Zpěvačku Věru Špinarovou v motolské nemocnici zradilo to, čeho do svých písní dávala nejvíce: srdce.
Dvojitá zástava ji minulou středu zasáhla tam, kde byla po celý pětašedesátiletý život nejšťastnější - na pódiu.
Špinarová byla přírodní talent se vším všudy. Tato vyučená chemička ještě před Marií Rottrovou už jako šestnáctiletá zpívala s ostravským Flamengem a v osmnácti měla svůj první celostátní hit Music Box. Úspěšně účinkovala na festivalu mladá píseň Jihlava, přesto se jí nepodařilo proniknout do pražského showbyznysu, bez kterého byl tehdy zpěvák odsouzen statovat na vedlejší koleji.
Pěvecký talent Špinarové byl nicméně natolik oslňující, že na rozdíl od jiných severomoravských osobností vydala alespoň řadu singlů, většinou coververzí světových hitů. Dodnes z nich v paměti posluchačů zůstalo brilantní provedení hitu Fernando od skupiny ABBA nebo francouzské hippie hymny Máme máj (Wight Is Wight).
Svou první dlouhohrající desku Andromeda pěvkyně vydala až roku 1973. I když později natočila mnohem lepší alba, v době tehdejšího kulturního úhoru to byla událost sezony.
Věra Špinarová byla jednou z nejlepších zpěvaček bílého soulu ve střední Evropě. Říkalo se o ní, že svým sytým, dokonale ovládaným altem, trochu nadneseně přirovnávaným k Janis Joplin nebo Tině Turner, dokáže zazpívat cokoli.
Kdysi toho využil František Ringo Čech a v jednom vydání televizní estrády Ring volný! ji nechal přezpívat zadní stránku tehdejších lístků na tramvaj. S neobvyklým úkolem se Špinarová vyrovnala natolik bravurně, že se její skeč dostal mezi největší legendy televizní zábavy.
Nejslavnější píseň Věry Špinarové je spojena s rokem 1976. Ostravský textař Zbyšek Malý pro ni napsal slova k milostnému tématu filmového westernu Tenkrát na Západě pod názvem Jednoho dne se mi vrátíš. O síle jejího provedení svědčí fakt, že ještě po pětatřiceti letech skladba zvítězila v anketě o nejdojemnější píseň pro ženy.
Provedení této slavné melodie bylo pro Špinarovou vyústěním vývoje jejího interpretačního stylu. Romantické písně s lehkým rockovým nádechem se už od začátku 70. let minulého století staly oborem, v němž neměla konkurenci. V průběhu své více než čtyřicetileté kariéry jich natočila hezkou řadu.
Rádia dodnes hrají její Píseň svou mi tenkrát hrál nebo Bílou Jawu 250 z jejího nejlepšího alba Meteor lásky, jež vyšlo roku 1982.
Malá, jen 152 centimetrů vysoká zpěvačka byla vyhledávaná také jako výborný partner do duetů. S brněnským zpěvákem Bobem Frídlem zpívala Řeku nadějí, s ostravským zpěvákem Zdeňkem Mannem si perfektně střihla Ten, kdo nemiloval z muzikálu Pomáda, ale jejími nejslavnějšími duety jsou autobiografický hit Nádhernej den s Václavem Neckářem a samozřejmě svižný rock´n´roll To máme mládež s Petrou Janů.
Temperamentní ostravská hvězda proslula nekonformním, řekněme rockerským životním stylem. Zvláště po partnerském rozchodu s kapelníkem Ivo Pavlíkem a v následujícím vztahu se skoro dvoumetrovým zpívajícím bubeníkem Vítězslavem Vávrou žila poněkud živelně.
V té době naštěstí neexistoval bulvár, i tak se to ale nejspíš podepsalo na její kariéře. Mnozí místní funkcionáři pořadatelům nedoporučovali její koncerty, protože prý negativně působila na mládež. Po roce 1987 se Špinarová dokonce na několik let stáhla do ústraní.
Na konci devadesátých let Věra Špinarová s pomocí svého manažera Václava Fišera prožila jeden z největších comebacků v moderní historii české pop music. Reedice jejích nahrávek dokonce vedla žebříček nejprodávanějších českých desek a dobře se dařilo také jejím novinkám.
V roce 2010 se na turné představila nová doprovodná kapela Nadoraz pod vedením jejího syna Adama Pavlíka. Velkou popularitu pak měla každoroční předvánoční společná vystoupení Špinarové s Petrou Janů, v nichž dokazovala, že po šedesátce ani o píď neslevila ze svého emocionálně silného, pěvecky dokonalého projevu.
V historii českého popu můžeme malou, živelnou Věru Špinarovou považovat za první představitelku severomoravské soulové školy, která dodnes pokračuje přes Marii Rottrovou, Heidi Janků až k Ewě Farné. Síň slávy ankety Andělé má nového kandidáta. Proč až teď?
