Glosa - Kdo je aktuálně na hudební scéně in a o kom se mluví? Nestíháte sledovat? Pak si rozevřete program letošního ročníku slovenského festivalu Bažant Pohoda.
Jeho dramaturgie každoročně zrcadlí, co se v uplynulém tuctu měsíců událo v muzice všech světových zákoutí. Se jmény jako Mogwai, Disclosure, Tame Impala, Azealia Banks nebo Kraftwerk potvrdil i letos, že mu pozice v první desítce nejlepších středně velkých evropských festivalů náleží právem. Pokud se jeho osmnáctý ročník chystáte ve dnech desátého až dvanáctého července navštívit, měli bychom pro vás v předstihu malou radu: nabruste hřeby a vyrazte v tretrách.
Ze současného line-upu trenčínského festivalu se člověk téměř kochá. Při čtení po řádcích s interprety chvíli co chvíli naráží na majitele loňské či letošní nové desky, nečekaná hudební zjevení s „gangem“ slintajících hudebních publicistů v zádech nebo zkrátka jména, jejichž vyslovení bezostyšně mlaskne.
Ulovit zároveň britpopové pionýry Suede, slavící čtvrt století na scéně „živákem“ i v předstihu loňskou dobře přijatou studiovou šestkou Bloodsports, debutující housový projekt adolescentních bratrů Disclosure již s nominací na Mercury Prize v kapse nebo Kraftwerk, motor elektronické scény starý čtyřiačtyřicet let a mraky dalších dokazuje, že dramaturgové Pohody jsou plně při smyslech.
I když poslední jméno může u leckoho pozvednout obočí nebo rozkmitat bránici. Němečtí pardálové se zasekli v „sedmdesátkách“ a nohy z tehdejší mazlavého bahna horko těžko vytáhli pouze třikrát – dvakrát v osmdesátých letech s deskami Computer World a Electric Café, přejmenovanou v roce 2009 na Techno Pop, a jen jednou v novém miléniu s albem Tour de France Soundtracks (2003). Jako by je už éra nových médií a technologií „prudila“ – do hudebního sci-fi dnes „fušuje“ každý, je tu příliš velká konkurence a na zadek už nikoho neposadí tak jako před čtyřiceti lety.
Zvukově Kraftwerk předběhli dobu, současnou se už ani nesnaží dohnat. I přesto jejich set s největší pravděpodobností zabaví. I když na krátkou dobu – monotónní, mnohdy až desetiminutové elektronické obrazce stráví jen posluchači se silným žaludkem, primitivní galaktické projekce „pilotované“ čtyřmi statickými seniory v robotických mundúrech však mohou obstarat na nějaký čas legraci. A na přání zakladatele festivalu Michala Kaščáka odzpívají svojí show v němčině. Mimochodem – na hlavní stagei si „postojí“ dvě hodiny. Fíha.
Na ortodoxní příznivce Kraftwerk čeká ničím nerušený zážitek. To se ovšem nedá říct o řadě další atraktivních umělců Pohody. Naverbovat do řad jednoho line-upu nejžhavější jména z celosvětové hudební scény je jedna věc, naaranžovat je do harmonogramu s ohledem na jejich časové možnosti, věhlas a potenciální koncertní překryvy headlinerů je věc druhá. Letošní „tetris“ organizátoři prohráli.
Případ číslo jedna: čtvrtek, dvacátá druhá hodina. Zatímco na Orange stagei vypukne povstání zvukových efektů Tame Impala, držitelů nominace na cenu Grammy, nepojízdnou autobusovou scénu rozhoupají nuraveoví Broke. Australští rockeři jsou miláčky britského magazínu NME, díky předloňské desce Lonerism shrábli snad všechny ceny, co mohli (ARIA, Rolling Stone, WAMI či APRA, nepočítaje přední umístění ve výročních anketách o nejlepší alba) a restaurací psychedelického kytarového zvuku přinesli čerstvý vzduch do stagnující nezávislé rockové scény. Broke zase slibují smrtící party čpící burácejícími beaty. Babo, raď.
Páteční „průšvih“ mají zase bez vlastního přičinění na bedrech Azealia Banks, rapperka snad z divokých vajec vyklubaná, a představitelé legendárního berlínského elektronického undergroundu Moderat. Rozhodování vám v tomto případě usnadníme – nevybalujte po Pohodě krosnu a vydejte se směr německý festival Melt! Nádavkem se vám do zorného pole dostanou i mimořádně lákavé perly v čele s Portishead, Johnem Grantem, Bombay Bicycle Club nebo Haim.
Goldfrapp versus Disclosure? Sobotní „battle“ předznamenává tahanici o milovníky tance. Ač se londýnská dvojice složená z Alison Goldfrapp a Willa Gregoryho v současnosti již tolik „nerochní“ v elektronických vodách jako před čtyřmi lety, v době zrození synthpopového retra Head First, repertoár tohoto projektu se pevně opírá o hity. Rozhodování se v tomto případě jeví jako jednodušší oproti předchozím případům. Hitmakerovský talent benjamínků Disclosure vyrazil hudebním publicistům dech již svým debutem Settle z loňského roku. Vězte, že z jejich „hypertenzního“ housu vám bude vystřelovat srdce až do krku.
To ale samozřejmě není zdaleka všechno, co by návštěvník Pohody neměl zmeškat. Rockové hvězdy „devadesátek“ Travis, The Afghan Whigs nebo Mogwai čeká zkouška, zda jejich loňská, nebo letošní nová alba obstojí, mladší generaci angloamerické scény zase právem zastoupí ambientní minimalisté Mount Kimbie, noisepopaři Sleigh Bells či „elektronikáři z Glastonbury“ The Correspondents. I něco z hip-hopu a jeho odnoží se pro fajnšmekry tohoto žánru na festivalu najde – rozhodně počítejte s Trickym z Massive Attack i rebelkou Kelis.
A pokud narazíte na Japonky, dejte si pozor. Jejich identitou budou s největší pravděpodobností Tricot, math rock z Kjóto. Umí sakra dobře počítat.
