Současné ruské zákony zakazují nazývat válku válkou, státní média ji označují za "speciální vojenskou operaci".
Honorář a výtěžek z prodeje reklamních předmětů pošlou Pussy Riot na obnovu dětské nemocnice v Kyjevě, oznámily. "Akci jsem pojal jako občanskou povinnost," řekl serveru Seznam Zprávy pořadatel Adam Ligas.
Vystoupení feministického kolektivu proslulého kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina připomínalo koncert, který zakládající členka Marija Aljochinová před třemi roky odehrála v pražském Paláci Akropolis. Představila tam divadelní a hudební hru Riot Days, vycházející ze stejnojmenné knihy, jež se dočkala také českého překladu.
Čtvrteční večer na hraně multimediální performance a divadla stmelila elektronická punková hudba pouštěná z playbacku. Performerky vyzývaly ke každodenní revoluci. Hlavním tématem večera byla kritika pravoslavné církve, patriarchátu a prezidenta Putina i zkušenosti Aljochinové z věznění na Sibiři. Zmínky o Putinovi vyvolávaly živou reakci převážně mladého publika. Akci doprovázela videoprojekce s anglickými titulky.
Zhruba hodinové vystoupení čtyřčlenného týmu přiblížilo bouřlivou historii Pussy Riot s důrazem na jejich intervenci do hlavní moskevské katedrály Krista Spasitele. Pětice členek v charakteristických barevných punčocháčích a maskách tam v únoru 2012 křičela text "punkové modlitby" s refrénem Bohorodičko, vyžeň Putina. Spolu s ruským prezidentem tak kritizovala i hlavu pravoslavné církve, patriarchu Kirilla, který podpořil Putinovu kandidaturu v tehdejších prezidentských volbách.
Aljochinovou se dvěma členkami Pussy Riot později moskevský soud poslal na dva roky do vězení. Jekatěrina Samucevičová vyvázla s podmínkou. Aljochinová a její kolegyně Naděžda Tolokonnikovová byly propuštěny na amnestii v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku. Vězněny byly ve dvou ženských koloniích na Urale.
Vedle výzev k přeměně současné ruské politiky byli návštěvníci čtvrtečního vystoupení s hesly jako "Každý může být Pussy Riot", "Musíme změnit Rusko" nebo "Rusko bude svobodné" svědky dnes již málo vídaného kouření cigaret na jevišti.
Při jedné divočejší performanci účinkující polily přední řady vodou z několika plastových lahví. Vedle Putina, Kirilla a představitelů soudu i policie nebyl kritiky ušetřen ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Z nejznámějších členek sestavy do Prahy přijela jen třiatřicetiletá Aljochinová, která po letošním zahájení ruské invaze na Ukrajinu uprchla ze země v převleku za kurýrku donáškové služby. Z Ruska se dostala přes hranici s Běloruskem a Litvou, papíry jí pomohl vyřídit islandský umělec Ragnar Kjartansson.
Doma aktivistku hledala policie, nacionalisté jí na dveře od bytu jako varování nasprejovali písmeno Z, z něhož se stal propagandistický symbol ruské invaze. "Nemyslím, že Rusko má dál právo existovat v této podobě," sdělila Aljochinová v květnu deníku New York Times. Dodala také, že se do země jednou chce vrátit. Teď, když Rusko všechny odpůrce režimu zavírá, to ale není představitelné, dodala.
Nevybíravě se před osmi lety o Pussy Riot vyjádřil český prezident Miloš Zeman, použil při tom vulgární výrazy. Kritizovali jej za to někteří čeští politici i osobnosti veřejného života. "Choval se jako typický patriarchální hlupák," řekla k Zemanovým výrokům Naděžda Tolokonnikovová britskému deníku The Guardian.
Od akce Pussy Riot se svého času distancoval i tehdejší premiér Petr Nečas z ODS. Na strojírenském veletrhu v Brně řekl, že "musíme zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu", a konkrétně zmínil tibetského dalajlamu i "umělé a falešné adorování takových záležitostí, jako je ruská skupina Pussy Riot, něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii". Premiéra za tato slova zkritizoval český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP 09.
