Recenze: Klára Vytisková nahrála výborné popové album. Škoda že zpívá v angličtině

Jan Mazura Jan Mazura
Aktualizováno 14. 12. 2015 22:26
Uznávaná zpěvačka české klubové scény vydává pod uměleckým jménem KLARA. první vlastní album. „Home je skvělá popová deska, které nestaví pouze na několika hitech, ale přináší vyrovnaný materiál,“ píše o sólovém debutu Kláry Vytiskové v recenzi Jan Mazura.
Klára Vytisková
Klára Vytisková | Foto: ČTK

RecenzeKlára Vytisková je sice i nadále členkou zavedené formace Toxique, jenže ta momentálně kvůli vytíženosti jednotlivých členů nekoncertuje. Zpěvačka se proto rozhodla získaný čas využít smysluplně a výsledkem jejího snažení je nahrávka Home.

Práce na ní zabraly přes dva roky: dva ze tří singlů, Country Girl a Survival, pocházejí již z roku 2013, zbylé skladby napsala během loňského těhotenství a letošek strávila natáčením. Písničky dlouho zrály a proces pozdržely i mateřské povinnosti, ovšem všechny skutečnosti se na celku podepsaly pozitivně.

Foto: Warner Music

Home je skvělá popová deska, které nestaví pouze na několika hitech, ale přináší vyrovnaný materiál. S jistotou obstojí v porovnání se současným zahraničním popem a v české produkci je kvalitativně zcela nadstandardní, podobně jako tvorba Toxique.

Stejně jako u nich se i zde hudba drží v kategoriích soulu či retro-popu a nově přidává prvky moderního r'n'b. Na rozdíl od zpěvaččiny domovské kapely je akorát méně taneční, přináší více sofistikovaných zvukových detailů a celkově méně přímočarosti. To mu každopádně neubírá na energii, ani nemění nic na faktu, že některé songy patří k nejchytlavějším, jaké jsme Vytiskovou kdy slyšeli zpívat.

Škoda že ne česky

Nelze si rovněž nevšimnout vrstevnatých vokálů a množství nejrůznějších elektronických zvuků. I přes určitou syntetičnost, která nemusí sedět každému, melodiím nechybí nápady a emoce, což o interpretech této kategorie nelze říci pokaždé. Kontrasty mezi skladbami zvýrazňuje kromě aranžmá ještě několik hostů, mj. zpěvaččina sestra Tereza, vystupující pod pseudonymem Edna Green.

Diskutabilní stránkou nahrávky jsou texty, potažmo jejich jazyk. Jako vždy, kdy v Česku vznikne hudebně kvalitní album, vyvstává otázka, zda skutečně muselo být nazpíváno v angličtině. Problém není v českém přízvuku, ten je u Vytiskové sotva slyšitelný, ale není náhodou místo použití „světácké“ angličtiny důležitější, aby textům rozumělo v první řadě české publikum? Kolik českých posluchačů totiž – a teď ruku na srdce – anglickým veršům na poslech stoprocentně porozumí?

Není také jisté, zda zpěvaččiny priority jsou pro volbu cizího jazyka dostatečným argumentem. „Text pro mě není tak důležitý, od malička pro mě byla důležitá hudba a to, jak na mě působí,“ řekla Vytisková v letním rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Užití angličtiny je o to spornější, že náměty písní se týkají rodiny, vztahů, mateřství a domova celkově – viz název desky. Cizí jazyk by ještě mohla opodstatnit snaha proniknout na zahraniční trh, avšak tu Vytiskové příliš necítíme. Naopak, působí jako relativně domácí typ. Čeština by jí v neposlední řadě zaručila i menší srovnání s jejími vzory (zejména s Amy Winehouse) a uchránila by ji před anglickými klišé. Při vší úctě, není pravděpodobné, že zpěvaččiny vyjadřovací schopnosti jsou lepší v cizím jazyce než v tom mateřském.

Volba jazyka je nicméně subjektivní záležitost a z Home nedělá horší album. Jako celek je nadmíru vydařenou nahrávkou a důkazem toho, že pop se dnes dělá na nejvyšší úrovni a vkusně i u nás.

Hodnocení: 90 %

KLARA. - Forever | Video: YouTube
 

Právě se děje

před 30 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy