Nekrolog: Eiffelovky se držela jen jednou rukou. Tina Turner zválcovala showbyznys

Daniel Konrád Daniel Konrád
25. 5. 2023 19:05
Poprvé ji udeřil dřevěným napínákem do bot. V dalších letech ji manžel zfackoval, zkopal, opařil. Přerazil jí čelist, nos a žebro. Také na ni plival, křičel, na každém kroku ji urážel a zabavoval její peníze. Ve všem, co dělala, jej nejprve musela žádat o svolení. A navrch ji systematicky podváděl. Začal hned o svatební noci.
Tina Turner přežila pokus o sebevraždu i násilnického manžela.
Tina Turner přežila pokus o sebevraždu i násilnického manžela. | Foto: Zuma Press / Profimedia.cz

Není tedy divu, že osud americké zpěvačky Tiny Turner, která tuto středu zemřela ve věku 83 let, bývá vyprávěn s důrazem na hrdinství ženy, jež přežila pokus o sebevraždu a násilnického manžela Ikea Turnera nakonec dokázala opustit. Co víc: jako rozvedená, zadlužená černoška po čtyřicítce pak totálně převálcovala tehdy převážně bílý svět amerického showbyznysu a prošlapala cestu následovnicím od Janet Jackson po Beyoncé.

Ten příběh je silný jako její hlas, neboť Tina Turner byla opravdu skvělá zpěvačka. Platilo to vždy, v 80. letech minulého století však průpravu z černošského rhythm & blues a hlas tvarovaný kostelními sbory nečekaně propojila s prvky rockových show, blyštivé estrády i zvukem nové vlny. S neotřelou kombinací dosáhla na osm cen Grammy.

Tinu Turner na Eiffelově věži v Paříži vyfotil Peter Lindbergh roku 1989 pro singl Foreign Affair.
Tinu Turner na Eiffelově věži v Paříži vyfotil Peter Lindbergh roku 1989 pro singl Foreign Affair. | Foto: Capitol / EMI / Peter Lindbergh

Čtyřoktávovým chraplavým kontraaltem předávala syrové soulové emoce. Dovedla úžasně ječet. Měla hlas někoho, kdo poznal bolest, a přece zní nadějeplně. Často začínala v nižších polohách, načež v refrénu stoupala k extatickým výškám. I když nenapsala moc vlastních písní ani nevyhledávala příliš autobiografické songy, těm převzatým propůjčovala opravdovost. Nepotřebovala ani taneční rytmy, ani opulentní smyčcový doprovod.

Tina Turner kromě toho oslnivě tančila. V mládí od ní odkoukal některé pohyby Mick Jagger a ona oplátkou za to vícekrát předskakovala jeho kapele The Rolling Stones. Podobně jako on byla rozená bavička, živočišná, výbušná osobnost, samozřejmě také provokatérka a sexsymbol. Vystupovala zásadně v parukách, ještě po šedesátce nosívala kožené minisukně. Máloco vystihuje její image tak jako propagační fotografie z roku 1989, kdy se ve výšce pár stovek metrů, v minišatech a na vysokých podpatcích, sebevědomě jen jednou rukou přidržuje Eiffelovy věže v Paříži.

Její temperament dosvědčí Pražané, kteří ji zažili hned třikrát. Poprvé za normalizace v roce 1981, kdy do velkého sálu Lucerny přijela čerstvě rozvedená, krátce před svou nejslavnější érou. Ve třpytivě zlatých šatech sladila taneční pohyby se dvěma vokalistkami, zpívala Honky Tonk Women a Jumpin’ Jack Flash od Rolling Stones nebo Help z repertoáru Beatles, netradičně zpomalené na procítěnou klavírní baladu.

Podruhé, v létě 1996, se na stadionu Bohemians v Ďolíčku krátce pozdravila s prezidentem Václavem Havlem. K vrcholům vystoupení, které někteří sledovali z přilehlých střech, už patřila titulní píseň z tehdy čerstvé bondovky Golden Eye. Tou dobou téměř šedesátnice Tina Turner ji začala zpívat zavěšená na hrazdě, s rekvizitou obřího zlatého oka za zády.

Rozloučit se přijela v dubnu 2009, kdy už sice koncert v O2 areně rozdělila na dvě poloviny a pár písní odzpívala na barové stoličce, pořád ale úžasně tančila v upnutých šatech a na jehlových podpatcích.

"Udělala jsem hodně nebezpečných věcí a spousta se mi jich přihodila, ale vždy jsem dokázala na poslední chvíli vyváznout. Možná mi bylo souzeno přežít, abych vyprávěla tenhle příběh," píše Tina Turner ve své druhé autobiografii My Love Story, vydané roku 2018. Vychází z ní jako tvrdá, nezávislá osobnost, které však dlouho trvalo do takové polohy dospět.

Jako na poníkovi

Byla nechtěné dítě z farmy na jihovýchodě USA. Matka ji v dětství bila, až ji jako jedenáctiletou opustila. Dva roky nato zmizel otec. Dívka, vlastním jménem Anna Mae Bullock, vyrůstala u babičky. Vydělávat si začala jako pracovnice v domácnosti a pomocná zdravotní sestřička ve velkoměstě St. Louis. Právě tam poprvé slyšela kapelu The Kings of Rhythm.

Její kytarista Ike Turner byl koncem 50. let pojem: autor raného rokenrolového hitu Rocket 88, majitel růžového cadillacu a velkého domu. Vystupoval v obleku, psaly o něm noviny. A provázela jej pověst rváče s temnou stránkou, jejíž hloubi však ještě nikdo nedohlédl, napsala po letech Tina Turner.

Kapelníka ohromila mohutností svého hlasu schovaného ve štíhlém těle. Krátce nato s Ikem Turnerem natočila první společný hit A Fool in Love, příznačně o ženě zneužívané manželem.

Zanedlouho se vzali, pořídili si dítě a spojili své životy i kariéry. Manžel jí vymyslel umělecké jméno, svou kapelu The Kings of Rhythm překřtil na Ike and Tina Turner Revue a nastartoval její slávu. Ona ho však záhy zastínila pěvecky i bavičsky, když s vokalistkami sladila oblečení a začala vymýšlet osobité taneční choreografie jako tu napodobující jízdu v sedle na poníkovi.

A Fool in Love je první společný hit Ikea a Tiny Turner. Záznam pochází z roku 1965. Foto: Profimedia.cz | Video: Sue Records

Jejich kariéře pomohlo, když roku 1966 nejprve ve Velké Británii a tři roky nato v USA předskakovali Rolling Stones. Tinu Turner pěvecky posunula spolupráce s producentem Philem Spectorem na singlu River Deep - Mountain High. A jejich koncertům u bílého publika přidalo na atraktivitě, jakmile černošský repertoár doplnili coververzemi rockových šlágrů.

V nejlepší formě je zachycuje rollingstoneský dokument Gimme Shelter, kde Tina Turner ve fantasticky procítěné extázi zpívá song I’ve Been Loving You Too Long od Otise Reddinga a smyslně při tom hladí mikrofon.

Za svůj největší hit Proud Mary, převzatý od rockerů Creedence Clearwater Revival, dostali Grammy a vydělali takové peníze, že za ně Ike Turner postavil nahrávací studio. V něm už se ale začal zavírat s kokainem za tisícovky dolarů týdně, popisuje manželka v autobiografii.

Jeho násilnou povahu přičítá podvědomé touze Ikea Turnera pomstít se světu: za otce, jehož umlátil běloch, za školu, kterou nedokončil, za to, že jej v hudbě zastínila žena. Ta v knize líčí desítky skutečně brutálních incidentů. Zároveň vysvětluje, že byť ji Ike Turner poprvé podvedl v nevěstinci už o svatební noci, zážitky roky vytěsňovala. Prostě je v hlavě přepisovala na romantickou fantazii, aby potlačila zklamání. "Přesvědčila jsem sama sebe, že jsem šťastná, a chvíli jsem skutečně byla," píše.

Také deníku Washington Post později řekla, že manželovo chování se zhoršovalo postupně, adekvátně k sílící závislosti Ikea Turnera na drogách.

Skladbu I’ve Been Loving You Too Long od Otise Reddinga zpívá Tina Turner v dokumentu Gimme Shelter. Foto: Reuters | Video: BBC

Nové kulisy

Definitivně jej opustila roku 1976, když ji zase zmlátil. Z hotelu v americkém Dallasu utekla přes kuchyň se zakrvácenou tváří, šestatřiceti centy v kapse a zastropovanou kreditní kartou. Pár měsíců přespávala u přátel, dva roky řešila rozvod a ještě několik let splácela dluhy kvůli zrušeným koncertům Ike and Tina Turner Revue. S manželem, jenž byl později šestkrát zatčen, než roku 2007 zemřel, už se neviděla.

Až po této emancipaci přišla její nejslavnější éra. Rozhodnutá zaplnit sportovní haly si Tina Turner našla manažera, posunula svůj repertoár blíž rockové hudbě a skrze doporučení přátel jako Roda Stewarta roku 1984 natočila přelomově úspěšnou desku Private Dancer. Vydala ji jako pětačtyřicetiletá rozvedená černoška spojovaná s rhythm & blues a soulem, tedy komerčně méně atraktivními žánry. Právě tuto průpravu však na albu dovedla neobvykle zužitkovat v kulisách takzvané nové vlny.

Místo dechových sekcí nebo gospelových prvků, jako když sboristky v kostele odpovídají kazateli, vsadila na syntezátory a zvuk přiblížila populárním synthpopovým skupinám typu Spandau Ballet nebo Eurythmics.

Na desce vyniká netradiční coververze šlágru Let’s Stay Together od Ala Greena, dále dramatický příběh o ženě se zlomeným srdcem What’s Love Got to Do With It nebo titulní song: krásně strukturovaná, v plné verzi sedmiminutová píseň o prostitutce. Napsal ji Mark Knopfler, kytarové sólo hraje Jeff Beck a Tina Turner zde postupně uplatňuje celý rozsah svého hlasu.

Titulní song Private Dancer z nejúspěšnějšího alba Tiny Turner. Původní verze písně je o tři minuty delší. Foto: Reuters | Video: Capitol Records

Přestože většinu kompozic stvořili muži, skládají příběh silné, nezávislé ženy, která tvrdým zevnějškem maskuje zlomené srdce. Byť je to do značné míry stylizace a herecký výkon, přece jenom se Tina Turner do těch skladeb asi dost položila i osobně.

Alba Private Dancer prodala přes 12 milionů kopií, převzala za něj čtyři Grammy a díky nepřetržité rotaci videoklipů v populární televizi MTV se stala hvězdou srovnatelnou s nejslavnějšími černošskými interpety té doby Michaelem Jacksonem nebo Princem.

Postavení upevnila šlágrem pro třetí díl postapokalyptické filmové série Šílený Max a Dóm hromu, kde sama hrála po boku Mela Gibsona, dále duetem Tonight s Davidem Bowiem nebo legračně nemravným vystoupením na charitativním koncertu Live Aid, kde jí Mick Jagger před kamerami serval sukni. Dělala, že je překvapená, ale jak přiznává v knize: samozřejmě to měli domluvené.

Brzy nato vydala první autobiografii, ve které popsala vztah s Ikem Turnerem a podle níž vznikl hollywoodský film s herci Angelou Bassett a Laurencem Fishburnem. Až roku 1988 na koncert Tiny Turner v brazilském Riu de Janieru přišlo do té doby světově bezprecedentních 180 tisíc lidí.

Byla na vrcholu, i když s hity zdaleka nekončila - počínaje oblíbeným The Best z roku 1989 po song z bondovky Zlaté oko, který v polovině 90. let napsali Bono a The Edge z kapely U2.

Skladba z bondovky Zlaté oko, jak ji Tina Turner zpívala roku 1996 v Amsterdamu. Foto: Reuters | Video: Parlophone Records

Tina Turner po návratu z důchodu úspěšně koncertovala ještě v novém tisíciletí. Pro ni ale bylo důležitější, že našla štěstí. Na jachtě u řeckých ostrovů svolila ke sňatku s německým manažerem hudebního vydavatelství, o 16 let mladším Erwinem Bachem. Přestože od poloviny 90. let společně žili ve Švýcarsku, vzali se až před deseti lety, kdy oslavila třiasedmdesátiny.

V autobiografii popisuje, jak jde po svatební hostině sama ke stolu u jezera. Je teplo a ticho, nebe bez mráčku. Na něm se pomalu rýsuje Měsíc. "Celý život jsem dřela. Nikdo mi nikdy nic nedal. Až po tolika letech tvrdé práce jsem se naučila žít tady a teď. Poprvé jsem byla dokonale šťastná. Poprvé jsem měla všechno, po čem toužím, a nechtěla jsem víc," píše o pocitu, který do té doby neznala.

Ten pocit je prý úplná nirvána.

Video: Každý má hranice jinde, mluvme o tom, říká Amelie Siba

"Z něžných holek s kytarou se stal stereotyp. I křehcí lidé ale mohou být naštvaní," řekla v pořadu Spotlight česká písničkářka Amelie Siba. | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy