Recenze: Morricone vystoupil ze stínu spaghetti westernu, Prahu provedl filmovou hudební galaxií

Tomáš Vlček
16. 1. 2016 11:33
Italský skladatel filmové hudby a nezapomenutelných celuloidových melodií Ennio Morricone v sedmaosmdesáti letech zvedl několikrát za večer nadšené publikum pražské O2 areny ze židlí a symfonickými aranžemi svých ikonických děl se po boku Českého národního symfonického orchestru ohlédl za šesti dekádami ve filmovém průmyslu.
Ennio Morricone
Ennio Morricone | Foto: ČTK

Ennio Morricone ani ve svém pokročilém věku pero nebo notový papír (natož taktovku) neodkládá a stvrdil to ze svého dirigentského trůnu i během pražského koncertu dvojicí aktuálních skladeb z posledního westernu Quentina Tarantina Osm hrozných.

Morricone ani zdaleka není výhradním skladatelem filmové hudby k westernům, resp. spaghetti westernům, za kterého ho mnozí mají. V celé jeho tvorbě čítající přes 500 filmů najdeme totiž ne více než 30 snímků tohoto žánru. Žánru, kterým se sice po boku svého přítele ze školních lavic Sergia Leoneho proslavil po celém světě a již provždy zapsal do dějin filmu, ale u kterého rozhodně a ani zdaleka nezůstal (v jeho filmografii najdeme jak horory, detektivky nebo sociální dramata - ale třeba i erotické filmy).

Koncepce celosvětového turné Ennio Morricone: The 60 Years Of Music Tour tuto rozmanitost sice odráží, ale z povahy věci jen částečně. Ve srovnání s jeho předchozími koncertními vystoupeními doznal playlist několik vítaných, i když spíše kosmetických změn. V tomto ohledu potěšila především hned úvodní svita tří skladeb z filmů režiséra Giuseppeho Tornatore (hlavní motiv Nejvyšší nabídky nebo tarantela ze snímku Baaria) a pochopitelně pak nejnovější práce pro Quentina Tarantina, který Morriconeho po dlouhé době umluvil k westernu.

Hudba k Osmi hrozným se nese v nejlepším duchu Morriconeho tradice a svou energičností skutečně dává zapomenout, že ji složil onen téměř devadesátiletý nestor evropského filmu, který rozvážnými gesty na druhém konci O2 areny řídí celé těleso Českého národního symfonického orchestru (ČNSO) i se smíšeným sborem.

Rozhodně nelze říci, že by Morricone během celého večera působil znaveným dojmem (nic takového by nebylo vzdálenější pravdě), oproti jeho předchozím koncertům však už nediriguje ve stoje, ale z dirigentského trůnu.

Vrcholy koncertního pásma, rozděleného do dvou poločasů, byly stejně jako v předchozích Morriconeho koncertech tematické bloky věnované na jedné straně modernímu mýtu ve filmech Sergia Leoneho (zejména strhující The Ecstasy of Gold) a na straně druhé závěrečná část věnovaná „misii“ (On Earth as it is in Heaven). V tomto ohledu zvlášť potěšila hlavně ústřední melodie z duelu The Man with the Harmonica (Tenkrát na Západě), kterou maestro zvykl dříve vynechávat, a i její zkrácená verze dovedla spolehlivě evokovat scény, bez kterých si Morriconeho snad ani nelze představit.

Doprovodných projekcí tu není třeba, stačí se zaposlouchat (případně zavřít oči) a obrazy i celé scény před posluchači vyvstávají samy o sobě. Nepřestává udivovat, nakolik Morriconeho skladby dokáží tyto vjemy zpřítomňovat i v koncertních síních.

Redefinice (v) žánru / Moderní mýtus

Ennio Morricone vzešel z římského avantgardního podhoubí (studoval hru na trubku a sborovou skladbu), a tak vedle něžných, snadno zapamatovatelných a veskrze melodických motivů, které si okamžitě pobrukují snad všichni diváci jeho filmů, vnesl do ryze amerického (a Evropou svébytně adaptovaného) žánru i velký díl experimentálních metod a postupů, v klasickém westernu dříve neslýchaných.

Kombinuje tak například reálně znějící zvuky a ruchy s hudebními nástroji a tím buduje jakýsi moderní sound design vystavěný na orchestrálním podkladě. Ať už je to zavytí kojota, ústřední motiv z finálního dílu „dolarové“ trilogie Hodný, zlý a ošklivý ve filmové verzi doprovázené hvízdáním Morriconeho přítele z dětství Alessandra Alessandroniho, nebo v prachu doznívající melancholická truchlo-zvonkohra kapesních hodinek ze závěrečného duelu Pro pár dolarů navíc.

Ennio Morricone
Ennio Morricone | Foto: ČTK

V symfonických orchestracích a aranžmá pro velká tělesa, které tak dobře známe z Morriconeho nynějších koncertů, bývají sice ostré hrany jeho skladeb tak trochu obroušené a zahlazené (zvlášť patrné je to v případě nejistých žesťů) a i tempo bývá rozvolněné, ovšem ve chvílích, kdy nastoupí zástupy smyčců v plné síle (Tenkrát v Americe, Tenkrát na Západě), svity skladeb v živém podání přesahují své filmové protějšky a právem zvedají publikum ze židlí.

Na tomto místě se sluší vyzdvihnout vynikající sopranistku Susannu Rigacci, která Morriconeho na koncertech v těchto letech doprovází a která s nonšalantní elegancí přebírá vokální party po fenomenální Eddě Dell’Orso.

Celou svou tvorbou Morricone poněkud popírá svůj někdejší výrok o tom, že nejlepší filmová hudba je taková, kterou divák nevnímá, která nesvádí a neodvádí jeho pozornost. Naopak. Zdá se, že Morriconeho filmové kompozice jsou stvořené právě a předně na poslech – jeho koncertní turné pro současné publikum bývají toho živým i živoucím důkazem.

Až s matematickou přesností odměřované takty, vysoce klenuté melodické motivy, které se nebojí směle vystoupat do exaltovaných poloh a jemnocitné propojení melodického s disharmonickým, to jsou parametry více jak šedesátileté tvorby jednoho z nejpřednějších filmových skladatelů současnosti, maestra Ennia Morriconeho.

Maestra zdaleka ne jen a pouze spaghetti westernů.

Hudba z filmu Quentina Tarantina Osm hrozných obdržela nominaci na Oscara. Skladatel Ennio Morricone se o ní dozvěděl v Praze, při zkoušce. | Video: CNSO
 

Právě se děje

před 20 minutami

Bělobrádek se nebude ucházet o uvolněný předsednický post lidovců, Výborný odstoupil z osobních důvodů

Bývalý dlouholetý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyloučil kandidaturu na pozici šéfa strany. Na twitteru uvedl, že se o pozici ucházet nebude, neboť kandidaturu ohlásili místopředseda strany a šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek a europoslanec Tomáš Zdechovský. Místo z rodinných důvodů opouští Marek Výborný.

"Vzhledem k tomu, že kandidaturu na předsedu KDU-ČSL ohlásili Jan Bartošek a Tomáš Zdechovský, kandidovat určitě nebudu. Konec hlášení," uvedl Bělobrádek.

Výborný rezignuje na funkci předsedy k termínu mimořádného sjezdu strany, který by se měl uskutečnit 25. ledna. Termín na dnešním jednání musí případně potvrdit celostátní konference, která je nejvyšším stranickým orgánem mezi sjezdy.

před 54 minutami

Z nemocnice v Ostravě byl propuštěn i druhý zraněný po střelbě

Po úterní střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava už ve zdravotnickém zařízení nezůstává žádný pacient. I druhého zraněného muže lékaři v pátek odpoledne propustili do domácí péče. 

Dvaačtyřicetiletý střelec zabil sedm lidí. Poslední oběť, kterou muž střelil do hlavy, podlehla svým zraněním ve čtvrtek. Žena byla od útoku v kritickém stavu. Ve stejný den byl do domácího léčení propuštěn jeden ze zraněných mužů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy