Ministerstvem neoceněný Schorm: Zásadní autor nové vlny, komunisty od filmu odstavený

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
21. 10. 2018 11:49
Cenu ministerstva kultury in memoriam měl dnes dostat Evald Schorm, ale nedostane. Jeho snímky přerůstaly v analýzu rezignovaně bezútěšného stavu doby nebo alegorii o animální podstatě společnosti s „lidskou tváří“.
Evald Schorm při natáčení v 60. letech.
Evald Schorm při natáčení v 60. letech. | Foto: Národní filmový archiv

"Měl v sobě nekonečnou schopnost pochopení, nekonečnou zvědavost na všechno nové a hlubokou znalost starého," charakterizoval herec Jan Kačer filmového a divadelního režiséra Evalda Schorma, od jehož předčasného úmrtí uplyne letos v prosinci třicet let. Je smutným, byť příznačným rysem doby, že se několik týdnů před výročím Schormovy smrti příliš nevzpomíná na jeho život nebo filmy. Režisérovo jméno se skloňuje především v souvislosti s Cenou ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, kterou měl být dnes in memoriam vyznamenán. Měl, ale nebude.

Evald Schorm, Vlastimil Brodský a Jana Brejchová roku 1968 při natáčení Farářova konce.
Evald Schorm, Vlastimil Brodský a Jana Brejchová roku 1968 při natáčení Farářova konce. | Foto: Filmové studio Barrandov

Členové rodiny komunistickým režimem osobně i profesně pronásledovaného tvůrce odmítli přijmout poctu, kterou by jinak obdrželi dnes na Nové scéně Národního divadla - galavečer bude vysílat Česká televize. Vdova po režisérovi Blanka Schormová a syn Oswald Schorm své stanovisko zdůvodnili tím, že by bylo ironií osudu převzít toto ocenění od současné vlády, která "vznikla za výrazné podpory komunistické strany a jež je vedena člověkem, který spolupracoval s StB", jak napsali.

Snímky jednoho z nejvýznamnějších představitelů československé nové vlny vždy provokovaly naléhavými myšlenkami, nikoli formálními experimenty. Je přitom paradoxní, že režisér, označovaný za filozofa československé nové vlny šedesátých let a vrcholného představitele jejího existenciálního proudu, vyrůstal v rustikálním prostředí.

Filmař, na něhož kolegové vzpomínají jako na nesmírně charismatického, vzdělaného a inspirativního člověka, pocházel ze statkářské rodiny v Elbančicích u Mladé Vožice. Té komunisté záhy zabavili majetek a Schorm sám byl - jako syn "kulaka" - roku 1950 vyloučen z táborské Vyšší hospodářské školy. Rodina se musela přestěhovat do Zličína a Evald Schorm začal pracovat jako traktorista nebo stavební dělník.

Již tehdy se zajímal o literaturu, vážnou hudbu, divadlo i kinematografii a snil o tom, že se dostane na filmovou školu. To se mu nakonec podařilo a v roce 1957 nastoupil na pražskou FAMU, kde - stejně jako jeho o několik let mladší spolužáci Jiří Menzel či Věra Chytilová - studoval režii v ročníku Otakara Vávry. Již Schormův absolventský snímek Turista z roku 1961, v němž Vlastimil Brodský ztvárnil alkoholika, jenž nikde dlouho nevydrží, předznamenal autorovo směřování i jeho schopnost porozumět nejednoznačným protagonistům.

Schormovy první dva celovečerní hrané filmy - provokativní, útočně vyostřená prvotina Každý den odvahu z roku 1964 i o dva roky později natočené psychologické drama Návrat ztraceného syna - zkoumaly osobní krize odcizených a mučivým nepokojem zmítaných třicátníků. Oba snímky zároveň přerůstaly v pronikavou analýzu rezignovaně bezútěšného stavu tehdejší společnosti.

V obou dramatech hlavní postavy s vypjatou naléhavostí ztvárnil ikonický herec Schormových filmů Jan Kačer. V prvním filmu, natočeném podle scénáře Antonína Máši, vykreslil portrét "osborneovsky" rozhněvaného úderníka a zároveň přesvědčeného komunisty, jenž vznětlivě obžalovává okolí ze zrady revolučních ideálů. Ve druhém dramatu naopak zosobnil do sebe uzavřeného intelektuála v tmavých brýlích, jenž potichu klade sebeobviňující existenciální otázky spíše sám sobě.

Úvod Schormova snímku Každý den odvahu z roku 1964. | Video: Bontonfilm

Kromě účasti na generační novovlnné antologii Perličky na dně z roku 1965 se Evald Schorm zejména v první polovině šedesátých let věnoval i filmu dokumentárnímu. Většinou obklopen týmem stálých spolupracovníků (kameraman Jan Špáta, skladatel Jan Klusák) natočil více než desítku filmů, z nichž některé proměnil v poetické obrazové eseje. Dokládá to introspektivní portrét jednorukého fotografa Josefa Sudka Žít svůj život z roku 1963 i dva roky poté realizovaná existenciální meditace Zrcadlení, natočená formou ankety v nemocničním prostředí.

Režisér Schorm obdivoval vážnou hudbu, a dokonce se chtěl stát operním pěvcem - po skončení vojenské služby zpíval v Armádním uměleckém souboru. Tato láska se odrazila v autorově třetím celovečerním snímku Pět holek na krku z roku 1967, který se stejně jako film Návrat ztraceného syna dotýká i tématu sebevraždy. V příběhu o dívčím dospívání a o "první lásce a první zradě", natočeném podle novely Ivy Hercíkové, sehrává metaforickou roli představení opery Čarostřelec z pera skladatele Carla Marii von Webera.

Filmař měl ve zvyku vracet se ke spolupráci s osvědčenými herci. Tři z nich - Vlastimil Brodský, Jan Libíček a Jana Brejchová, představitelka živelných partnerek postav ztělesněných Janem Kačerem - ztvárnili v roce 1968 klíčové role v groteskní frašce Farářův konec. Nadčasová alegorie o falešném faráři, jenž se stane svatokrádežně mravní autoritou ve vesnici, v níž i ty nejlepší z jeho oveček nejsou nic víc než lotři a smilníci, vznikla podle námětu Josefa Škvoreckého. Poslední záběry filmu, který má rozměry pouťového panoptika i biblického podobenství zároveň, se natáčely 20. srpna. A během noci na den následující přijely do Prahy sovětské tanky.

Několik filmařů okamžitě vyrazilo do ulic, aby zdokumentovali tehdejší dramatické dění. Z materiálu, který natočili Stanislav Milota a tým kameramanů Jaromíra Kallisty, Evald Schorm potají sestavil během několika měsíců střihový středometrážní film Zmatek. Unikátní svědectví o srpnových událostech se ale premiéry dočkalo až v roce 1990.

Evald Schorm jako laborant Kostka ve filmu Jaromila Jireše Žert z roku 1968.
Evald Schorm jako laborant Kostka ve filmu Jaromila Jireše Žert z roku 1968. | Foto: Jan Kuděla

Režisér měl ve zvyku na každém svém filmu pracovat tak intenzivně, jako by to měl být ten poslední. V případě apokalyptického dramatu Den sedmý - osmá noc, jehož scénář psal se Zdeňkem Mahlerem pod vlivem okupace a v atmosféře nastupující normalizace, to platilo dvojnásob. Zdrcující alegorie o animální podstatě společnosti s "lidskou tváří", jejíž členové ve chvílích nejistoty, strachu a paniky z neznámého ohrožení začnou znásilňovat a zabíjet, zůstala roku 1969 pouze v podobě hrubého sestřihu. Ústřední dramaturg Filmového studia Barrandov Ludvík Toman snímek označil za "vrchol socialistické pornografie" a film putoval do trezoru.

Šrouby husákovského režimu se začaly pevně utahovat. Schorm v letech 1969 až 1971 natočil několik televizních filmů a jako "náhradník" byl pověřen režií povídkové trilogie Psi a lidé (1971), kterou ještě před svým odchodem do emigrace připravoval režisér Vojtěch Jasný. Tři příběhy o vztazích mezi člověkem a zvířetem v bezohledně krutém lidském světě Evald Schorm částečně přizpůsobil svému vidění světa.

Po dokončení svého prvního barevného celovečerního snímku tvůrce již nesměl dál u filmu pracovat. Na rozdíl od většiny svých kolegů z nové vlny, kteří se k práci vrátili dříve či později ještě během sedmdesátých let, právě jeho postihl zákaz na sedmnáct let. Marně během vynucené odmlky usiloval o zfilmování Hrabalovy Příliš hlučné samoty. Pouze v roce 1976 mu bylo umožněno natočit dokumentární portrét dirigenta Václava Neumanna nazvaný Etuda o zkoušce, který získal Stříbrného medvěda na Berlinale za nejlepší krátký film.

Umělecké uplatnění nakonec Evald Schorm nalezl na divadelních jevištích. Sám do divadla často chodil, a také v něm, stejně jako ve filmu, využíval svoji atypickou režisérskou metodu a specifickou práci s herci. Pokorným, empatickým, zároveň i sebeshazujícím přístupem v nich vzbuzoval pocit důvěry i svobody. Herce vedl jen volně, zároveň je však nenásilně dokázal přivést do výrazové polohy, o níž měl předem vytvořenou představu.

V divadelním prostředí se Evald Schorm věnoval činohře i opeře a celkem inscenoval na sedm desítek titulů. Již roku 1966 režíroval v Činoherním klubu Zločin a trest a dva roky nato natočil stylizovaný krátkometrážní film Carmen nejen podle Bizeta, v němž zkomprimoval stejnojmenné experimentální představení tehdy ještě libereckého Studia Ypsilon. V roce 1976 začal spolupracovat s Divadlem Na zábradlí - a podle pamětníků tehdy diváci tvořili fronty od pokladny až na nábřeží Vltavy.

Schormův film Den sedmý – osmá noc je zdrcující alegorií o animální podstatě společnosti s „lidskou tváří“. | Video: Bontonfilm

Že to byly inscenace jedinečné, dokládá kupříkladu skutečnost, že na základě jeho dramatizace Bratří Karamazových z roku 1979 dodnes vznikají aktualizované inscenace na předních tuzemských scénách. Čtrnáct let mělo hru v repertoáru Dejvické divadlo a v současnosti patří k tomu nejlepšímu také v pražském Činoherním klubu.

Schormova umělecká stopa zůstala nesmazatelná i v dalších divadlech, třeba v ústeckém Činoherním studiu nebo v Semaforu, a také v Laterně Magice. Představení Kouzelný cirkus, jež mělo premiéru v roce 1977 a jehož duchovním otcem byl právě Evald Schorm, se hraje dodnes. Má za sebou více než 6400 repríz.

K hranému filmu se režisér, po němž je pojmenované pražské artové kino Evald, mohl vrátit až roku 1988, kdy natočil drama Vlastně se nic nestalo podle scénáře lékařky Jaroslavy Moserové-Davidové. Premiéry snímku o vztahu mezi matkou a dcerou, zdeformovaném přemrštěnou mateřskou láskou i výčitkami svědomí, se ale tvůrce již nedočkal, stejně jako se nedožil otevírání barrandovských trezorů. Zemřel 14. prosince 1988, pouhý den před svými sedmapadesátými narozeninami.

Evald Schorm v šedesátých letech občas ztělesnil menší role ve snímcích svých kolegů. Nejzásadnější postavu hrál v podobenství O slavnosti a hostech, které roku 1966 natočil Jan Němec. Schorm v něm vytvořil postavu "mlčenlivého hosta" s posmutnělou tváří, jenž se jako jediný odmítne z donucení veselit na narozeninové oslavě autokratického hostitele - a odejde.

Nepřevzít cenu z rukou ministra současné vlády, která získala důvěru jen díky podpoře nereformované komunistické strany, proto není - i v symbolických kontextech této filmové postavy - žádné teatrální gesto členů Schormovy rodiny. Je to rozhodnutí, které je v souladu s mravní integritou, jíž Evald Schorm po celý svůj život zosobňoval. Za kamerou i před kamerou, v pracovním i soukromém životě.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Corbyn by prý při novém referendu o brexitu zůstal neutrální

V případě referenda o brexitové dohodě vyjednané vládou Labouristické strany by její lídr Jeremy Corbyn zaujal neutrální stanovisko a neprosazoval žádnou ze dvou možností. Britský opoziční předák dnes tento svůj záměr potvrdil v debatě s občany, kterou vysílala BBC. Před asi 150 diváků postupně předstoupili lídři čtyř nejsilnějších politických stran a museli se vypořádat s těžkými otázkami i bezprostředními reakcemi publika. Předseda britské vlády Boris Johnson řekl, že bez dokončení brexitu nelze skutečně oživit ekonomiku Británie.

Labourista Corbyn čelí dotazům ohledně svého názoru na vystoupení z Evropské unie dlouhodobě a kvůli nejasným vyjádřením je terčem kritiky a posměchu ze strany vládních konzervativců. Ačkoli dnes neřekl, zda odchod své země z EU v principu podporuje, či nikoli, podle britských médií poprvé jasně řekl, jak by se zachoval v případě referenda o svém brexitovém plánu.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Neymar se po výletu na Davis cup vrátil do sestavy PSG

Brazilský útočník Neymar se po delší zdravotní pauze vrátil na hřiště, odehrál 65 minut a pomohl fotbalistům Paris St. Germain k domácí ligové výhře 2:0 nad Lille. Obhájci titulu po ní vedou tabulku s náskokem 11 bodů.

Nejdražší hráč světa Neymar nastoupil poprvé od zranění stehna z říjnové reprezentační přípravy. Kouč Thomas Tuchel ho zařadil do základní jedenáctky i přesto, že Neymar v týdnu o své vůli odletěl na finálový turnaj tenisového Davisova poháru. V úterý večer v Madridu sledoval zápas světové jedničky Rafaela Nadala.

Neymar byl na hřišti u obou branek PSG, které v prvním poločase vstřelili Mauro Icardi a Ángel di María. V 65. minutě ho vystřídal Kylian Mbappé.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Americký regulátor označil čínské firmy Huawei a ZTE za ohrožení národní bezpečnosti

Americká Federální komise pro spoje (FCC) dnes jednohlasně označila čínské firmy Huawei a ZTE za ohrožení národní bezpečnosti. Největšími klienty těchto firem jsou v USA hlavně venkovští operátoři, kteří při nákupu produktů a služeb Huawei a ZTE nemohou napříště využít prostředky z vládního fondu, jenž má k dispozici 8,5 miliardy dolarů (bezmála 197 miliard Kč). Telekomunikační regulátor navrhuje, aby se čínské vybavení stávajících telekomunikačních sítí nahradilo, informovala agentura Reuters.

Jde o poslední z řady kroků americké vlády, jejichž cílem je zamezit nákupu vybavení od Huawei a ZTE. Konečné nařízení jejich vybavení ze sítí odstranit se podle Reuters očekává nejdříve příští rok. Huawei krok FCC považuje za nezákonný a komisi žádá, aby rozhodnutí "založené na iracionálních spekulacích a dohadech" znovu zvážila.

před 4 hodinami

Airbnb mimo USA a Čínu měla loni zisk 46 milionů USD

Aktivity Airbnb mimo Spojené státy a Čínu loni vykázaly zisk 46,47 milionu USD (1,1 miliardy Kč) ve srovnání se ztrátou 97,22 milionu USD v předchozím roce. Uvádí to zpráva, kterou firma zprostředkovávající ubytování v soukromí předložila úřadům v Irsku a jejíž obsah dnes zveřejnila. Výnosy, které tvoří poplatky vybrané Airbnb, nikoliv celkové peníze vybrané od hostů, se zvýšily o více než 35 procent na 2,42 miliardy USD (56 miliard Kč).

Další zprávy