Klasická hudba

Beňačková a Hrůša převezmou Cenu Antonína Dvořáka

Na koncertu České filharmonie v pražském Rudolfinu příští středu 14. dubna sopranistka Gabriela Beňačková a dirigent Jakub Hrůša převezmou Cenu Antonína Dvořáka za roky 2019 a 2020. Získali ji za dlouholetou propagaci české hudby doma i v zahraničí. Od roku 2009 ocenění uděluje Akademie klasické hudby, která pořádá festival Dvořákova Praha.

Koncert se uskuteční bez publika, přenášet ho bude program ČT art. Vystoupí gruzínská houslistka Lisa Batiašviliová. Po boku hlavního hostujícího dirigenta filharmoniků Hrůši provede Třetí houslový koncert Camilla Saint-Saënse. Po předání ocenění a rozhovoru s laureáty zazní ve druhé části večera Brahmsovy Variace na téma Josepha Haydna a Dvořákovy Symfonické variace. Akci moderuje Marek Eben.

Zdroj: ČTK

Zemřela sólistka opery Národního divadla Jadwiga Wysoczanská-Štrosová

V Praze ve středu po delší nemoci zemřela ve věku 93 let dlouholetá sólistka opery Národního divadla (ND), sopranistka Jadwiga Wysoczanská-Štrosová. Mimo jiné zpívala v roce 1967 sopránové sólo v 9. symfonii Ludwiga van Beethovena na festivalu Pražské jaro za řízení Václava Neumanna. Poslední rozloučení se uskuteční v nejbližším rodinném kruhu, informovala za pozůstalé Barbora Tamchynová.

Wysoczanská-Štrosová, provdaná Nováková, se narodila 24. května 1927 v Praze. Její umělecká dráha začala v roce 1945 v nově formované operní scéně v Liberci. Jako sólistka během pár let zvládla široký operní sopránový repertoár, včetně Smetanovy Libuše. Začátkem 50. let odešla do tehdejší Státní opery v Brně a roku 1960 ji angažoval šéf opery Jan Seidel do ND, kde působila až do začátku 90. let.

Se souborem ND vystupovala často v zahraničí. Mimořádného úspěchu dosáhla na Holland festivalu v roce 1963, kde zpívala Rusalku s dirigentem Jaroslavem Krombholcem a pěvci Ivem Žídkem a Eduardem Hakenem. Za svou kariéru vytvořila řadu sopránových rolí, zvláště v operách Bedřicha Smetany, ale i ve světovém operním repertoáru, například jako je Aida ve stejnojmenné opeře Giuseppe Verdiho, Taťána z Evžena Oněgina Petra Iljiče Čajkovského nebo Donna Anna z Dona Giovanniho Wolfganga Amadea Mozarta. Účinkovala také v roli Kosinské ve světové premiéře Janáčkovy opery Osud.

Zdroj: ČTK

Dirigenta Rattlea v čele londýnského orchestru nahradí Pappano

Šéfdirigentem London Symphony Orchestra se stane jedenašedesátiletý v Anglii narozený Ital sir Antonio Pappano. Dlouholetý šéf římského Orchestra dell' Accademia Nazionale di Santa Cecilia a držitel šlechtického titulu kvůli tomu odstoupí z pozice hudebního ředitele Royal Opera House. Ten sídlí v londýnské Covent Garden, Pappano jej vedl od roku 2002. O změně informoval britský deník Guardian.

Pappano v čele London Symphony Orchestra od září 2024 nahradí odcházejícího šéfdirigenta Simona Rattlea. Ten nedávno oznámil, že britskou metropoli předčasně opustí a přesune se do Mnichova, kde povede Bavorský rozhlasový symfonický orchestr. Novináři to dávají do souvislosti s Rattleovou snahou být poblíž rodině, kterou má s českou manželkou Magdalenou Koženou v Berlíně, stejně jako s Rattleovým odporem vůči brexitu. V jeho důsledku britská metropole pozastavila plánovanou stavbu nové koncertní haly pro London Symphony Orchestra, za kterou se Rattle roky přimlouval.

Antonia Pappana v minulosti několikrát mohli slyšet Češi, s Orchestra dell' Accademia Nazionale di Santa Cecilia vystoupil roku 2015 na Pražském jaru, rok nato na Dvořákově Praze a znovu předloni na Pražském jaru. Tehdy ve vyprodaném Obecním domě uvedl díla Modesta Petroviče Musorgského, Bély Bartóka a Nikolaje Rimského-Korsakova.

Mou vlast na úvod Pražského jara zahraje barokní Collegium 1704

Tradiční zahajovací skladbu festivalu Pražské jaro, Smetanovu Mou vlast, zahraje 12. května český barokní orchestr Collegium 1704 pod taktovkou dirigenta Václava Lukse. Původně ohlášení interpreti Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a dirigent Vladimir Jurowski účast odvolali, kompozici by nestihli nazkoušet kvůli německým nařízením upravujícím práci orchestrů v době pandemie koronaviru.

Luks vidí možnost provést Mou vlast na dobové nástroje a v duchu interpretačních zvyklostí konce 19. století jako neobvyklou výzvu. Připomněl, že od první nahrávky Mé vlasti pod taktokvou Václava Talicha z roku 1929 se interpretace romantického repertoáru radikálně proměnila. "Naše provedení nebude muzeální rekonstrukcí. Věřím, že se nám Mou vlast podaří představit v nových barvách, a přitom s respektem k odkazu jejího geniálního tvůrce," avizuje Václav Luks.

Vstupenky na koncert zůstávají v platnosti. Informace o případných dalších změnách programu festival oznámí do 9. dubna.

Zdroj: ČTK

Orchestr FOK se bude starat o kostel sv. Šimona a Judy v Praze

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK bude od dubna spravovat kostel sv. Šimona a Judy na Starém Městě. Má se o něj starat a nadále v něm vystupovat, rozhodli pražští zastupitelé. Město kostel koupilo od Českomoravské provincie Hospitálského řádu svatého Jan z Boha - Milosrdných bratří za 99,99 milionu korun, povinnost se o něj starat od 1. dubna 2021 vetklo do zřizovací listiny FOK.

Do budovy není nutné investovat. Magistrát chtěl koupí předejít tomu, aby ji potkal podobný osud jako kostel svatého Michala, kde byl v minulosti klub či nevěstinec. Magistrát kostel dosud pronajímal za 800 tisíc korun ročně. Pokud by se v budoucnu chtěl kostela zbavit, předkupní právo má mít církevní řád.

Kostel zasvěcený svatému Šimonu Kananejskému a apoštolu Judovi byl postaven v 17. století na místě gotické památky. Po roce 1989 byl opraven, od roku 1993 jej využívá Koncertní jednatelství FOK nejen pro pořádání abonentních koncertů komorní hudby. Konají se tu také výstavy, slouží pro rozhlasové či televizní přenosy nebo vlastivědné prohlídky.

Zdroj: ČTK
Pokračovat