Exaltovaná prosba k Bohu a pláč v kostele. Začaly Letní slavnosti staré hudby

Boris Klepal Boris Klepal
21. 7. 2021 11:35
Hudbou 16. století a úvahami o pomíjivosti života i posledních věcech člověka provedl lipský Calmus Ensemble návštěvníky prvního pražského večera letošních Letních slavností staré hudby.

Kostel Panny Marie na Slovanech, kde se úterní koncert konal, přiléhá k Emauzskému klášteru. Jeho jméno je odvozeno od místa, kde se Kristus po zmrtvýchvstání zjevil učedníkům.

Calmus Ensemble své vystoupení vyklenul ze zhudebněných pasáží pláče proroka Jeremiáše, které podle tradice náleží ke dvěma dnům předcházejícím vrcholu křesťanského roku: k Zelenému čtvrtku a Bílé sobotě. Hudba a místo jako by tak obsáhly pašijový smutek i radost z věčného života.

Ve zpívaných textech se mísila latina Jeremiášova pláče, jenž zněl ve zhudebnění Orlanda di Lassa, s německými texty kompozic Thomase Stolzera a Leonharda Lechnera. Všichni tvořili převážně v 16. století.

Calmus Ensemble jako by chtěl alespoň vzdáleně připomenout stylovou rozevlátost, která charakterizuje jeho nahrávky. Soubor založený roku 1999 pro ně často vymyslí zastřešující téma, pod které se pak vejdou rozdílní autoři sjednocení částečně vokálním aranžmá, ale především konzistentním podáním.

Na zatím poslední řadové nahrávce nazvané Landmarks se tak sešel kanadský písničkář Leonard Cohen s nedávno zesnulým estonským skladatelem Veljem Tormisem, francouzským klasikem 20. století Francisem Poulencem, rakousko-americkým kabaretiérem Georgem Kreislerem či současným afroamerickým držitelem Pulitzerovy ceny Paulem Moravcem.

Úterní vystoupení bylo oproti nahrávkám koncentrovanější, vnitřně propojené vážným námětem i dobou vzniku skladeb. Calmus Ensemble však ani v poměrně úzce vymezených hranicích nezapomněl na ohromnou lehkost, se kterou zpívá.

Provedení dominovaly vzájemně se prolínající hlasy, z jejichž pětinásobného souzvuku jako vlny vystupují jednotlivé linie a zase se vracejí do společného, hladce plynoucího proudu. Ze světlé barvy souboru se nevyděloval ani basista ve spodních polohách.

Koncert provázel také náznak hry s kontrastními afekty, který do pozdní renesance vnesl předzvěst barokního myšlení.

Vrcholný autor franko-vlámské školy Orlando di Lasso byl dvorním skladatelem bavorského vévody a navzdory nechuti k cestování se roku 1562 objevil také v Praze, kde se účastnil korunovace Maxmiliána II. českým králem. Jeremiášův pláč v Lassově zhudebnění zní jako působivá pěvecká meditace, které záleží více na srozumitelném sdělení než rafinovaném vícehlasu. Na poměry pozdní renesance jde autor bez okolků k věci a na konci každé části vyzývá Jeruzalém, aby se obrátil ke svému Bohu.

Obě části pláče uvedl Calmus Ensemble německy zpívanými skladbami - kontrastním prvkem nebyl jen rozdílný jazyk, ale také zpěvnější, místy až písňový charakter zhudebněných veršů.

Koncert zahájilo moteto Herr, wie lang wilt du mein so gar vergessen? nejstaršího z autorů večera Thomase Stolzera. Foto: Petra Hajská | Video: Naxos

Koncert zahájilo moteto Herr, wie lang wilt du mein so gar vergessen? nejstaršího z autorů večera Thomase Stolzera. Žalm biblického krále Davida v překladu Martina Luthera otevřel vystoupení exaltovanou prosbou o pozornost Boha i zklidňující vírou v jeho dobrotu.

Před druhou částí pláče, určenou na Bílou sobotu, zazněla série skladeb Leonharda Lachnera, která shrnula lidský život v pěti fázích od narození až ke smrti. Úvodní Nahý jsem vyšel z lůna a záverečná Bůh dává, Bůh bere ohraničily inteligentně sestavený cyklus takřka jako popěvky. Vyjádřily silnou emoci, zároveň ale braly běh života se vším, co přináší. Mezi nimi vznikl oblouk postupující k asymetrickému vrcholu třídílnou meditací Pane, skryj mě ve svém příbytku.

Vážnou atmosféru večera ukončil barytonista Ludwig Böhme: poděkoval publiku a vyzval ho k nákupu cédéček s možností autogramiády - jako by byl rád, že už ty vážné věci mají všichni za sebou.

Následovalo bohatě zdobené vícehlasé aleluja od Johanna Sebastiana Bacha, k němuž se lipské sdružení jako k nejslavnějšímu domácímu autorovi pochopitelně hlásí - tento způsob ale nebyl z nejšťastnějších. Klidný druhý přídavek zapůsobil jako okaté sdělení, že už je opravdu konec.

Letní slavnosti staré hudby pokračují do 5. srpna dalšími šesti koncerty. Hudbu pozdního středověku představí italský soubor La fonte musica v kostele sv. Martina ve zdi. V barokním sále Šlechtovky o dva dny později flétnistka Jana Semerádová s cembalistou Erichem Traxlerem uvedou své společné album Chaconne pro princeznu.

Staré irské písně čekají publikum v zahradách trojského zámku v podání souboru A nocte temporis. Španělský ansámbl Le ritirata a violoncellista Josetxu Obregón zavedou diváky do barokního a klasicistního Španělska, taneční hudbu téže země má na programu soubor Capella de Ministers. Letošní ročník pak v kostele sv. Šimona a Judy uzavře rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum programem Les Plaisirs de Versailles.

Calmus Ensemble

(Koncert pořádaly Letní slavnosti staré hudby)
Kostel Panny Marie na Slovanech, Praha, 20. července.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Zpravodaj Středočeského kraje už nebude vydávat Mafra. Vadil střet zájmů i cena, uvedla hejtmanka

Středočeský kraj vypověděl smlouvu na vydávání zpravodaje Středočech. List vydávala bývalá firma premiéra Andreje Babiše Mafra. Současná hejtmanka Petra Pecková (STAN) krok zdůvodňuje nejen Babišovým střetem zájmů, ale i cenou zakázky. Plánuje proto vypsat nové výběrové řízení. Informoval o tom Deník N.

"Tuto zakázku jsme rozhodně považovali za spornou a vnímali jsme ji jako střet zájmů," řekla Deníku N Pecková. "Jako vedení složené z členů STAN bychom nezadali takto významnou zakázku firmě šéfa naší strany,“ dodala v narážce na propojení své předchůdkyně Jaroslavy Pokorné Jermanové, která je místopředsedkyní hnutí ANO, a majitele Mafry. Firma měla od kraje inkasovat během dvou let téměř 17,7 milionu korun bez DPH, její původní nabízená cena přitom činila 10,6 milionu.

Zdroj: Domácí
před 1 hodinou

Lidstvo musí dospět a dělat víc pro ochranu klimatu, řekl Johnson v OSN. Svět se podle něj blíží k bodu zlomu

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety.

"Máme úžasnou moc věci změnit, měnit věci k lepšímu a úžasnou schopnost zachránit se," uvedl Johnson v projevu ke světovým lídrům před nadcházející klimatickou konferencí v Glasgow, která začne 31. října.

Listopadová klimatická konference OSN (COP26) si klade za cíl vyvolat mnohem ambicióznější globální opatření na ochranu klimatu a peníze na jejich zaplacení. Podle klimatologů i dalších odborníků bude nejspíš poslední šancí, jak zmírnit předpokládané katastrofální dopady globálního oteplování.

"Musíme ukázat, že jsme schopni se učit a dospívat a nakonec převzít odpovědnost za destrukci, kterou způsobujeme, nejen na naší planetě, ale i sobě samým. Je načase, aby lidstvo dospělo," řekl Johnson. Lidstvo zároveň přirovnal k 16letému člověku. "Dostali jsme se do toho osudového věku, kdy zhruba umíme řídit a víme, jak odemknout skříňku s alkoholem a věnovat se všem druhům aktivit, které jsou nejen potenciálně trapné, ale také mohou pro nás i pro ostatní představovat konečnou," podotkl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy