Recenze: Imagine Dragons v Praze radioaktivitou šetřili. Ve výbušnosti je předčili diváci

Petr Adámek Petr Adámek
17. 1. 2016 12:05
Když před necelými třemi lety vystupoval tehdejší objev Imagine Dragons v Praze poprvé, psalo se o jedné z událostí roku. Klub letos vyměnili za největší domácí halu. S ostudou neodjíždějí, avšak stále mají na čem pracovat.
Imagine Dragons v pražské O2 areně
Imagine Dragons v pražské O2 areně | Foto: ČTK

Příběh Imagine Dragons je jako vystřižený z manuálu „jak se stát velkou kapelou snadno a rychle“. Hned od svého vzniku pouštěli rok co rok do světa pár písniček na EP, aby si oťukali publikum.

Na první dlouhohrající desku Night Visions pak dokázali namíchat natolik třaskavou směs hitů, že se fanouškům i hudební kritice podlomila kolena. Následovaly dvě nominace na Grammy, jedna proměněná a zažehnutí kolmého raketového startu.

Že jsou draci z Las Vegas prvoligovými hvězdami i v Česku, bylo jasné už při pohledu na obrovský hrozen lidí u vstupu do haly. Zn.: Vyprodáno. Pět tisíc lidí na ploše a dalších jedenáct na tribunách pak vytvořilo hned od prvních tónů skutečně fantastickou atmosféru.

Aniž by k tomu kapela sama vyzývala, zaplněná hala se často sama od sebe rozzářila světýlky z telefonů jako jeden velký vánoční stromeček.

Většina míst na sezení se postupně proměnila v místa na stání, resp. na tancování. A to i přesto, že čtveřice na pódiu odehrála první skladby spíš na neutrál a trochu opatrně. Dan Reynolds a spol. to po vlažném začátku pořádně rozbalili až ve druhé polovině setu.

Oproti prostorově skromnějšímu SaSaZu, kde se Imagine Dragons ukázali posledně, si tentokrát mohli dovolit okázalejší produkci. Prostornému pódiu v O2 areně dominovalo několik úzkých vertikálních panelů, na kterých se během show objevily mimo jiné i motivy kouře - to snad kdyby někdo zapomněl, jaké že album je zrovna v kurzu.

V mixu skladeb z obou alb dostal prostor i intimně podaný cover Alphaville Forever Young, v němž naplno vykrystalizovala Reynoldsova příjemně nakřáplá barva hlasu. Svůj soukromý prostor k malým vyhrávkám dostali i kytarista a bubeník, nutno však dodat, že na úkor celkové osobitosti kapely. Ani obligátní vyzvání ke sborovému „say hey, say hou“ nebo déšť konfet nejsou zrovna ukázky nápaditosti.

Očekávaná exploze se v hale ozvala až v úplném závěru. Megahit Radioactive však podtrhnul, že ve výbušnosti tentokrát publikum předčilo kapelu. Ani poměrně krátký set kolem osmdesáti minut není důvod k uznalému poplácání po zádech.
Do kapely, která dokáže rozbalit bezkonkurenční halovou show se vším všudy, musí zkrátka Imagine Dragons ještě dozrát. I tak ale čtveřici vyprovázely bouřlivé ovace nadšeného publika.

Hodnocení: 65 %

Imagine Dragons - Radioactive | Video: YouTube
 

Právě se děje

Další zprávy