"To album je vlastně ucelená výpověď o tom, jak se cítím, jak vnímám svět, jeho rizika nebo úskalí. A to formou písní, které patří k sobě. Je to hudební knížečka," říká Landa.
Ve skladbách jako Anička Malinová se vrací do historie podobně, jako to učinil na desce Pozdrav z fronty vydané roku 1997. Blanický manifest je protestsong z období, kdy hudebník vystupoval proti přijetí novely pandemického zákona a vyzval k občanskému odporu, například formou zahlcení elektronické pošty hygienických stanic, toho času vytížených kvůli nemoci covid-19. Tuto Landovu akci zkritizovaly zdravotnické odbory a tehdejší ministr průmyslu a obchodu i dopravy Karel Havlíček z hnutí ANO označil jeho příznivce za "magory".
Landův pohled na dnešní politiku odráží na nové desce například titulní singl Minový pole. "Nahrávkou jsem se vyjádřil k současné situaci, ale není to prvoplánové, písně budou aktuální i po letech. Když se ukazuje prstem na nějakou konkrétní věc, skladba časem ztrácí náboj," míní Landa.
V písni Domnělý spasitel znějí citace z muzikálu Krysař, který letos v pražském Divadle Kalich oslavil 2000. reprízu. Premiéru měl roku 1996. Před třemi lety Landa převzal ocenění za 150 tisíc prodaných nosičů s hudbou z tohoto díla. "Věřil jsem, že to bude úspěšné představení, ale míra ohlasu je fascinující. V šestadvaceti letech napíšeš muzikál a ve čtyřiapadesáti se jdeš podívat na dvoutisící reprízu," podivuje se. "Nechápu, že jsem byl schopný napsat takovou věc. To se prostě přihodilo," dodává.
K novému albu Minový pole neplánuje turné, vybrané skladby však představí 4. listopadu na velkém koncertu v pražské O2 areně. "Do programu zařadíme i písně z nového alba. Ty doplní staré fláky, abychom si užili celou moji hudební dráhu," naznačuje s tím, že se jedná o jeho jediné letošní vystoupení v Česku a dosud největší halový koncert, jaký uspořádal.
Všechno se ale Danielu Landovi v posledních letech nepodařilo, například plánované "kejkle", jakými měla být výhra v zápase v thajském boxu proti profesionálovi, nebo pokus dostat fotbalisty Sigmy Olomouc do finále Ligy mistrů. Z obou projektů měl vzniknout filmový dokument. "Šlo o to, pokusit se dosáhnout věcí, které převyšují tvé možnosti, projít si nějakým příběhem a natočit to. Projekt skončil, ale byl výborný, jenom realizace toho záměru byla horší," ohlíží se Daniel Landa.
Čtyřiapadesátiletý zpěvák se v médiích znovu objevil před necelými 14 dny, kdy na sebe podala insolvenční návrh firma Žito 44 spojená s jeho alter egem, kouzelníkem Žitem. Zpěvák v ní vlastní většinový podíl. Společnost dluží 1,3 milionu korun, z drtivé většiny pražskému finančnímu úřadu coby nedoplatek na dani z příjmu právnických osob, a žádá o vyhlášení úpadku. Informovaly o tom Hospodářské noviny.
"Já tuhle mnoho let nefunkční firmu neřídil. Veškeré finance a management tehdy řídil pan Jiří Jurtin, já měl na starost výhradně uměleckou a sportovní stránku projektů," říká na to konto Landa. Osobně prý nikomu peníze nedluží. "Ze všech svých probíhajících aktivit řádně platím nemalé daně," tvrdí.
Zadlužený filmový a muzikálový producent Jurtin loni na podzim spáchal sebevraždu ve věku 46 let. Landa řekl Radiožurnálu, že mu "naletěl".
Zpěvák dnes společnost Žito 44 ovládá z 80 procent, desetinový podíl má afghánský podnikatel a prezident Česko-afghánské smíšené obchodní komory Fawad Nadri, zbytek patřil Jurtinovi. Firma, která je v likvidaci od roku 2018, na sebe v minulých letech podala insolvenční návrh už několikrát, napsaly Hospodářské noviny.
Daniel Landa začal hudební dráhu ve skinheadské skupině Orlík, která se po vydání druhého alba v roce 1991 rozešla. Od té doby vystupuje jako sólový umělec. Coby muzikálový autor debutoval s Krysařem, k jeho dalším úspěšným muzikálům patří Touha a Tajemství.
Absolvent pražské konzervatoře v hudebně-dramatickém oboru hrál ve filmech Černí baroni a Proč?, kromě toho ztvárnil například postavu Emanuela Moravce v díle Den po Mnichovu televizního cyklu České století.
