Indiana Jones tentokrát opět bojující se svými původními nepřáteli nacisty se sice vyšvihl do čela víkendové tabulky návštěvnosti, od jeho nasazení ve 4600 amerických a kanadských kinech si však tvůrci slibovali víc, píše agentura AP. Jiní jsou expresivnější, hollywoodský server Deadline.com už teď označuje výsledek za "naprostou katastrofu".
Novinku promítají biografy v 52 zemích včetně Česka, po započtení všech tržeb ze zahraničí bude mít na kontě okolo 152 milionů dolarů. Podle oborového časopisu Variety.com se momentálně zdá spíše nepravděpodobné, že by si na sebe vydělala, přestože třeba na serveru Rottentomatoes.com její původně špatné hodnocení rychle stoupá. O víkendu ho diváci vyhnali na nynějších 88 procent.
Pokud by si lidé posledního Indiana Jonese nyní začali doporučovat, snímku by to mohlo pomoct. Jeho rozpočet činil závratných 295 milionů dolarů, tedy asi 6,4 miliardy korun. To z něj dělá zhruba třináctý nejdražší film všech dob, jehož náklady přesahují poslední díly Jurského světa i bondovské série, nejdražšího Harryho Pottera či prvního Avatara z roku 2009. V už tak vysoké částce 295 milionů dolarů navíc nejsou zahrnuty náklady na marketing, které patrně znamenají další vyšší desítky milionů dolarů.
Indiana Jones a nástroj osudu je pátý a závěrečný díl série, kterou roku 1981 nastartovali George Lucas a Steven Spielberg. Ten první se ke snímku dosud nevyjádřil, ten druhý ho sice pochválil, režii ovšem tentokrát přenechal kolegovi Jamesi Mangoldovi.
"Je obdivuhodné, že sága založená před více než čtyřiceti lety stále dosáhne na první místo tabulky návštěvnosti kin, ale nemůže být pochyb, že očekávání byla větší," shrnuje dosavadní výkon filmu Paul Dergarabedian z analytické společnosti Comscore.
Snímek volně navazuje na čtvrtý díl z roku 2008 nazvaný Indiana Jones a Království křišťálové lebky. Ten s rozpočtem okolo 185 milionů dolarů utržil za první víkend v USA a Kanadě 100 milionů oproti nynějším 60 milionům páté epizody. Celosvětově nakonec čtvrté dobrodružství skončilo se 790 miliony dolarů.
Novinka měla premiéru v květnu na festivalu ve francouzském Cannes, kde však sklidila rozpačité reakce. I to v kombinaci s nevlídnými recenzemi zřejmě přispělo ke slabšímu výsledku v kinech. "Někdy špatné recenze tolik nevadí, ale zrovna v tomhle případě byla odezva z Cannes dost jednoznačná a navodila atmosféru, kdy jsou lidé z filmu dopředu zklamaní, aniž by na něj opravdu šli," myslí si analytik Dergarabedian.
Agentura AP dále upozorňuje, že snímek cílí na starší diváky, kteří se přitom už před pandemií koronaviru vždy nehrnuli do kin, rozhodně ne hned první víkend. Jenže v tomto ohledu bude mít Indiana Jones omezený manévrovací prostor.
Už 13. července začnou biografy promítat očekávaný první díl akční Mission: Impossible - Odplata s hercem Tomem Cruisem, jemuž většina multiplexů věnuje nejvíc promítacích sálů. Devět dnů nato má premiéru další velkorozpočtový film Oppenheimer od režiséra Christophera Nolana o muži, jenž sestrojil atomovou bombu.
Všechny tři tituly cílí na podobné publikum, upozorňuje Variety.com, zatímco jiní diváci tou dobou asi budou chodit do kin na film Barbie. Ve druhé polovině července už zkrátka nový Indiana Jones zmizí ze středu pozornosti.
Podle Deadline.com je jeho výsledek za první víkend zarážející i proto, že značka Indiana Jones byla vedle Hvězdných válek hlavním důvodem, proč studio Walt Disney Company v roce 2012 zaplatilo přes čtyři miliardy dolarů za koupi studia Lucasfilm, tedy výrobce obou sérií.
Zatímco svět Star Wars se od té doby Disney pokusil rozvinout trilogií filmů a několika seriály, práva na Indiana Jonese se mu po 11 letech podařilo využít teprve nyní. I proto do pátého dílu tolik investoval.
K vysokému rozpočtu přispěly honoráře Harrisona Forda, režiséra Jamese Mangolda i autora ságy Stevena Spielberga, vše prodražilo natáčení za koronaviru, kdy štáb kvůli hygienickým opatřením a karanténám několikrát musel přerušit činnost a začínat znovu.
Když ale začalo být jasné, nakolik se situace komplikuje, studio mělo změnit taktiku a zkusit snímek "prodat" mladšímu publiku, podobně jako to konkurenční Paramount vloni udělal s pokračováním Top Gunu: Maverickem, myslí si Deadline.com.
Jenže Lucasfilm se nadále soustředil na největší fanoušky ságy, kterým je dnes přes padesát. Například podle serveru Hollywood Reporter si 42 procent lístků do kina o víkendu koupili lidé starší 45 let, 23 procent dokonce starších 55 roků, což je u letního velkorozpočtového hitu nevídané. Jednoznačně, okolo 58 procent, také převažují muži.
Čtvrtý díl série v roce 2008 byl komerčně úspěšný mimo jiné proto, že navazoval na všeobecně uznávaný třetí díl z roku 1989. Indiana Jones se tehdy vracel po dlouhé době a lidé byli zvědaví, jak zestárnul.
Teď udělal znovu totéž, avšak protože právě čtvrtý díl v divácích nevyvolal tak silné emoce, diváci se do kin napodruhé nehrnuli. Tím spíš, že tématem snímku je znovu protagonistovo stárnutí.
Zatímco třeba v konkurenční sáze o agentovi 007 Jamesi Bondovi se představitelé hlavní role střídají, Indiana Jonese celou dobu hraje tentýž, dnes již osmdesátiletý Harrison Ford. V kombinaci se slabšími recenzemi a orientací na starší diváky to prostě nestačilo, aby film vzbudil větší zájem, shrnuje Deadline.com.
Server dává výsledek do dalších souvislostí. Pátý díl Indiana Jonese měl za první víkend slabší start než snímek ze světa Hvězdných válek nazvaný Solo: Star Wars Story, který přitom komerčně propadl. I nedávný sedmý díl akční série Transformers: Probuzení monster utržil v USA a Kanadě o milion dolarů víc než stárnoucí archeolog.
"Je to prostě slabé," shrnuje analytik David A. Gross ze společnosti Franchise Entertainment Research. "Většina akčních dobrodružných sérií se dál než k pátému dílu nedostane. A vypadá to, že tahle nebude výjimkou," dodává.
Video: Platit by měli i lidé, co nemají televizi, říká nový šéf ČT
