Recenze: Žádná falešná romantika. Collegium 1704 přelomově zahájilo Pražské jaro

Recenze: Žádná falešná romantika. Collegium 1704 přelomově zahájilo Pražské jaro
Pořadatelé všem hostům měřili teplotu.
Ve Smetanově síni Obecního domu, která má čtyřnásobnou kapacitu, sedělo 305 lidí v respirátorech roztroušeně po jednom či po dvou.
Koncertu se zúčastnili také ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO...
... ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD...
Foto: Petra Hajská
Dita Hradecká Dita Hradecká
13. 5. 2021 12:09
Že bude zahájení letošního 76. ročníku Pražského jara mimořádné, rozhodl už okamžik, kdy vedení festivalu oslovilo Václava Lukse, zakladatele a vedoucího souboru Collegium 1704, zaměřeného na historicky poučenou interpretaci především barokní hudby.

Jedinečnost středečního koncertu, který se opakuje ještě ve čtvrtek, spočívala také v tom, že se uskutečnil po loňském čistě virtuálním ročníku a předlouhé abstinenci od živých vystoupení. I proto byl na obou stranách - u publika i muzikantů - patrný silný náboj pozitivního očekávání.

Konání akce umožnil pilotní projekt ministerstva kultury. Publikum bylo předem otestováno metodou PCR, na místě se příchozím měřila teplota. Ve Smetanově síni Obecního domu, která má čtyřnásobnou kapacitu, sedělo 305 lidí v respirátorech roztroušeně po jednom či po dvou.

Orchestr, jehož hráči naštěstí mohli sejmout roušky, značně posílili hostující hudebníci ze všech koutů Evropy. Collegium 1704 hrálo na své poměry v obřím obsazení: třicet smyčců, šest lesních rohů, poprvé s tubou či dvěma harfami. A poprvé se pustilo do zatím neprobádaného období pozdního romantismu.

Historicky poučená interpretace neznamená vyměnit kovovou flétnu za dřevěnou a natáhnout struny z ovčích střev. Je to specifický vztah k notovému zápisu i pramenům. Znamená zkoumat každou frázi a ptát se, co říká, co skladatel zamýšlel.

Je velký rozdíl, hraje-li orchestr známou kompozici po sté a jen ji "opráší" na několik zkoušek nebo učí-li se ji hráči jako úplně novou - jen tak lze asi učinit z provedení obrozující záležitost.

Dirigent Luks šel ve zkoumání partitury do nejmenších detailů. Jeho vize byla zřetelná, protože měl k dispozici nesmírně disciplinovaný soubor, který mu umožnil modelovat všechny ty drobné motivy, leckdy i jednotlivé tóny, přesně umísťovat akcenty.

Záznam středečního zahájení 76. ročníku Pražského jara v podání Collegia 1704. Foto: ČTK | Video: Česká televize

Vyniklo to třeba v artikulaci témat Vltavy, kde flétnové a klarinetové "pramínky" zněly zřetelně diferencovaně. V Šárce překvapil mohutný zvuk, jímž dobové nástroje naplnily sál. Recitativní, "vyprávěcí" úseky této nejepičtější básně odkazují až někam k baroku, což Luks se svými hráči umí.

Leckde došlo i na divoce surové vyznění připomínající Wagnerovu Jízdu valkýr - i to Smetanův "příběh" požaduje.

Velmi plasticky, mnohovrstevnatě působila báseň Z českých luhů a hájů, pečlivá artikulace a ukázněné tempo se vyplatily v extrémně náročných fugatových úsecích. Zde nejnápadněji vynikl dobový přístup hry, kdy smyčce používají glissando, tedy sklouznutí z jednoho tónu na druhý.

Tábor a Blaník považuje dirigent za vrchol Smetanova cyklu a tak také tyto dvě závěrečné básně, založené na husitském chorálu, při provedení vyzněly.

Je až podivuhodné, jak se hudebníci zvyklí na barokní patos dokázali převtělit do zcela jiného výrazu. Žádná falešná "romantika", jen vroucnost a zanícení. Zároveň se jim - i přes ztížené podmínky způsobené protipandemickými opatřeními - podařilo dát koncertu nadhled a lehkost. A byť je zde řeč o detailech, celý večer, i protože se hrálo bez pauzy, vyzněl jako jedna strhující a napínavá skladba.

Tato Má vlast pravděpodobně nevzbudí polemiky jako před 25 lety, kdy se jí na Pražském jaru ujali anglický dirigent Roger Norrington a soubor historických nástrojů London Classical Players. Především jsou principy dobově poučené interpretace dnes už součástí mainstreamu a také naše ucho přivyklo specifické barvě instrumentů, kterou se naučilo oceňovat.

Zároveň se tentokrát nedá mluvit o šokujícím pojetí či dirigentské svévoli: nad vším vládla muzikantská přirozenost a nakažlivý entuziasmus účinkujících.

Být v koncertním sále izolovaný od ostatních je zvláštní pocit. Za normálních okolností by takto slabá návštěvnost znamenala propadák, ale výkon, jehož jsme byli svědky a který je v dějinách Collegia 1704 dozajista přelomový, by zasloužil nabité auditorium. Snad hudebníkům poskytly dostatečnou satisfakci výkřiky "Bravo!", i když je tlumily roušky.

Mnohem víc lidí, doufejme, sledovalo živý záznam na webu České televize, sociálních sítích nebo v rozhlasu. Možnost znovu si připomenout mimořádný večer ze záznamu stále existuje a zdá se lákavá. Zároveň ale potvrzuje fakt, že živé provedení nenahradí sebelepší technika.

Zahajovací koncert Pražského jara

Collegium 1704
Václav Luks - dirigent
Obecní dům, 12. května.

 

Právě se děje

před 12 minutami

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard Kč

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
Další zprávy