Vedou světový festival i muzeum. Do Varšavy teď znovu pozvali české Collegium 1704

Dita Hradecká Dita Hradecká
23. 8. 2021 11:58
Chopin a jeho Evropa se jmenuje varšavská přehlídka, kde Chopinovy hudby paradoxně není až tolik. Sází na kontext, zejména tvorbu 19. století, v podání světových souborů a sólistů. Dobové nástroje tu znějí stejně často jako ty moderní. Na jevišti Národní filharmonie toto pondělí a úterý již poněkolikáté vystoupí také pražský barokní orchestr Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem.
Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse na festivalu Chopin a jeho Evropa vystoupilo už v roce 2019.
Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse na festivalu Chopin a jeho Evropa vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/Narodowy Instytut Fryderyka Chopina
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Wojciech Grzędziński/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC
Collegium 1704 na festivalu vystoupilo už v roce 2019. | Foto: Darek Golik/NIFC

Varšava (od naší spolupracovnice) - Festival často pořádá dva koncerty denně, takže i krátká návštěva polské metropole může zájemce uspokojit.

Dramaturgie, která vedle sebe staví etablované kádry světové historie vedle neznámých a lokálních autorů, je dílem uměleckého šéfa festivalu Stanisława Leszczyńského. Má jednoduchý recept: skvělé zahraniční umělce nechává hrát polskou hudbu. Často jde o neznámá díla, obnovené premiéry nebo zapomenuté skladatele.

Takto již pražský orchestr hrající na historické nástroje Collegium 1704 ve Varšavě dříve představil operu Jana Stefaniho, autora českého původu působícího v polských královských službách, nazvanou Údajný zázrak aneb Krakovani a horalé. Toto pondělí uvede málo hranou část Mozartovy tvorby spolu s díly Josefa Myslivečka.

V úterý pak zazní jedna ze mší emblematického autora orchestru Jana Dismase Zelenky vedle duchovní tvorby polských barokních skladatelů Marcina Mieleczewského a Bartołomieje Pękiela.

"Jediná šance pro zapomenutou polskou hudbu jsou špičkoví zahraniční interpreti, kteří se jí chopí bez zátěže tradice," míní umělecký šéf přehlídky Leszczyński o přestávce mezi odpoledním a večerním koncertem. Ten začíná až v devět večer, ani po jedenácté se však nikdo nezvedá, aby stihl metro. Publikum naopak žádá přídavky.

Program festivalu je zcela autorský, říká Leszczyński. "Představujeme zdroje a inspirace tvorby Fryderyka Chopina. Jde o hudbu, kterou poslouchal, která zněla kolem něj ve Varšavě, ale také v Německu, ve Francii. Víme třeba, že Chopin miloval operu, hlavně melodie Vincenza Belliniho. A za třetí chceme ukázat Chopinův vliv na evropskou hudbu," popisuje ideu festivalu, který považuje za své dítě.

Uvažoval o něm už od 90. let minulého století, příležitost se ale naskytla až roku 2001, kdy polský parlament uzákonil vznik Národního institutu Fryderyka Chopina. Ten na sebe vzal péči o skladatelovu pozůstalost i nehmotné dědictví. A Leszczyński se stará příkladně.

V muzeu, jež naplňuje standardy 21. století i nároky na informativnost a interaktivitu, je umístěna životopisná expozice o polsko-francouzském romantikovi. V moderní budově naproti desítky lidí pracují na digitalizaci, vědecké činnosti, přípravě kongresu, publikacích, festivalu a Chopinově soutěži. Ta je pochopitelně velkou událostí, cenu z ní chce mít v životopisu každý klavírista. Koná se jednou za pět let a odsunutý 15. ročník začne ve Varšavě už za pár týdnů.

"Soutěž, to je mordování Chopina," mávne však rukou umělecký šéf festivalu. Lidé ji prý vnímají jako fotbalový nebo boxerský zápas. S Chopinem a jeho světem nemá nic společného, argumentuje Leszczyński. Proto založil soutěž novou, kde se hraje pouze na dobové nástroje. "Chopin se moderních Steinwayů nedožil, styl interpretace byl v 19. století zcela jiný. Cesta k němu vede skrze historické nástroje. Takových institut vlastní mnoho, rekonstruovaných originálů i kopií," objasňuje.

Na dobový nástroj se mu podařilo přilákat několik velkých jmen. "Máme nahrávku Garricka Ohlssona na historický klavír, i když ten kvůli pianistově robustní konstituci málem nevydržel," směje se umělecký šéf.

Nahrávka je k dispozici podobně jako desítky dalších, které díky festivalu vznikly. Tvoří jedinečnou diskografii, kde lze najít dosud nevydaná díla. "Natáčení předchází koncertu a to má svá plus: muzikanti to perfektně umí a na koncertě pak září," pochvaluje si Leszczyński a ukazuje exemplář už vyprodaného CD české sopranistky Hany Blažíkové. "Toto je nejlepší provedení Chopinových písní, nejen podle mého názoru," říká.

Umělci na festival přijíždějí právě díky Leszczyńskému a jeho originální dramaturgii. A také se vracejí. Belcea Quartet, klavíristka Martha Argerichová, houslista Fabio Biondi a jeho soubor Europa Galante nebo české Collegium 1704.

"Záleželo mi na tom, aby byl festival úplně jiný než běžné standardy filharmonie nebo jiných přehlídek. Chtěli jsme zrušit onen mechanismus hotel - zkouška - koncert - hotel - odlet. Interpreti, kteří k nám přijíždějí, jsou elitou svého oboru. A my je považujeme spíše za velkou rodinu," uzavírá muž, díky němuž stále více sólistů, souborů i dirigentů poznává polskou hudbu.

Chopin a jeho Evropa

(Pořádá Národní institut Fryderyka Chopina)
Varšava, Polsko, 14. až 31. srpna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

V kancelářské budově v Brně vyhrožoval muž se zbraní, policie ho zajistila

Policisté zasahují v Brně v Holandské ulici. V jedné z kancelářských budov tam vyhrožoval muž se zbraní. Policie evakuovala 200 lidí, muže zajistila. Budovu prohlíží, řekl mluvčí policie David Chaloupka.

"Je potřeba prověřit ty prostory, proč ten člověk tam byl, co tam dělal a jestli nebyl s někým. Zásah ještě probíhá," řekl Chaloupka. Na místě je i záchranná služba, řekla bez dalších podrobností její mluvčí Michaela Bothová. Zatím se proto nedá říct, zda nejsou záchranáři na místě jen preventivně.

Holandská ulice je komplex několika kancelářských budov, denně tam dojíždí pracovat stovky lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy