Od konce roku 2017 se osmnáctičlenná Švédská akademie, která o laureátech rozhoduje, potýkala s aférou kolem sexuálního obtěžování a předloni kvůli tomu musela udělení Nobelovy ceny za literaturu odložit.
Naděje, že prestižní instituce napraví pošramocenou pověst, se však nenaplnily ani vloni. Akademie ocenila rakouského autora Petera Handkeho, kritizovaného kvůli prosrbským postojům za války v bývalé Jugoslávii 90. let minulého století. Na protest porotu opustili dva externí hodnotitelé.
Vedle těchto událostí se pochyby nad literární povahou díla amerického hudebníka Boba Dylana, který cenu překvapivě vyhrál roku 2016, zdají banální, píše agentura AFP.
Ta rovněž připomíná, že pět z posledních šesti Nobelových cen za literaturu si odnesla Evropa, což posiluje naděje jiných kontinentů.
Sázkaři mezi ženami často zmiňují Kanaďanky - šanci mají esejistka a básnířka Anne Carsonová nebo autorka slavného antiutopického románu Příběh služebnice Margaret Atwoodová, stejně jako Američanky Joyce Carol Oatesová a Marilynne Robinsonová.
Z amerických autorů jsou ve hře postmodernisté Thomas Pynchon nebo Don DeLillo.
"Pokud akademie ví, co je pro ni dobré, zvolí Jamaicu Kincaidovou," napsal Björn Wiman, kulturní redaktor švédského listu Dagens Nyheter. Jednasedmdesátiletá spisovatelka z Antiguy, která má také americké občanství, píše romány o tématech jako rasismus, kolonialismus či rovnost pohlaví. "Je tedy přesně tou osobností, která by naplnila ideály ocenění, jak je vytyčil jeho zakladatel Alfred Nobel," domnívá se Wiman.
Podobnými otázkami se ve svých dílech zabývá i další nadějná kandidátka na Nobelovu cenu za literaturu pocházející z Karibiku, Maryse Condé z francouzského ostrova Guadeloupe.
Mezi muži si u sázkařů vysoko stojí Japonec Haruki Murakami, Keňan Ngugi wa Thiong'o, španělský romanopisec Javier Marías a jihokorejský básník Ko Un. Pro Keňana hovoří i fakt, že Afričan dostal Nobelovu cenu za literaturu naposledy v roce 2003. Tehdy jím byl John Maxwell Coetzee z Jihoafrické republiky.
V Evropě se pozornost stáčí k literátům z východní části kontinentu a Balkánu; cenu by mohli dostat například Maďaři László Krasznahorkai a Péter Nádas, rumunský postmodernista Mircea Cartarescu, Albánec Ismail Kadare nebo Ruska Ljudmila Ulická.
V širší skupině favoritů je také česko-francouzský romanopisec Milan Kundera.
Švédská literární kritička Madelaine Levyová se ale domnívá, že vkusu Švédské akademie spíš odpovídá provokativní francouzský autor Michel Houellebecq se svým "pesimistickým pohledem na současnou Evropu a negativním názorem na lidstvo", jak napsala. "Tvoří skvělá literární díla o slabých a odporných stránkách člověka," konstatuje Levyová.
Naopak literární server Lithub.com akademii zapřísahá, ať "hlavně proboha prosím nedává cenu Houellebecqovi".
Podle švédského novináře a nakladatele Svanteho Weylera je možné, že Nobelovku dostane osmašedesátiletá Angličanka Hilary Mantelová, držitelka již dvou Bookerových cen za trilogii o Thomasu Cromwellovi. "Mohla by uspět díky tomu, že skloubila extrémně přesné intelektuální popisy a zároveň oslovila širokou veřejnost," říká Weyler, podle nějž Mantelová pomohla k rehabilitaci žánru historického románu, ba z něj "udělala přední žánr současné světové literatury".
Také britský deník Guardian očekává, že tajnůstkářstká porota Švédské akademie letos vybere bezpečného vítěze, kterého nikdo nebude rozporovat. Ze 116 dosavadních laureátů cenu dostalo jen 15 žen, naposledy vloni Polka Olga Tokarczuková. Vítěz si odnese 10 milionů švédských korun, v přepočtu téměř 26 milionů korun.
