Zahrnuje více než 600 písní napsaných v průběhu posledních 60 let a donedávna jej ve světě spravovala firma Sony/ATV Music Publishing. Většinu práv v USA však obhospodařoval sám Dylan skrze vlastní newyorskou firmu Bob Dylan Music Company.
O prodeji informoval deník Wall Street Journal. Dylan a Universal cenu nezveřejnili, podle deníku však činí stovky milionů dolarů, což je částka srovnatelná jen s významem Beatles. List New York Times hodnotu transakce odhadl na více než 300 milionů dolarů, v přepočtu 6,5 miliardy korun.
V praxi to znamená, že kdokoliv od nynějška natočí Dylanův text či použije jeho hudbu v reklamách či filmu, místo Dylanovi bude platit Universalu. Dohoda se nevztahuje na písničkářova případná budoucí alba a písně.
Díky smlouvě má devětasedmdesátiletý Američan možnost zpeněžit celoživotní dílo. Katalog je o to atraktivnější, že Dylanovy písně po desítkách let neztrácí na popularitě. Objevují se ve filmech, seriálech i reklamách, často jejich nové verze natáčejí jiní hudebníci. Naprostou většinu textů navíc písničkář složil sám - o licenční poplatky se tak nemusí dělit například s někdejšími spoluhráči.
Vlastnictví hudebních práv podle Wall Street Journalu za poslední roky nabylo na významu díky rozšíření streamovacích služeb, které hudebníkům alespoň částečně kompenzují dřívější zisky z prodeje CD a LP. Vloni v USA muzikanti na právech celkově vybrali 3,7 milionu dolarů, v přepočtu 80,9 miliardy korun.
Většina hudebníků donedávna přesto žila především z prodejů lístků na koncertech často pro desítky tisíc lidí. Ty se nyní kvůli pandemii koronaviru nekonají, a tak se vlastnictví práv ukazuje jako čím dál významnější zdroj příjmů, upozorňuje server Variety.com.
Například zpěvačka a skladatelka Stevie Nicksová z kapely Fleetwood Mac minulý měsíc prodala většinový podíl ve správě svých práv odhadem za 100 milionů dolarů. Stejně tak práva třetím stranám svěřili kapela The Killers nebo DJ Calvin Harris, což Variety.com dává do souvislosti s očekávaným zvýšením daní příští vládou amerického prezidenta Joea Bidena. Ten do funkce nastoupí v lednu.
Zatímco v poslední době práva skupovaly specializované fondy jako britský Hipgnosis Songs, který utratil zhruba 670 milionů dolarů za katalogy kapely Blondie nebo zpěváka Barryho Manilowa, Dylan si vybral tradiční vydavatelství, jehož kořeny sahají do 30. let minulého století ke vzniku společnosti Decca Records.
"Tím, že Bob Dylan svěřil Universalu svůj široký a špičkový katalog písní, jsme navždy proměnili odkaz této firmy," napsal v pondělí zaměstnancům Universalu šéf firmy Lucian Grainge. "Velcí písničkáři uznávají autenticitu a často hledají domov u firem, které si cení jejich tvůrčích výkonů, a tím pádem zhodnocují jejich dílo. A přesně to se stalo nyní," dodal Grainge.
Universal Music Group je americké hudební vydavatelství vlastněné francouzským konglomerátem Vivendi, pobočku má také v Česku. Dylan se k prodeji práv nevyjádřil.
Pro písničkáře se změní jen to, že nadále nebude každý rok získávat peníze z prodeje či streamování vlastních nahrávek, licencí pro film a televizi nebo reklamy. Dylan v novém tisíciletí sám účinkoval v reklamě automobilky Chrysler vysílané při finále ligy amerického fotbalu Super Bowl nebo v reklamě na spodní prádlo Victoria’s Secret.
K jeho nejznámějším písním patří Blowin’ in the Wind, The Times They Are a-Changin’, Like a Rolling Stone, Knockin’ on Heaven’s Door nebo z novějších Things Have Changed. Desku vydal naposledy letos v létě, obsahuje i sedmnáctiminutovou historickou baladu Murder Most Foul, která se vrací k atentátu na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho z listopadu 1963.
"Textově se jedná o veledílo, jaké Dylan dlouho nestvořil: koláž stovek odkazů, výkřiků, převzatých replik z filmů či citací písní, se spoustou záměrných dvojsmyslů," zhodnotilo Aktuálně.cz.
Coververze jeho písní, které nahrává od roku 1961, pořídilo přes 6000 umělců včetně Jimiho Hendrixe, Stevieho Wondera, Adele či kapely Guns N’ Roses. Celosvětově prodal přes 125 milionů desek.
Bob Dylan začínal na folkové scéně v newyorské Greenwich Village začátkem 60. let minulého století, protože ale nechtěl být spojován s nálepkou protestního folkaře, později vyměnil akustickou kytaru za elektrickou. V novém tisíciletí na koncertech zpívá převážně za klavírem. Tak jej mnohokrát viděli i Češi, naposledy vloni na jaře třikrát po sobě v pražské Lucerně.
"Jako tradičně dění z pódia nepřenášel na obrazovky a nepovoloval focení, díky čemuž se pozornost soustřeďovala na muziku. Divákům neřekl ani slovo, spoluhráče nepředstavil, jen ke konci se vždy uklonil a komicky zastepoval," napsalo v recenzi Aktuálně.cz.
Než začala pandemie koronaviru, Dylan pokračoval ve svém takzvaném Nekonečném turné, na které se vydal roku 1988. Přestože příští rok na jaře oslaví osmdesátiny, do letoška hrával okolo 100 koncertů ročně.
Roku 2016 jako první hudebník získal Nobelovu cenu za literaturu.
