Šavlozubá Prodaná nevěsta. Opera má premiéru 205 let poté, co ji Rejcha složil

Boris Klepal Boris Klepal
15. 7. 2021 12:00
Jako vychytralého gaunera, který zároveň naivně skáče lidem na lep, líčí režisér Tomáš Studený titulní postavu opery Gusman od skladatele Antonína Rejchy. Světovou premiéru bude mít 205 let poté, co vznikla, tento čtvrtek na Olomouckých barokních slavnostech.

"Na zkouškách jsme si dělali legraci, že Gusman je šavlozubá Prodaná nevěsta," směje se pětačtyřicetiletý Studený podobnosti Rejchova díla s nejpopulárnější českou operní komedií.

Titulní hrdina Gusman se rovněž vrací domů z dlouhých cest a pod falešnou identitou získá zpět snoubenku i dědictví. Všeho se musel vzdát kvůli intrikám lakomého strýce. Jenže dějištěm Rejchovy opery, která vznikla na motivy pikareskního románu Guzmán de Alfarache od Matea Alemána, je španělské Toledo.

Představitel hlavní role, barytonista Roman Hoza, vnímá Gusmana jako velkého sympaťáka. "Lidé mají takové vykuky rádi, když je nemusí snášet na vlastní kůži a mohou je sledovat v divadle," přibližuje jednatřicetiletý pěvec.

Svou postavu líčí jako někoho, kdo se nebojí riskovat a dělat si z lidí blázny, což je Hozovi sympatické. Zároveň se mu to zdá až strašidelné. "Gusman lže na potkání, i když tím vlastně upozorňuje na to, aby lidé každému nevěřili a nebyli zbytečně naivní," zamýšlí se.

Gusmana vnímá jako kombinaci barona Prášila s Robinem Hoodem. Nemá jednoduchý život: umí si pomocí různých legrácek a podvůdků přijít na své, zároveň se ale protlouká ze dne na den.

Barytonista si před čtvrteční premiérou pochvaluje spolupráci se svým bratrem Tadeášem Hozou, který zpívá Gusmanova kumpána. "Pedrilo je pohotový, vtipný, stačí mu něco naznačit a on okamžitě reaguje," vysvětluje Roman Hoza, kterému to se sourozencem podobně klape v životě.

Autor opery Antonín Rejcha žil v letech 1770 až 1836. Beethovenův současník byl respektovaný skladatel i pedagog, profesor pařížské konzervatoře a člen francouzské Akademie krásných umění. Jeho hudba je napsaná s řemeslnou zručností, současná inscenace ale vyzdvihuje především její inteligentní humor. Ukazuje, že Rejcha se nebál experimentovat. Možná i proto se jeho díla nehrála tak často jako jiných autorů.

Roman Hoza a Tadeáš Hoza na zkoušce Gusmana.
Roman Hoza a Tadeáš Hoza na zkoušce Gusmana. | Foto: Daniel Berka

Pro režiséra Studeného je letošek rokem francouzských komických oper. V libereckém Divadle F. X. Šaldy uvedl na jaře operní komedii Dcera pluku, která má podobný formát jako Gusman - uzavřená hudební čísla propojují mluvené dialogy přeložené do češtiny.

Studený si doplnil literární vzdělání, když díky Rejchově opeře poznal pikareskní román. "Je to žánr zlatého věku španělského umění," přibližuje dobu vzniku literární předlohy opery, kdy žil také autor Dona Juana Tirso de Molina a vyšel Cervantesův román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha.

Gusman je podle Studeného typický picaro - antihrdina, šibal a podfukář, opak protagonistů rytířských a pastorálních románů. Není to idealizovaná postava, má až krutě realistické rysy.

Rejchova opera neodráží tehdejší společnost a její problémy, jak bývalo zvykem v pikareskním románu. Příběh je univerzální, nezávislý na době a odehrává se v osobní rovině.

"Rejcha čerpá z literární předlohy volně a na mě to působí podobným dojmem jako úpravy Shakespearových děl, které se dělaly v 19. století: například k Romeovi a Julii se klidně dopsal happy end," přibližuje dobovou praxi Studený. Sám na závěr Gusmana přidal moralitu v duchu doby i autorského záměru. "Otextoval jsem ji česky a ponaučení o tom, že jen z plodů svého potu pravé získáš bohatství, jsem si vypůjčil z románu," doplňuje režisér.

Dirigent Jakub Kydlíček.
Dirigent Jakub Kydlíček. | Foto: Daniel Berka

Gusman se nedochoval celý, vyžadoval tak rozsáhlejší rekonstrukci. "Doplňovali jsme ho částmi z Rejchových oper Cagliostro a Bégri, které vznikly ve stejném období," doplňuje houslistka Veronika Manová, která se na rekonstrukci díla podílela.

Vyzdvihuje zejména spolupráci s muzikoložkou Janou Frankovou, specialistkou na francouzskou hudbu této epochy. "Má spoustu kontaktů v Paříži a povedlo se nám díky ní dostat v Bibliothèque nationale k bedně rejchovských materiálů, které ještě ani nebyly katalogizovány, a mohli jsme z nich čerpat," pochvaluje si Manová.

Ta se o Rejchovo dílo zajímá celoživotně, na rozdíl od režiséra Studeného a barytonisty Hozy, kteří se s jeho hudbou zatím setkávali sporadicky. Veronika Manová už "s Rejchou" absolvovala univerzitu a je také členkou Rejchova kvarteta, kde se snaží propagovat jeho hudbu.

"Stát se součástí platformy, která umožňuje uvést také Rejchovu operu, pokládám za skvělou příležitost," kvituje. Dodává, že skladatel sice nebral komickou operu jako rovnocenný žánr, chtěl ale ukázat, že ji svede napsat tak, aby se líbila publiku a zároveň zachovala vysokou hudební kvalitu.

Opera Gusman bude na Olomouckých barokních slavnostech uvedena třikrát od 15. do 17. července, vždy večer v Tereziánské zbrojnici. Festival potrvá do 9. září, kdy ho zakončí Koncert ke slávě Sloupu Nejsvětější Trojice.

 

Právě se děje

Další zprávy