli s poukazem na tehdejší vládu. Bylo by ironií osudu převzít toto ocenění od současné vlády, která "vznikla za výrazné podpory komunistické strany a jež je vedena člověkem, který spolupracoval s StB", napsali s odkazem na tehdejšího premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.
V architektuře získal cenu Jiří Suchomel za průkopnictví v oblasti udržitelné architektury a za založení i dlouhodobé vedení a rozvíjení dnešní Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.
Ocenění za výtvarné umění obdržel galerista Marek Pokorný, a to za významnou kritickou, kurátorskou i manažerskou činnost v oblasti současného umění, dále také za iniciativu při vzniku a rozvíjení progresivních kulturních institucí a platforem. Pokorný je šéfem ostravské galerie Plato, která se nově přestěhovala do budovy bývalých jatek.
