Recenze: Editors převyprávěli vyprodané Roxy své sny. Skvělou desku stvrdili výborným koncertem

Petr Adámek Petr Adámek
10. 12. 2015 13:06
Editors pustili do prvních podzimních dnů nové album In Dream a dodrželi jednoduchou rovnici, tedy „nová deska = koncert v Praze“. I tentokrát šlo o sugestivní hru kontrastů, emocí a světel. Více v recenzi Petra Adámka.
Editors
Editors | Foto: Rahi Rezvani/Facebook

Recenze – Po dvou předchozích koncertech v pražském Lucerna Music Baru změnili Editors poštovní směrovací číslo a poprvé vyzkoušeli pódium v Roxy. Klub v Dlouhé sice nenabízí tak specifickou blízkost jako „malá Lucerna“, avšak intenzivní přednes pěti chlápků z britských ostrovů nutně vtáhnul do děje i diváky v zadních řadách.

Těžko mohl osmdesátiminutový set začít jinak než jedním z aktuálních singlů No Harm. Frontman Tom Smith se v tu chvíli ocitl na pódiu v jednoduchém kuželu světla, jakési reminiscenci obalu jejich aktuální nahrávky No Harm. Působivý úvod tísnivého a pochmurného otvíráku dokonal systematický nástup jednotlivých členů na pódium přesně podle toho, jak se ve skladbě přidávají jejich party. Smith, oproti „černé“ kapele jako jediný v bílé košili, bez problémů vyzpíval i vysoké linky a k limitům svého hlasu se zdaleka nepřiblížil.

Kromě zmíněné albové novinky, která dostala pochopitelně o něco víc prostoru, dali Editors všem svým předchozím zářezům podobný prostor. O to víc tak vyzněl celkový kontrast jejich tvorby, jakýsi hudební chameleonismus. Střídaly se tak skočné nálady díky čistokrevným kytarovkám Formaldehyde nebo Munich, intimnější chvíle se Smokers Outside the Hospital Doors, kterou si Tom vystřihl sám jen s akustickou kytarou, stadiónové halekačky ve stylu A Ton of Love i hymnické a pompézní momenty á la Salvation. Právě díky těmto ostrým kontrastům nálad udržovali Editors diváky po celou dobu v příjemném napětí.

Obavy, jak kapela dokáže vklínit elektronikou, syntetizátory a ponurými náladami nabušený nový materiál mezi starší tvorbu, se nepotvrdily. Konzistentní set s ryzí autentickou atmosférou vkusně doplňovala i poměrně decentně pojatá lightshow, která zbytečně nehýřila barvami a nerozptylovala pozornost od toho podstatného, co se dělo na pódiu.

Drobnou vadou na kráse je snad jen rozpačitý závěr. Nejprve se na přídavek čekalo dlouhých deset minut, a když se pětice za bouřlivého jásotu konečně vrátila na scénu, vystřihla pouze jediný kousek Papillon a nenávratně zmizela v backstagi. V setlistu pro Prahu vylepeném u zvukaře přitom měli další dvě písně a zejména epické Marching Orders je velká škoda. Jak prozradil jeden z členů týmu, na vině drobného zkrácení show je pravděpodobně lehké zpěvákovo nachlazení.

Doufejme, že se Editors budou do našich končin vracet i nadále. Sledovat jejich vývoj se všemi těmi nečekanými odbočkami tváří v tvář je skutečně snový zážitek.

Hodnocení: 80 %

 

Právě se děje

Další zprávy