RECENZE Peníze, nebo lidskost. Co je nejdůležitější pro vás?

Benjamin Slavík
4. 12. 2014 11:28
Nový film bratří Dardennů Dva dny, jedna noc zkoumá možnosti chování současné společnosti. Odpovědi nechává na divácích.
Marion Cotillard ve filmu Dva dny, jedna noc.
Marion Cotillard ve filmu Dva dny, jedna noc. | Foto: Film Europe

Recenze - Sociální drama je vlastně lákavým a atraktivním žánrem. Velice snadno jím můžete zobrazit zkaženost a povrchnost moderního světa a zaujmout pozici angažovaného umělce, pro kterého je filmová tvorba platformou společenského komentáře. Když necháte pod vlivem životních těžkostí své hrdiny trpět, očistcem tak projdou také jejich diváci; tento žánr tedy může svému konzumentovi poskytnout i emotivní katarzi.

Podívejte se na ukázku z filmu Dva dny, jedna noc. | Video:

Sociální drama může být však také dobrým testem „skutečného umělce,“ neboť většina jeho prvků je ve své působivosti vlastně snadno zneužitelná. Mezi ty, kteří sociální umělecký kýč opakovaně nenabízí, pak patří belgické režijní duo Jean-Pierre a Luc Dardennovi.

Jejich nejnovější film Dva dny, jedna noc je opět spíše průvodcem tíživou životní situací, než odsudkem toho, že k takovým situacím v životě vůbec dochází.

Vstávání a upadání

Zaměstnanci lokální firmy na maloměstě jsou postaveny před volbu: jedna jejich kolegyně opustí jejich kolektiv a jim budou vyplaceny prémie, nebo se složení pracovního týmu měnit nebude, ale nic nad rámec základního platu neobdrží. Film tak sleduje ohroženou hrdinku, která se své spolupracovníky snaží přesvědčit, aby v rozhodujícím hlasování zachovali její šanci na zaměstnání a důstojný život.

Dva dny, jedna noc.
Dva dny, jedna noc. | Foto: Film Europe

Struktura snímku je poměrně jednoduchá, lineární: divák sleduje kombinaci osobních rozhovorů protagonistky s kolegy a scén jejího osobního boje se situací, ve které se ocitla. Tato skladba je velice účelná, neboť nabízí pohled na komplikovanou psychologii hlavní hrdinky.

Když vyjednává se svými spolupracovníky, je zdánlivě silná a vyrovnaná. O samotě, nebo ve společnosti své rodiny se však hroutí a propadá do deprese, z níž se před krátkým časem léčila. Nejčastěji opakujícím se narativním motivem se tak stává vstávání hrdinky z popela; boj přesvědčit sama sebe, že má smysl, aby ve své pouti ještě pokračovala.

Dva dny, jedna noc.
Dva dny, jedna noc. | Foto: Film Europe

Čím blíže je film svému vyústění, tím jsou tyto vnitřní souboje působivější. Dno, na které lze spadnout a, ze kterého je současně možné vystoupat, je totiž stále hlubší. Tímto způsobem snímek nabízí, jak psychologickou reflexi, tak promyšlenou a stoupající gradaci.

Svět, v němž není místo pro každého

Film Dva dny, jedna noc je koláží motivů, které se vztahují k realitě současného světa. Žádný z nich není rozpracován do větší hloubky; vždy je rozkreslen pouze do takové míry, aby donutil diváka k uvažování nad problémem.

Dardenni tak svým novým filmem neodpovídají na palčivé otázky reálného světa, místo toho nutí své publikum, aby je reflektovalo samo na základě svých vlastních hodnotových žebříčků. Takové vyústění filmového zážitku patří vždy k cennějším: divák se totiž zásluhou konfrontace s dílem obrátí sám do sebe. To ho může buď přivést k nápravě, nebo naopak utvrdit v přesvědčení, že žije a přemýšlí správným způsobem.

Tím, že o budoucnosti zaměstnance nerozhodne šéf sedící na vyvýšeném piedestalu, ale kolegové, kteří jsou ve firemní hierarchii na podobném patře jako onen „ohrožený,“ se dardennovská vize světa přiklání k poměrně depresivní tezi. Vedoucí firem jsou podle ní pouze prostředníky a vykonavateli rozhodnutí obyčejných lidí. Prodloužená interpretace by tak mohla nerozhodné šéfy označit za viníky ekonomické krize, kterou, jak morálně, tak materiálně, trpí právě nižší vrstva. „Byl to tvůj kolega, kdo tě připravil o práci, ne já,“ mne si elita ruce nad pracující spodinou. Mnohem jednodušší výklad je pak muže titulovat jako alibisty a pokrytce.

Film Dva dny, jedna noc také prezentuje moderní svět jako prostor, ve kterém není místo pro každého. „Abychom se měli stále stejně dobře, musíme jednoho z nás vyřadit,“ je slogan, kterým je atmosféra filmu hustě nasáklá. Snímek tak ilustruje pozici osamělého a obyčejného člověka v nemilosrdném a žravém světě, v němž si svůj chleba musí každý zasloužit.

Dardennovské dílo však v žádném případě není angažovanou levicovou ukolébavkou litující pracující třídu; nad tímto stavem se totiž dílo nepohoršuje, pouze jej konstatuje a působivým způsobem zobrazuje, jak taková realita může v praxi vypadat.

Dva dny, jedna noc.
Dva dny, jedna noc. | Foto: Film Europe

Jednotlivé scény nefixují diváckou pozornost výhradně na hrdinku a její situaci, ale sledují také její kolegy, které žádá o hlas. Tím, kdo je vystaven největšímu tlaku, je jednotlivec, jenž musí volit mezi vlastními penězi (pragmatickým argumentem), nebo člověkem, ke kterému ho často váže osobním vztah (morálním argumentem). Bude pro vás hodnotnější, když si koupíte novou pračku a opravíte střechu, nebo když pomůžete člověku v nouzi?

Dardennovský styl tuto volbu často zobrazuje jako fyzicky náročnou tryznu. Ne každému však takové rozhodnutí činní problém. Kdyby to tak bylo, film by ztrácel napětí a vize společnosti by se jevila jako jednotvárná.

VYjednávat jde i bez korupce

Příklon ke „starým dobrým hodnotám“ lze cítit také ve způsobu, jakým rozhovory protagonistky s jejími spolupracovníky probíhají. Film téměř absolutně vyřazuje ze hry zkratkovitou a neosobní novomediální komunikaci sociálních sítí. S téměř každým se hrdinka setká osobně, aby s ním mluvila, z očí do očí.

Když jej doma nezastihne, klidně se vrátí později, nebo na něj počká. Otázka položená přes facebookový chat, nebo skype se tak nestává legitimní variantou. Důležité je, že film tuto variantu exemplární neodmítá, on jí vůbec neregistruje jako reálnou možnost. Tímto rozhodnutím dostává příběh nadčasový rámec, neboť by se mohl odehrát v jakékoliv době od zavedení mobilního telefonu. A také je to bezesporu působivější.

Dva dny, jedna noc.
Dva dny, jedna noc. | Foto: Film Europe

Cílem protagonistky není pouze udržení pracovního místa. Čím déle své známé přesvědčuje, tím intenzivněji si uvědomuje zásadní otázky: Zač všechno mi to místo stojí? Co vše jsem pro něj ochotná udělat? Snímek Dva dny, jedna noc diváka vede k závěru, že úplně nejpodstatnějším životním principem je zachování lidské důstojnosti. Také proto se hrdinka nesnaží při žádosti kohokoliv (sexuálně) korumpovat. Na rozhodnutí nevytváří tlak a přímá jej s pokorou, respektem a vnějším klidem. Neupozorňuje nikoho na fakt, že ještě nedávno se léčila xanaxem a pokud o práci přijde, její návrat do běžného života tak bude znemožněn.

Zjišťuje-li snímek stav a poměr lidskosti ve společnosti, dochází nakonec v závěru, že něčeho takového dosáhneme, budeme-li energii a sílu čerpat spíše z idejí než z materie. Pointa je vlastně pozitivní, neboť právě toto se protagonistce podaří.

Až do posledního souboje

Film Dva dny, jedna noc lze sledovat buď jako průvodce sociálně problematickou situací, nebo jako určitou konfrontaci evropského uměleckého filmu se základními principy klasického hollywoodského filmu. Několik následujících poznámek zmíní prvky, které se ke klasickému vyprávění vztahují.

Dva dny, jedna noc.
Dva dny, jedna noc. | Foto: Film Europe

Cíl protagonistky je totiž určen začátkem snímku naprosto přesně: získat většinu hlasujících na svou stranu. Vývoj děje je plně uzpůsoben maximálnímu diváckému zážitku. Strategie, kdy je poměr hlasů během většiny děje stále vyrovnaný, již brzy odhalí, že vyústění celého problému bude záležitostí posledního rozhovoru, takzvaného posledního souboje.

Na základě takového principu se z filmu stává pastiš sociálního dramatu a napínavého psychologického thrilleru. Takovou výstavbu ještě žádný film belgického režisérského dua nenabídl.

Skutečnost že se film sestává z řetězce malých vítězství a proher, zpřehledňuje potenciální emocionální efekt; radost střídá smutek, euforie je nahrazována pádem. Divák tak není maten nejednoznačností, vyústění každé sekvence je jasně čitelné. Také tímto dává najevo náklonnost klasickému americkému rámci.

Dva dny, jedna noc (80%)

Dva dny, jedna noc

Film bratří Dardennů Dva dny, jedna noc je spíše průvodcem tíživou životní situací, než odsudkem toho, že k takovým situacím v životě vůbec dochází. Tvůrci neodpovídají na palčivé otázky reálného světa, místo toho nutí své publikum, aby je reflektovalo samo na základě svých vlastních hodnotových žebříčků. Takové vyústění filmového zážitku patří vždy k cennějším: divák se totiž zásluhou konfrontace s dílem obrátí sám do sebe.

Příklon ke konvenčnějšímu pojetí filmu pak potvrzuje také využívaný styl. Přestože detailní a kontaktní snímání postav stále nabízí fyzický zážitek a pohled na hrdiny, tak není sledování snímku tak nepříjemným a tísnivým prožitkem jako jiné filmy prestižní autorské dvojice. Ve srovnání s předchozími dardennovskými dramaty jde spíše o pozorování z povzdálí. Možná také proto Dardenni s tímto dílem nevyhráli v Cannes svou třetí Zlatou palmu.

To však určitě neznamená, že by Dva dny, jedna noc nebyly syrovým a drásavým filmem; jeho výrazové prostředky jsou jen bohatší, rozmanitější a méně explicitní. Jejich využívání působí promyšleným a systematickým dojmem. Už jen fakt, že jindy krásná Marion Cotillard odehraje celý film v slzách a bolestné křeči, může divákem pohnout. V domácích kinech málokdy vidíme podobně privilegované ženy trpět (ti, co jsou však s kariérou této herečky seznámeni detailně, vědí, že se tak nestalo prvně).

Ano, právě jste dočetli recenzi na film, který z velké části těží ze strhujícího ženského hereckého výkonu. Jen doufám, že Marion Cotillard za roli Sandry nedostane dalšího Oscara. Konfety by jí tentokrát - tak jako v případě oživení Edith Piaf - neslušely.

Kamil Fila a Tomáš Stejskal hodnotí nové filmy, které přicházejí do kin.
4:25
Kamil Fila a Tomáš Stejskal hodnotí nové filmy, které přicházejí do kin. | Video: Kamil Fila

Dva dny, jedna noc (Deux jours, une nuit). Belgie, Itálie, Francie, 2014, 95 minut. Scénář a režie: Jean-Pierre Dardenne, Luc Dardenne. Hrají: Marion Cotillard, Fabrizio Rongione, Catherine Salée, Pili Groyne, Olivier Gourmet, Christelle Cornil, Rania Mellouli, Alain Eloy, Simon Caudry, Lara Persain, Myriem Akeddiou, Fabienne Sciascia, Anette Niro, Christelle Delbrouck, Timur Magomedgadzhiev, Hassaba Halibi, Soufiane Jilal, Hicham Slaoui, Philippe Jeusette, Yohan Zimmer.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Aston Villa je díky gólu v nastavení ve finále Ligového poháru

Gól ze třetí nastavené minuty posunul fotbalisty Aston Villy do finále anglického Ligového poháru. Postup trefil záložník Trezeguet střelou z voleje po dlouhém centru dalšího egyptského hráče Ahmeda Elmohamadyho. Birminghamský klub porazil na svém hřišti favorizovaný Leicester 2:1 a po remíze 1:1 z prvního utkání se může těšit do Wembley.

Tam se bude 1. března hrát finále a soupeřem Aston Villy bude lepší z manchesterského derby mezi City a United. První zápas vyhráli obhájci trofeje City 3:1, odveta je na programu ve středu.

Aston Villa, jež v lize bojuje o záchranu a má jen dvoubodový náskok na nesestupové pozice, získala Ligový pohár pětkrát. Naposledy v roce 1996.

Anglický fotbalový Ligový pohár - semifinále, odveta:

Aston Villa - Leicester 2:1 (12. Targett, 90.+3 Trezeguet - 72. Iheanacho). První zápas 1:1, postoupila Aston Villa.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Šéf diplomacie EU: americký plán pro Blízký východ je příležitost k obnovení snah o řešení izraelsko-palestinského konfliktu

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell řekl, že americký plán pro mír na Blízkém východě je "příležitostí obnovit naléhavě nutné snahy o schůdné řešení izraelsko-palestinského konfliktu".

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Nymburk v LM porazili Bar a drží šanci na první místo

Basketbalisté Nymburka v předposledním kole základní fáze Ligy mistrů vyhráli 98:66 v Baru a stále mají šanci postoupit do play off z prvního místa. Středočeský celek si díky jedenáctému vítězství ve skupině vylepšil nejlepší výsledek v soutěži z ročníku 2017/18.

Nymburk se musel obejít bez trojice opor, protože zranění do Černé Hory nepustila Michaela Dixona s Pavlem Pumprlou a doma zůstal také nemocný Jaromír Bohačík. Hosté, kteří už před zápasem měli jistotu play off, zatímco Bar už byl mimo hru, se s tím ale dokázali vypořádat víc než dobře.

První čtvrtinu vyhráli 32:10 a náskok bez problémů zvyšovali i ve zbytku zápasu. Nakonec si připsali nejvyšší vítězství ve skupině. Nejlepším střelcem Nymburka byl s 16 body Vojtěch Hruban a na dvouciferné hodnoty dosáhli také Martin Peterka (15), Deishuan Booker (14), Petr Šafarčík (11) a Martin Kříž (10).

Nymburk patří v tabulce druhé místo za Tenerife, se kterým má stejný počet výher, ale horší vzájemnou bilanci. Aby se Středočeši dostali do čela, potřebují v závěrečném kole doma zdolat Peristeri, na jehož palubovce v prosinci utrpěli jednu ze dvou porážek ve skupině, a současně doufat v zaváhání Tenerife v Bambergu.

Basketbalová Liga mistrů - 13. kolo:

Skupina C:

Mornar Bar - Nymburk 66:98 (10:32, 31:58, 44:84)

Nejvíce bodů: Vranjes 26, Jelenič 14, Pavič 11 - Hruban 16, Peterka 15, Booker 14. Fauly: 20:17. Trestné hody: 13/12 - 13/11. Trojky: 10:15. Doskoky: 38:42.

Peristeri - Bamberg 78:75, Tenerife - VEF Riga 92:59.

Tabulka:

1. Tenerife 13 11 2 1038:875 24
2. Nymburk 13 11 2 1063:942 24
3. Peristeri 13 8 5 955:942 21
4. Nižnij Novgorod 12 7 5 903:904 19
5. Bamberg 13 6 7 978:961 19
6. Mornar Bar 13 4 9 980:1071 17
7. Gaziantep 12 3 9 890:949 15
8. VEF Riga 13 1 12 923:1086 14
Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Slalom ve Schladmingu ovládl už počtvrté Kristoffersen

Norský lyžař Henrik Kristoffersen vyhrál už počtvrté slalom ve Schladmingu. Pod umělými světly navázal norský lídr disciplíny i celkového hodnocení sezony na zdejší triumfy z let 2014, 2016 a 2017 a vyrovnal rekord Rakušana Benjamina Raicha. Jednadvacáté pohárové vítězství vybojoval s náskokem 34 setin před francouzským rivalem Alexisem Pinturaultem, třetí skončil vítěz tří slalomů sezony Daniel Yule ze Švýcarska. Český reprezentant Jan Zabystřan stejně jako v neděli v Kitzbühelu nedojel do cíle prvního kola.

Hned za medailisty skončil Francouz Clément Noël, který po nepovedeném prvním kole odstartoval do druhé jízdy jako první a téměř celé finále pak strávil v cílovém prostoru v křesle pro průběžného lídra. Nejrychlejší čas druhého kola mu vynesl posun ze 30. místa na čtvrté.

Po jízdě nakonec šestého Itala Alexe Vinatzera sice časomíra zaznamenala změnu pořadí na prvním místě, ale techniku pomýlila fanynka v plavkách, která vtrhla do cílového prostoru a protnula fotobuňku těsně před průjezdem lyžaře. Výtržnice nesla transparent mimo jiné se vzkazem "RIP Kobe", kterým připomněla nedělní úmrtí basketbalové hvězdy Kobeho Bryanta. Vinatzer se chvíli nezaslouženě radoval z průběžného vedení, pak vzal situaci s humorem. "Aspoň mám cool cílovou fotografii," řekl.

Noëla tak vystrnadil až Yule, čtvrtý muž prvního kola. Medailisté si zachovali pořadí z první jízdy, jen se všichni posunuli o jednu pozici výš, protože nejrychlejší muž úvodního kola Marco Schwarz k nelibosti rakouského publika přehnal svoji snahu, už v šesté brance upadl a přišel o šanci vylepšit druhou příčku z Kitzbühelu.

Při jeho výpadku byl nejlepším domácím lyžařem na 15. místě Michael Matt. Pro lyžařskou velmoc to znamenalo v SP nejhorší výsledek ve slalomu od Kitzbühelu 1976.

Dvaadvacetiletý Zabystřan opět neměl své závodní lyže. Před startem v Kitzbühelu mu je totiž v Rakousku někdo ukradl. Šestý slalom SP v kariéře pro něj skončil chybou brzy po startu.

SP ve sjezdovém lyžování ve Schladmingu (Rakousko):

Muži - slalom:

1. Kristoffersen (Nor.) 1:42,37 (51,55+50,82), 2. Pinturault (Fr.) -0,34 (51,73+50,98), 3. Yule (Švýc.) -0,83 (52,16+51,04), 4. Noël (Fr.) -0,99 (54,01+49,35), 5. Maurberger -1,07 (53,06+50,38), 6. Vinatzer (oba It.) -1,12 (52,665+0,83), 7. Jakobsen (Švéd.) -1,20 (52,88+50,69), 8. Ryding (Brit.) -1,23 (52,70+50,90), 9. Foss-Solevaag (Nor.) -1,36 (52,40+51,33) a Zenhäusern (Švýc.) -1,36 (52,84+50,89), …Zabystřan (ČR) nedokončil 1. kolo.

Průběžné pořadí slalomu (po 8 z 12 závodů): 1. Kristoffersen 552, 2. Yule 495, 3. Noël 450, 4. Pinturault 286, 5. Zenhäusern 278, 6. Foss-Solevaag 257.

Průběžné pořadí SP (po 25 z 44 závodů): 1. Kristoffersen 841, 2. Pinturault 722, 3. Kilde (Nor.) 700, 4. Mayer (Rak.) 692, 5. Feuz (Švýc.) 577, 6. Paris (It.) 556, …131. Zabystřan 12

Zdroj: ČTK
Další zprávy